příšerná deprese ze žárlivosti

Já si myslím, že to zažíváme v těhotenství každá. Zatímco ostatní můžou všechno, my téměř nic, jen se neustále v něčem musíme omezovat, hlídat, bojíme se o to malé v bříšku a přibíráme na váze. Ale na konci tě čeká veliká odměna v podobě mimíska, tak musíš chviličku vydržet, ono se to pak zase srovná.

No to je fakt blbá situace. Je to hodně těma hormonama. Zkus si s ním o tom otevřeně promluvit. Prostě mu řekni, jaký máš při tom pocity, když on si povídá s kamarádkama. Vysvětli mu, že ho nechceš stíhat a špehovat, ale prostě takhle špatně to pociťuješ. Není nad to, být naprosto otevřená a upřímná. Pokud není úplnej trouba, tak si to uvědomí, vcítí se do tepe a pochopí tě. Takhle nás to učili v psychologii. Otázka je, jak je to v praxi :00: :?

V tehotenstvi s tebou mlati hormony, v podstate za to vubec nemuzes. Zkus si promluvit s pritelem a rict mu co se s tebou deje, pripadne to rekni svymu gynekologovi. On ti minimalne poradi kam se obratit kdyby to bylo fakt uz neunosny. Je to dle myho lepsi nez pak pokazit jinak krasny vztah. Kazdopadne neplas, ja sice tvyho pritele neznam, ani tebe, ale myslim ze moc chlapu, ktery by podvadeli svou tehotnou skoromanzelku, neni :-) :one:

a pokud si s tím neumíš poradit sama a je to silnější než ty, klidně bych navštívila odborníka. Není to nic špatného a mělo by ti to pomoci. Nestyděla bych se a klidně to udělala, protože to nepomáhá ani tobě, ani tvému vztahu a už vůbec ne tvému prckovi co nosíš v bříšku. Tak buď silná a klidně se obrať na odborníka, za to nic nedáš :)