Ahojky, je mi to líto nevím co na to napsat ale asi nejspíš mou zkušenost, měla jsem to a samé doma furt jsme se hádali a já myslela že na mimi zůstanu dokonce sama. Pak se hádka hodně vyostřila a já mu řekla že můžu jít klidně i s mimi že mu bude jinde lépe a to že čekám mimi neznamená že od něj nemohu odejít. Dva dny byl smutný a já se s ním nebavila hodně přemýšlel a od té doby je jak vyměněný o mimi se zajímá atd... jiná v tom nebyla takže si myslím že spíš jako to bylo u nás má hodně práce je toho na něj moc a je unavený a tím i nervní. Pokus se pro něj mít více pochopení a nehádat se a uvidíš. Myslím si že je to opravdu tím že toho má moc. Hodně štěstí aby to dopadlo stejně jako u nás. :h:

ahoj, to je mi líto. samozřejmě nemůžu nic hodnotit - neznám tebe ani tvýho partnera, ale ještě moc dobře si vybavuju, jakou krizí prošel náš vztah v době rekonstrukce bydlení (a málem jsme se rozešli). a to jsem ani nebyla těhotná. bylo to příšerný - všude se vrtalo, opravovalo, museli jsme kontrolovat řemeslníky (kontroluj něco, čemu nerozumíš), furt byly se vším problémy - se řemeslníkama, dodávkama zboží, něco se při rekonstrukci odkrylo :€z€: neustále jsem uklízela, protože jsme v tom bydleli, nebyla kuchyň, nebyla koupelna, voda tekla jenom z pidi umyvadla na záchodě. původně jsme začali rekonstruovat v létě, kdy měl manžel v práci volněji a já si brala dovolenou....jenže léto skončilo a rekonstrukce se táhla dál....takže pak muž pracoval, já pracovala, snažili jsme se střídat, aby byl vždycky někdo doma, takže do práce jsem často chodila po 16.00 hodině a tvrdla tam do noci (ještě že jsem si mohla dočasně domluvit pružnou pracovní dobu)....bylo to náročný: nemáš pořádný zázemí domova, protože domov je rozkopanej, neustále řešíš věci, kterým pořádně nerozumíš, v rámci šetření se snažíš sama udělat to, co umíš nebo zvládneš, vidíš, jak tečou prachy....kočeno a věřím, že tohle všechno teď vnímáš 100x víc, protože prostě těhulky jsou vnímavější. jestli to všechno, co se teď mezi váma děje, je hlavně kvůli rekonstrukci, tak zkus zatnout zuby a vydržet to. až to doděláte, všechno z vás spadne :k:

ahojky nebud smutna....pamatuji si jak jsme rekontruovali nas byt...muj v praci..pak jel domu k rodicum pak k nam do bytu a vecer zase k rodicum.....pamatuji si ze jsme se tez dost casto hadali a hnusne....je to nervak, kdyz je kolem cloveka jen prace prace a zase prace.....neboj ono se to urovna....urco se ti i omluvi za to jak ti skarede rekl...to se nedela...to teda ne ne ne....i kdyz je ve stresu...
ale urco je vse v poradku, neboj proste nechtel jen zvednout cizi cislo, kor vecer... neboj se..vzdyt ma tebe, certve opravene hnizdecko, miminečko na cestě...proč by hledal jinde...to by byl fakt hlupak...a s hlupakem bys nebyla, nebo jo?? takže se neboj :) a opatruj se .) Lůca

ahoj, to je mi líto. Řeknu ti jednu věc. CHlap když se dostane do stresu dokáže být zlej a hnusnej. Ať je můj manžel hodnej chlap, tak stres z něho dělá jiného člověka :-(. Rekonstrukce bytu neni žádná sranda. K tomu ještě chodí do práce. Myslim si že je toho na něj moc. My bydlíme v bytě a jsem zato ráda. Vím že kdybysme měli barák, tak by byl manžel pořád vynervovanej z toho, že musí něco dělat. Je pohodlnej a tohle si nedovede představit. Určitě bysme neměli takovou idylku jako máme nyní :-)