Povídání o včerejší akci Brno- gynekologická prohlídka. Vstávačka pěkně v pět ráno, plná elánu jsem se vyčůrala do mísy, nikoliv do zkumavky a pak se následně prolívala další hodinu kávou a vodou, abych do té zkumavky nějakou tu moč dostala. Venku tma, pršelo a přede mnou má oblíbená tříkilometrová cesta polem, stráněmi a lesem do vedlejší vesnice na autobus. Což o to, jen kdyby se ten odpornej deštník co minutu neobracel na ruby. Takže jsem celou cestu nadávala. A to se mě ještě pokusil skolit infarkt, když se na mně ze tmy vynořili po krajnici desítky světýlek. To si tady jeden farmář vypustil ještě před svítáním na pastvu stádo krav a býčků.. Cesta busem ušla, až na to, že po hodinové cestě mi močový měchýř doslova vřískal zoufalstvím. Za použití veřejného wc pět korun, čtu si a zjišťuju, že mám v peněžence jen tisícovku. :-D Takže cesta z nádraží do gynekologické ordinace probíhala opravdu zvesela- vypadalo to totiž, jako kdyby se o mne pokoušel porod a znervózňovala jsem díky tomu kolemjdoucí na maximum. Prohlídka proběhla na jedničku. Beze změny, všechno vpořádku. Jestli tohle uslyším i příště (4.10., jdu i na ozvy), tak už skutečně nabydu dojmu, že rodit budu nejdřív příští rok v dubnu.

ahojky říjnatka tak jak pokračujete s přípravama na mimísky??my už máme hotovo teda jediné co tak jsem nevymalovali ´byt jak jsme chtěli ale na to ted není čas tatka chodí do práce.takže se doma nudim jak pes tak aspon vymejšlim nějaké jídlo aby bylo na víc dnů kdyby náhodou nadešel čas a macík se rozhodl že už jde k mamince do náručí...tyhle dva týdny byly hroror a utrpení v jednom krásně mě školí v intenzitě a pravidelnosti poslíčků ale tento(musím zaklepat) je ticho po pěšince jen včera a dneska mi ztvdrlo bříško ráno po tom co jsem odvedla jeníka do školky ale to bude tím že jeník brečí ale dnes už to bylo celkem lepší ale stejně mi to trhá srdíčko ho vidět plakat.ale nesmíme polevit musí si zvyknout broukokluk.jinak už jsme si užili první planý poplach v porodnici s kterým jsme tak trochu víc počítali ale raděi jsme jeli.no a včera jsem dočkala a byla na prvních natáčcích pak na utz ale ten jsem si moc neužila dr. byl nepříjemný bolelo to asi někam pospíchal za minutu jsem byla hotová no a pak příjempod jejich křídla porodnice a tam mi řekl dr. že už jen čekat že prcek naléhá hrdlo na půl centimetru a otevená pro prst volně ani jsem o tom že mě vyšetřuje nevěděla jak byl jemnej za to ta doktorka v sobotu na porodním sále byla jak nevim co bolelo to a pak jsem celou neděli strašně špinila ale to je prej normální po tom vyšetření.jinak už i švagrová dovezla včera soupravičku do porodnice a rychlozavinovačku ale to bude macíkovi velký...po včerejším utz odpovídal 35+3 ale byly jsme 37+3 takže pořád ty dva týdny menší a má 2520g což už je lepší a s touhle vahou by nás i pustili normálně z porodnice domů ale jak to bývá miminka pak po porodu stejně zhubnou pár dkg..no tak se zatím mějte krásně papa

ahojky holky tak jak se vede??asi ted už všechny pomalu finišujete s výbavičkou a dokončujete pokojíky co??no mi už máme hotovo...Jeník školku zvládá na jedničku tak jsem zvědavá co mi řekne dneska učitelka...no zítra mě a martínka čeká zase jeden z těch divokých dnů...ráno vypravit jeníka do školky to snad půjde hladce jako tyhle dva dny pak rychle na bus,už je ta představa hodina jízdy busem mě štve pak co nejrychleji se dostat do porodnice v lípě abych nečekela nějakou extra frontu na ty natáčky na který se těším až uslyším být srdíčko toho drobka,pak jdu na utz takže už vidim jak dneska neusnu jak moc se na to těším že ho zas uvidím přitom ty tři základní utz mám za sebou dokonce i ten jeden kontrolní kvůlu velikosti martínka ale dr. říkal že v lípě dělaj právě jěště jeden co hradí ZP v tom 36.tt protože vlastně v tom 36.tt si porodnice přebírá od doktora tak si nás skontrolujou a pak zaběhnout do gyn. ambulance kde si mě tedy převezmou pod svý křídla měla jsem tam rovnou sepsat porodopis ale jěště nemáme ten papír z matriky tak snad příští týden tenhle to nestíháme mijáček má v práci práci min.na 14 dní od rána do večera tak jsem zvědavá jak to uděláme...no a pak rychle zase bus zpátky domu a vyzvednout jendu ze školky a konečně si natáhnout nohy....
holky mě z toho včerejšího prvního školkovýho dne bylo úzko ze školky jsem se nemohla dostat protože jsem čekala že přeci jen jim uteče za maminkou a ono nic byl tam štastnej..zato jse ráda..tak jsem dopoledne courala po krámkách a skoušela si užívat hrabání ve věcech a pokukování pro co si po porodu zaběhnu abych měla co nosit ale vůbec mě to nebavilo až na dva krámky kde měli oblečení pro děti a vybrala si tam nějaký trička pro jendu do školky pak to bylo spíš že jsem jen zabíjela čas vůbec se mi nechtělo domů mezi ty prázdný zdi pak jsem ale jen šla protože už nebylo kam zajít a hned v kuchyni jsem brečela jak želva pro jeníka no úplnej záchvat přitom už zbývala necelá hodinka do dvanácti a já si pro něj šla a on byl jak vyměněnej sice politej polívkou a strašně unavenej pak i protivnej ale byli jsme zase spolu a za odměnu jsme si dali zmrzku kterou má rád a odpoledne mu přišel kamarád a tatka až večer a to bylo radosti z toho shledání oni si ted přes ten měsíc a půl co byl přítel doma se zádama na sebe tak zvykli že to bylo večer lásky a radosti že má tátu doma...
no dneska jsem si uklidila byt a vlastně dům chtěla jsem natřít schodiště a dokončit ty trámy v kuchyni ale jaksi zmyzel štětec tak to nechám na jindy zítra tedy kolečko po doktorech ale co ty další dny budu dělat netušim,takže už by martínek mohl příjít na svět nebo se tady ukoušu nudou a upláču samotou...