janča maminka

Ahoj holky, tak mám takovou divnou náladu. Máme doma holčičku 1,5 a další mimi neplánujeme - teda to jsem si myslela. Antikoncepci neberu od porodu - nějak nebyl čas si pro ni dojít :-) No a dneska při sexíku manža nestihl včas "vytáhnout" - čekala jsem útěk do lékárny pro postinor, ale nekonal se. A tak nějak jsme pro tu pilulku nechtěli ani jeden. Je to takový zvláštní pocit, že bych mohla být těhule - mám zrovna ovulku (teda asi podle hlenu). Ach jo holky já se cítím tak divně šťastně a spokojeně :-)

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahoj maminky, ráda bych od Vás koupila sedačku na kolo pro roční holčičku, ale aby byla i pro starší děti a my ji využili. Ideální by byla polohovací, ale není to nutné - jestliže nemáte prosím dejte alespoň nějaký tip. Děkuji a přeji pěkný den PS: Nabídky můžete sem nebo na cestovanimija@gmail.com

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahoj,tak můj příběh začal asi někde tady http://www.mojetehotenstvi.cz/jak-se-u-nas-v-echno-pos-lo já jsem si mezitím začala plánovat jak teda přítel bude z dcerou doma na mateřský a já si naplánuju hromadu směn v hospodě abysme měli aspoň z čeho žít. Byla jsem ale úplně slepá (možná spíš blbá a naivní). Takže jsem včera odpoledne zbalila Naty a jeli jsme spolu do nemocnice za taťkou. Oba dva byli nadšení, že se vidí - bylo to fakt dojemný - Naty mu pořád hladila a foukala na sádru - byla prostě skvělá. Pak jsme šli do třetího patra kde je dětský koutek a přítel tam s ní šel, že se na ni bude koukat. Vrátili se asi za pět minut - chlap úplně zničený - prostě absolutně to nejde aby byli sami - mělo mě to být úplně jasný, že to nepůjde. Takže jsme návštěvu museli předčasně ukončit - byl fakt KO. A mě to všechno došlo - prostě nepůjde abych byla v práci. Budu se muset o oba doma starat (to mi nevadí, hlavně že budem pohromadě) ale opravdu mě trápí ta otázka jak a z čeho žít. Přijela jsem domů - Naty už protivná a já jsem před sebou jen viděla tu hromadu povinností co musím zvládnout - uvědomila jsem si, že jen tak rychle líp nebude, došlo mi, že už jsem skoro týden pořádně nejedla ani nespala, protože na jídlo není čas a spát mi nejde - moc starostí. Stihla jsem dát Naty do postýlky - oblečenou nenajezenou - chudák vůbec nechápala :-( A pak už jsem jen brečela a brečela. Myslela jsem,že mi v tu chvíli úplně přeskočí... Jenže pak zvonek - nechápu co se v tu chvíli stalo - možná fakt funguje telepatie nebo nechápu, ale šla jsem otevřít a dole u dveří stál můj táta a dvě ségry a každej plnou náruč jídla. Udělali mi nákup - dovezli rizoto, polívku - pomohli se psem prostě to bylo fakt jak zázrak. Samozřejmě když jsem je tam uviděla tak jsem brečela ještě dvakrát tolik, ale to už dojetím :-) Holky asi to zní blbě, ale oni mě fakt včera úplně zachránili - fakt mi to přišlo jak zázrak když tam stáli....

Kliknutím vložíte smajlíky:

Holka, nevěš hlavu, nikdy to není tak zlý. Očividně máš i podporu v rodině, což je fajn. A kdyby náhodou, tak tatík to s dítkem zvládne, ač se to nezdá.Ten můj je asi na baterky, někdy mi z něj hrabe, když vidím, co dělá a jak to s dětma asi moc neumí, tak i pohlídá, sice nic jinýho neudělá, ale postará se( to se prostě časem naučí). Já myslím, že to bude dobrý. Jen to chce zvykat postupně(nebo jak já - prostě jsme mu nechaly s kámooškou 3 děti a šly pryč, taky to nějak zvládl)

