Úmrti v rodině
Ahojky holky, včerejšek byl pro mě hroznej den. Ráno bylo ještě všechno v pohodě, byli jsme na matrice kouknout jaké mají volné termíny, koukali jsme po prstýnkách, já si koupila krásne těhotenské tričko, přítel si pořídil něco do garáže, prostě pohodička. Přijeli jsme domů udělala jsem obídek, pak jsme si dali 20-cet. Jak jsme vstali chtěli jsme zajed za dědečkem do nemocnice ale v ten okamžik nám volala přítelová maminka a oznámila nám, že nás dědeček opustil, hrozná rána, je mi z toho pořád hrozně smutno, pořád mám v očích slzy a nemůžu se na nic jiného soustředit. Vím že to není dobrý pro miminko taky mi to dává na jevo, pořád mě popíchává v bříšku, je mi špatně a jsme bez energie. Může to mít na mimčo nějaký vliv? Jak to mám udělat abych na to pořád nemyslela? Holky mějte se krásně a nezlobte se, že vám tady píšu takové smutné informace, musela jsem se vypovídat :§)
me umrel deda kdyz jsem byla priblizne v 25t,po mrtvicce, sla jsem na pohreb a bylo toho na me moc,a zacalo me bolet brisko,tak jsem sla k doktorce a okamzite ma hnala do nemocnice, s hrozicim predcasnym porodem,nastesti diky magnesiu jsme to ustali, tak se kdyztak doktora optej na magnesium,a kup si cokoladu je vyborna na nervy,drz se
Neboj to přejde, mně zemřela babička před třemi lety, takže vím jaké to je...
ahojky,to mi je hrozně líto :( Bohužel s tím nic neuděláš :(.Přidám svou zkušenost-v mém 16 týdnu těhu zemřela manželovo maminka (nečekaně) a bylo to strašné :( Týden jsem nemohla jíst,spát prostě nic a to vůbec nemluvím o manželovi a rodině :( řvala jsem,byla jsem v depkách,jak to všechno bude,do toho všechno to zařizování (tchán nebyl schopný,tak jsme museli my :(),no prostě děs :( Vůbec na to nechci vzpomínat... Ale malej byl v pořádku,nic se nestalo a ani po porodu to nemělo žádný vliv-byl neskutečné hodné miminko a do tří měsíců jen spal.Někde jsem četla,že je pro mimi už v bříšku dobré zažívat i negativní emoce,přichází pak na svět lépe připravené,tak jsem se tím uklidňovala :) Ono s tím stejně nic neuděláš,úmrtí v rodině je prostě smutná věc a ty nebudeš mávnutím kouzelného proutku veselá jen proto,že čekáš mimčo :( Tak přeji hodně sil a netrap se ještě zbytečně tím,jestli to má vliv na miminko-určitě to zvládne,pokuď to zvládneš ty!!!
ahoj, upřímnou soustrast. Je mi to moc líto. To že se trápíš je normální. Mě zebřela babička 31.5.011. Tou dobou jsem byla s rodinou na dovolené. Babička byla těžce nemocná (rakovina kůže), která jí metastázovala po celém těle. Před odjezdem na dovolenou jsem za ní byla v nemocnici. Držela jí za ruku a povídala si sní. Ještě vnímala a dělala i vtípky. Jen vypadala úplně jinak než jsem jí znala. Byl to pro mne šok jí takhle vidět. Doufala jsem, že až přijedeme z dovolené že za ní ještě přijdu a pořádně se sní rozloučim. Nestihla jsem to :-(. trvalo mi 2měsíce než jsem se s tím smířila. Zdáli se mi i večer sny a měla jsem výčitky. Budeš se s tím muset smířit. Nic jiného ti nezbyde. Tak hodně sil. Hodně pomáhá mluvení a sdělení pocitů. Tak se tomu nebraň :-)
In reply to ahoj, upřímnou soustrast. by JaMiOn
Ahoj! Něco podobného jsem zažila před rokem, v době kdy byli Klárce 3 měsíce. Měla jsem taťku (54) v nemocnici, plánovala jsem, že se o víkendu za ním pojedu podívat, ale bohužel v týdnu umřel. Letos v září by mu bylo 55 a zároveň to bude rok co není s námi. :( :r:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Ahoj,úpřímnou soustrast.My měli také úmrtí když jsem byla těhu,cca 13tt taky mě rozbolelo bříško,šla jsem pro jistotu na pohotovost a dr.mi napsala lehoučké prášky na uklidnění,jmenoval se guajacuran.Tak kdyby bylo úplně nejhůře,existuje i tato možnost.Ale nezapomeň,že ČAS JE NEJLEPŠÍ LÉKAŘ!