ahoj je mi líto, ale neboj bude líp v tomto případě asi opravdu platí, že čas je nejlepší lékař :a:

Vše spraví jen čas a emoce a pocity prostě nezměníš, je lepší o tom mluvit nebo se vypsat.Já přišla o miminko 4x a to vždy v půlce třetího měsíce,rozumím Ti jak Ti je.

Cernobilko drz se... :k: :k: :k:
Ja vim, je to moc tezke - tak moc, ze si to ani snad neumime predstavit.
Rozhodne si to, co citis a jak tu ztratu prozivas, nemusis nebo dokonce nesmis nechavat pro sebe!
Jsme tady pro tebe, kdykoliv to budes potrebovat :k:
A kdyby to nepomahalo, je urcite i tam nekde u vas nekdo, kdo ti bude umet pomoct vic nez my. Nejaky odbornik na tyhle veci...

Ahojda cernobilko. Ja jsem tvuj prispevek cetla, mrzi me to, ale kdyz budes porad smutnit, tak si stejne nepomuzes a bude ti trvat jeste dyl, nez se budete moc zacit zase snazit. Ja jsem prisla o mimi v 9 tt, je to sice driv, ale to nevadi. Snazila jsem se na to nemyslet a hned dalsi mesic jsem byla tehule zase.
Ja mam taky takovy pitomy obdobi. S pritelem jsme porad v sobe, odstehovala jsem se z berlina na vesnici, jako ze to tady bude lepsi a jsem uplne hotova, nikde ani noha, samy drbny, jeho rodice, co nam porad stoji pred dverma, Trpim uz 3 roky depresemi a samoublizovanim a zrovna pred par dyn to na me bohuzel zase prislo. Citim se strasne taky strasne sama, blby nemcori me uz lezou na nervy ;) ale nevzdava to. Budu muset znovu chodit k psychologovi, budu pravdepodobne trpat laktacni psychozou ....hehe doufam, ze to ne, ze to zvladnu. Proste naprosto te chapu, zivot je nekdy pekne nahovno, ale zato uvidis, ze za par mesicu budes tehu zase a pak si budes rikat, jak je ted zivot krasnej. A ze se mas na co tesit. Drzim ti moc pesticky, at ses zase ok...a klidne se sem vypis. Od toho tyhle stranky jsou. Moje mamka rika, ze pomaha, kdyz si zenska koupi boty :DDD tak to zkus :one:

Ahoj černobilko, to je mi moc líto. Já mám za sebou dvě takové ztráty miminek a věř, že jediný lék na to je čas. I já jsem trpěla jak zvíře i já jsem brečela a já jsem záviděla všem těm těhotným a maminkám s kočárky. Ten kdo to nezažije jen těžko může pochopit, co se v nás děje. Máš štěstí, že máš přítele, který tě drží nad vodou, to dělá hodně. Neboj časem to přebolí a pak se začnete snažit o nové miminko. Já si také občas vzpomenu jaké by to bylo kdybych o ty miminka nepřišla. Jedno by už bylo na světě a mělo by měsíc a to druhé bych nosila v bříšku a byla víc jak v 24tt, ale to bylo a už není. Když jsem přišla o to druhé, tak jsem si říkala, že už dítě nechci a za 14 dní až to nejhorší ze mě opadlo jsem opět začala myslet na miminko. Teď se s manželem snažíme už druhý měsíc o miminko a já moc věřím, že už to do třetice vyjde. VĚŘ A NEPŘESTÁVEJ VĚŘIT! DRŽÍM TI PALEČKY, AŤ TĚ TO CO NEJDŘÍV PŘEBOLÍ. KDYKOLIV MI NAPIŠ A RÁDA SI S TEBOU POPOVÍDÁM. :k: :)