In reply to by Karluša

Chlap je na péči o Naty profík i když něco z jeho výchovy taky moc nechápu :-) Ale teď je tak dobitej, že to prostě nejde - nejhorší je, že má dodělanej ten loket - to se bude hojít strašně dlouho a s jednou rukou jí ani do kočárku nedá :-( Ale děkuji

Tak jsem si přečetla oba dva články... a neboj, zatím je to moc čerstvé, nediv se, že byl přítel po pár minutách hotový, na to má ve svém zdravotním stavu naprosto nárok... žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří... a určitě bude líp... až ho pustí domů, bude zase na tom o něco líp a děkuj bohu za ten zázrak, který máš... rodiče a sourozence... vidíš, přišlo to v pravou chvíli a určitě ti pomohou i později, třeba s hlídáním malé, abys mohla na tu brigádu... nebo nákupem, se psem, prostě takové ty maličkosti, co ti moc a moc uleví a ulehčí tvou situaci... někdy je pomoc tak blízko, ale my to sami nevnímáme... a nestyď se je o pomoc požádat... myslím, že ti určitě pomůžou... netrap se tím, že jim to nemůžeš třeba teď hned nějak oplatit, na to se jistě v životě najde ještě spousta příležitostí...
Na hlídání malé najdeš nějakou hodnou paní, když budeš v práci... nebo kamarádku...
To nejhorší přejde, ty se trochu uklidníš a začneš zase normálně fungovat... i když slziček ještě asi proteče víc...
Příteli přeju brzké uzdravení a tobě hodně síly, abys to ukormidlovala... ale myslím, že to určitě zvládneš, my ženy jsme hodně silné a zvládneme víc, než se zdá možné... určitě bude líp... držím palce... :a:

In reply to by janča maminka

To se tak stává, že si člověk něco naplánuje, pak to nejde a doslova to člověka zlomí... a může jít i o docela nedůležité blbosti... třeba já se upnula na to, že budeme mít spravený byt, než porodím, abych ho mohla nazdobit a nachystat dětský pokoj... a ono to nejspíš nebude hotové... nejdřív jsem z toho byla totálně mimo, slzy na krajíčku a totální zklamání... pak jsem se smířila a už to tak tragicky nevidím... vím, že ve srovnání s tvou situací je to prkotina a co bys asi za to dala, kdybys měla jen takové starosti... ale to jsme prostě my, lidi... naše vlastní neštěstí a smutky nám přijdou obrovské a neřešitelné... dokud si neuvědomíme, že by vše mohlo být daleko horší...
Nejhorší je ta počáteční nejistota, ale to se spraví, až se dozvíte, co a jak konkrétně, kdy přítele pustí, co bude mít ještě za léčbu, co bude následovat, kdy a pak třeba rehabilitace... jak si člověk může naplánovat další konkrétní kroky a data, tak to bude zase lepší... dej pusu princezně a tátovi kupte něco dobrého, ať má i v nemocnici nějakou radůstku... určitě víš, co ho potěší nejvíc...

Ahoj holky, tak si jdu vylít srdíčko, protože mám pocit, že se z toho brzo zblázním. V úterý na obědě jsem byla s malou u našich a zrovna jsem mamce říkala, že se mi konečně začíná všechno dařit - Naty v noci spí, s chlapem se nehádáme a chystáme svatbu, dokonce vycházíme i s penězi, protože jsem si našla brigádu, která mě baví a jako bonus jsem ten den na aukru vyhrála svatební šaty do kterých jsem se prostě zamilovala. Sotva jsem to dořekla tak telefon - volal mi přítel a jen řekl ať všechno zruším a jedu do nemocnice, že spadl ze střechy - jela jsem hned tam - on celej dobitej - zlomený žebra, spousta menších zranění a nejhorší rozdrcený loket - zničený kloub - léčba na hodně dlouho, v pondělí operace. Do práce se nedostane možná i rok (jestli někdy vůbec) - navíc to byla jen fuška,takže na černo - tím pádem bude úplně bez příjmu. Holky mě se v té chvilce sesypalo snad všechno - zavalila mě hrůza jak to všechno mohlo dopadnout - v hlavě myšlenky, že nevím z čeho budem žít - jak to sama všechno zvládnu - domácnost, Naty, pes - jak budu chodit na brigády když nemám tolik hlídání :-( Aby toho nebylo málo v noci jsem vůbec nemohla spát a Naty pořád kňourala nad ránem jsem ji vzala k sobě - celá hořela. Měla zase čtyřicítky horečky - do toho průjem jak kráva - pořád plakala asi jí bolela bříško. Byla jsem fakt na dně. Lítám mezi Naty - nemocnicí, když mám chvilku vyběhnu ven se psem. Nevím kdy jsem naposledy jedla - nemůžu do ničeho ani kousnout. Dneska už je Naty o něco lepší - myslím, že se alespoň u ní blýská na lepší časy. Omlouvám se za román a děkuji všem co to dočetli až sem :-(

Kliknutím vložíte smajlíky:

Přidávám se k podpoře, vydrž! To je ten život, pořád se něco děje, pořád něco řešíme... Jedno vyřešíme, další přijde. Když se to nakupí, je dobré si zvolit priority a pořadí a systém jak budeme postupovat. Nejdůležitější je pro nás naše dítě. Nebo vlastně ne - my samy. My musíme být v pořádku v první řadě. My musíme fungovat... Drž se, ty i celá tvá rodina!

In reply to by Martik

Děkuju. mluvíš mi z duše. Vždycky pro mě byla naprostá priorita Naty - chtěla jsem ji dát všechno, spořit jí od malička - zabezpečit ji a teď vůbec nevím co bude :-(

Ahoj, tak jsme udělali s Naty (14 m) další krok a včera jsme měli celý den (kromě spaní) kalhotky. Doma v pohodě - počůrala se jednou a pak mi už nosila hrníček. Problém je však venku - dala jsem ji do kočárku bez plínečky a po cestě se začala nakrucovat tak jsem se ptala jestli chce čůrat - kývla, že jo tak jsem ji vytáhla sundala kalhotky a říkala ať počůrá travičku, ale ona vůbec nechápe co po ní chci. Nic neudělala a sotva jsem jí natáhla kalhotky tak se počůrala - naštěstí mimo kočár :-) Měla sukýnku, takže se nic nestalo - naopak jsem na ni byla hrdá, že to držela když seděla v kočárku, ale jak ji naučit, že se nemusí čůrat jen na hrníček - nejlepší by asi bylo kdybych se před ní na tu travičku vyčůrala já aby viděla, že to jde?? Nebo sebou vozit nočník? Děkuji

Kliknutím vložíte smajlíky:

In reply to by janča maminka

tak to je šikulka. No nevim jestli to souvísí. Ono jde oto zda si plně uvědomuje co po ni chceš. Doma si tedy jakoby sama říká když chce čůrat. Přijde mi, že je ale ještě malinká aby pochopila, že venku se čůrá jinak. Ona má v sobě zakódováno, že se čůrá do nočníku. Ty nyní po ní chceš něco úplně jiného. Dle mého by jsi jí na ven měla dávat plenku. Kup jí třeba ty kalhotkové plínky (ne zapínací ale nasazovací). Když bude chtít čůrat tak jí zkus dát vyčůrat. Když se nevyčůrá a počůrá se, tak to plínka zachytí...doma pokračuj jak pokračuješ ale na ven jí plenku dávej. Třeba za měsíc nebo dva už pochopí co po ní chceš....

Ahoj teťulky, tak jsem tu teď pár dní nebyla a už mi po Vás bylo smutno :-) Nechcou se mi pročítat všechny články tak mi sem hoďte třeba nějaký odkázek na článek, který Vás zaujal - kdo se kde porval, pohádal a vytrhal vlasy při souboji :-)
A taky mi připište jak se máte, co víkend a tak celkově :-)
Začnu u sebe - víkend pracovní, táta hlídal a čuměla jsem jak to všechno krásně zvládli. Až na to, že dostala Naty na večeři takový ty suchary pro psa... :-)

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahoj, tak další dotaz - dceru posazuji cca od roku na hrníček. Je moc šikovná - naučili jsme se, že po spinkání se jde na hrníček, takže čůrá opravdu až na hrníček. Kaká taky jenom na hrníček - většinou ráno a když se jí chce během dne tak my přinese hrníček. Když se jí zeptám chceš čůrat tak kývne jo nebo ne - stejně tak když sedí na hrníčku tak na otázku čůralas kývně, takže ví co se po ní chce. Když něco na hrníček udělá tak za odměnu ji nechám běhat bez plíny a to je nejvíc šťastná. Teď jen nevím jaký je další krok - jak ji naučit chodit JEN na hrníček? Nečůrat do plínky? Děkuji za rady a přeji hezký den

Kliknutím vložíte smajlíky:

In reply to by janča maminka

Děkuji,no je šikovnější o trošku než první syn ten byl bez plen uplně ve 2,5letech :one: .....když se počural do slipku,tak jsem mu řekla že je fuj bakanej a že musí chodit čurat na záchod nikdy jsme ho za to nějak moc nekárala spíš vysvětlovala a když se mu povedlo tak jsme moc chválila,ale stejně trvalo to ty dva měs než dokázal přijít včas :///: kolikrát neměl ani co na sebe jak byl věčně mokrej,ale nevzdávala jsem to :) .....vždycky došel že je fuj až už bylo pozdě,tak jsem se ho snažila spíš hlídat pak na to vyzrál sám :one: spíš bych řekla,že s naučil zadržovat a poznat kdy se mu chce :) Adámek právě dostal blok s kakání když prvně uvidě bobekl v nočníku,pak se zadařilo nehoda v koupelce na zemi...tak stoho měl panickou hruzu :? tak,že jsme si sním fakt zkusili,ale jsem ráda,že na to přišel tak brzy co jsem četla na netu tak stím mají děti problémy delší dobu :00: ven jsme mu přestala dávat plínu až mě začal hlásit že do ni čurá :)

Ahoj holky, tak jsem se asi definitivně zbláznila. Mám hrozný strach z krvácivého průjmu - v Německu se prý nakažení počítají na stovky a rychle přibývají. Dneska chtěla dát moje mamka malý kousek okurky a já jsem po ní úplně vylítla co blázní. Pak zase psali, že to z okurek není :-( Docela mě štve, že nikde neříkají jak se dá tomu průjmu bránit - teda psali, že probiotika by mohli pomáhat tak jsem je malý koupila jako prevenci (fakt už asi fakt magořím), ale přijde mi, že jsou tady všichni hrozně v klidu na to, že kousek od nás na tuto nemoc umírají lidi :-(

Kliknutím vložíte smajlíky:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Pořád lepší přehnaně čistotná tchýně než :pig: :s: ...i když já pomeranče, citrony apod. taky myju...ale jenom zvenku... :///:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

banánem jsi mě teda dostala. :s: :s: :s: Pečlivá tchýňka :a:

Předfčírem sem si s ledovým klidem koupila meloun ze španělska, celej ho sežrala a krvácím jen díky menzes :-) Zbytečná panika myslím :-) Kdo ví z čeho to nakonec bude...

Ahoj tety, tak jsme dnes byli s Naty na kontrole u naší dr. - dokonce se mi ráno podařilo odchytit moč tak máme i její rozbor a vypadá to dobře, takže super... Ale jak jsem psala posledně jak Natálku vystresovali v Brně v nemocnici - hysterický záchvat apod. Tak jsme dnes nemohli k dr. ani vejít - byla úpně nepříčetná jak moc se bála :-( Dr. na nás koukala jak na blázny tak jsem jí musela dát mojí sestře do čekárny a dr. jsem popisovala co si zažila za stres - takže nám dr. dala sebou domů bílý plášť, dřívka na koukání do krku a budem si doma hrát na doktory a chodit v plášti aby si zvykla a nebála se :-( Chuděra malá :-( Radši se nebudu víc rozepisovat, protože už bych musela být sprostá....

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahoj, tety - tak v sobotu ráno od 06:00 začal jeden z mých nejhorších dnů s Naty - vstali jsme a Naty přes čtyřicet horečky, která nešla srazit ani čípkama ani nurofen - jen hrozně plakala, takže pohotovost - do toho Naty nechtěla nic pít ani jíst a jen hrozně řvala. Z pohotovosti nás poslali hned do Brna přímo na příjem. Tak jsem tam dojeli - super paní nás zdrbala, že to neexistuje hned na příjem, že musíme přes internu kde jsme stáli frontu jak kráva - Naty vyčerpaná jen v pyžamku a dece celá hořela. Asi po hodině a půll nás vzali na řadu - nepříjemná doktorka nebrala na to, že se jí malá bojí žádný ohledy, takže Naty plakala už přímo hystericky. Zdrbala mě, že je jasný, že jí teplota neklesne, protože jí dávám málo Nurofenu - že jí mám prý dávat 5 ml - přitom to je pro děti až od tří let a nám je rok!!!! A s tím nás poslala domů tak jsem nevěděla co dělat a volala naší dr. - ta mi řekla, že NESMÍM dávat Naty 5 ml Nurofenu, že by jí to mohlo ublížit :-( takže děs-... V noci jsem nespali a jen dávali obklady a v neděli už teplota byla nižší, ale pořád ji měla. Dnes je úterý - Naty se ráno budí bez teolot, ale k večeru jí zase k 38 vylezou - špatně jí, hrozně málo spinká a je pořád taková oťáplá... K dr. až v případě, že se to nespraví do pátku, ale upřímně po tom co zažila v Brně si nedokážu představit s ní jít k dr. :-( Holky nevíte co by to mohlo být? Začínám mít fakt blbý pocit :-( PS: Ona je takovej živel - divoch a vidět ji takhle mě ubíjí :-(

Kliknutím vložíte smajlíky:

ahojík, nás se stalo něco podobného, ve čtvrtek, ale s tím rozdílem, že jsme v té nemocnici skončily.. malá měla čtyřicítky 3 dny, taky nešlo ničím srazit, taky mi řekli, že ju poddávkovávám, a že jí dávám půlku toho co mám dávat, takže to samý co tobě, nicméně, i při jejich dávce teplota neklesala, do toho se už 2x osypala, dostala rotaviry, tak nevím, kam to bude pokračovat dál... :( nejí už od minulého úterý, vypije max 300-400ml čaje.. je to hrozný..

teda rozdíl je pouze v tom, že k nám se ve zlíně v nemocnici chovali všichni suprově, celej pobyt byl vlastně hýčkání... :)

..My jsme měli minule skoro 40ky horečky asi dva dny a taky byla uplakaná,pak ji vylezly zuby,takže je možné,že to jsou zuby..Ať je brzy lépe...

Ahoj, no tu hvězdu na pohotovosti komentovat snad ani nebudu, taky mam špatnou zkušenost. Doktorka nepříjemná jak prase a měla jediné štěstí, že k malému se chovala slušně.
Jinak o malou se neboj, určitě bude v pořádku. Náš malej měl prvně horečku zhruba v roce a půl a já myslela, že se strachy snad zblázním. Ani jsem nespala jakej sem o něho měla strach. Horečku dál srážej a pokud bude víc jak 39, tak napusť do vany po kotníky vlažnou vodu, postav tam malou a třeba žíňkou jí jen otírej. Že nemá chuť k jídlu a je taková mlátná je normální. Vzpoměň si na sebe, když jsi horečky měla ty. Taky si určitě neměla chuť k jídlu. Snaž se ať hlavně pije a jídlo neřeš. Však až jí bude líp, tak nebudeš stíhat jídlo malé nosit :) Tak ať je brzy fit ;)

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka