:-((((((((((((((((((((((

11.03.2008

:r: :§) :r: Ahojky holky, opravdu se předem omlouvám za to co vám napíšu, ale už nevím co dál. Jsem fakt na okraji sil, pořád jenom bulim jak malá. Musim se někomu svěřit. Nedokážu si o tom promluvit s manželem ani nevím jak to mám oznámit doma. :r: ........... Včera jsem nemohla ani dospat, protože jsem měla jít odpoledne na 1. ultrazvuk ve 12+3. Uklízela jsem a uvařila aby mi to rychleji uběhlo. Opravdu jsem se moc těšila. Konečně jsem se dočkala a šla jsem na řadu. Když mi doktorka dělala ultrazvuk tak se mě sestřička ptala kolik budu chtít udělat fotek, a vtom doktorka odsekla že žádný už ani potřeba nebudou, že tam ´´nic´´ není :r: :r: A že si mě tam nechají a vyčistí mě, mezi tim tam přišel další doktor a jenom to potvrdil. Všichni se tam najednou začali hrozně hádat, ani nevím proč já je ani nebyla schopná poslouchat jenom jsem brečela. Když po mě něco chtěli museli mi říct snad osmkrát abych to pochopila, byla jsem fakt mimo. A hlavně ta doktorka byla hrozně chladná a zlá :( :w: :\\: :\/: V 17:00 jsem šla na sál, do tý doby jsem celý čtyři hodiny probrečela. Přála jsem si abych se z narkozy už nikdy neprobudila :w: :n: . Život je táááááák moc krutej, a hrozně moc. :r: :§) :w: :w: Dneska když mě doktorka propouštěla tak říkala že umřelo už v 8. týdnu. Ted musime čekat tak půl roku než se zase začnem snažit o další miminko. Teda jestli vůbec, protože mám děsnej strach aby se to neopakovalo. Pořád si to vyčítám, že jsem někde udělala chybu, že je to moje vina. Pořád jsem totiž chodila do práce i když mi všichni od začátku radili, abych šla na neschopenku. Omlouvám se jestli mám někde nějakou tu chybičku ale přes ty moje ubrečený oči na ty písmenka chvílema nevidim. Tak ahojky a omlouvám se, vím že nejsem první ani poslední

:) nebud smutná,doktoři jsou vážně někteří blbci! :n: mám špatný zážitek z brněn.FN v Bohunicích,začalo to odběrem krve(stalo se to před 5 lety),za 2 hodiny jsem si měla přijít pro výsledky,byla se mnou i mamka.Dr.nás požádala,abysme se posadily,tušila jsem,že není něco v poř. z její řeči,a pak mi oznámila,že z odběrů vyšlo,že mám pokles červených krvinek,dg.leukemie!mamka zač.brečet a já taky,pak mi dělali vyš.dost nepříjemné,a to Sternální punkci!pak jsem šla na hematopatol.odd.,kde se na mě všechny sestry dívaly,strašný pocit,a na pokoji byli samé staré paní,hrozný!!!!!!!!!!!!sestra už se mnou sepisovala anamnézu,naši byli na chodbě,a najednou přiběhla dr.co dělala ty odběry a strašně se nám omlouvala,že si spletly data nar.,stejné jméno a příjmení,ale paní byla o aspon 50 let starší než já! :'zz): byl to traumatiz.zážitek na celý život,mám malou jizvu na hrudníku po vpichu,ale větší na duši!ještě ted mi je zle,když vám to píšu,ale ulevilo se mi!proto do Bohunic nevkročím ani porodit dítě! :\/:

o to je mi líto jsou ty doktoři pěkní hňupové když ani nemají soucit ti to vlídně říct a hádat se před pacientem to je neetické, raději přejdi pokud víš o někom lepším protože nebylo by dobré kdyby si měla po tom zákroku ještě nějak jinak trpě!!!Nechápu tu doktorku vždyť je to ženská jak ti to takhle mohla říct. A hlavně nevyčítej si to na to tě měla upozornit ona jelikož ví víc o tvém zdravotním stavu .... neboj vše bude zas v pořádku hlavně mysli na své zdraví a drž se !!! Nevim zda tě to utěší ale kamarádka taky přišla o mimi ale už byla v šestém měsíci a tak už cítila i jak kope a to bylo pro ní mnohem těžší mimčo už bylo skoro na světě a pak tohle....MUSÍŠ DÁVAT NA SEBE POZOR

In reply to by Ivamotor

To je mi líto, to pro ní muselo být opravdu hrozný!!! :jawdrop: Ta doktorka naštěstí neni moje byla jsem u ní jenom na screeningovém ultrazvuku v nemocnici. Druhý den se mi skoro omlouvala a říkala že jí to mrzí že mi způsobila takovej šok, ale já na to prostě nezapomenu to se nedá :r:

ahojky zlatíčko,nebud smutná,já si tímto prošla dvakrát,vždy ve13tt.musíš být statečná a hlavně tomu nepropadnout.Je to lepší takhle,než aby byl potom mimísek nějak vážně nemocný-to by bolelo víc.Já jsem to nevzdala a podívej-36tt.Sice už v pondělí nastupuju do nemocnice,ale to vem čert,ne?Taky to příjde,neboj a hlavně s manželem komunikuj,ikdyž to třeba nedává znát,je na tom možná ještě hůř.Můj manžel vždycky brečel po nocích ještě půl roku.Moc a moc Ti držím palce,bud statečná,ju?

je mi to líto...tuhle situaci neznám...a je to asi dost krutý...a doktorka?no nemám slov...

snad jsen pro tvůj klid,tělo si samo hlídá co je zdravé a co ne...a do třetího měsíce se může stát cokoliv...zřejmě miminko nebylo úplně v pořádku a organismus sám udělala konec....

Je mi to strašně moc líto, opravdu naprosto přesně vím jak se cítím, věř mi....já byla v nemocnici 4.3., srdíčko přestalo tlouct na konci 17tt...vím jak je to strašný, ale musíš mi věřit, že to bude lepší...pořád mívám záchvaty pláče, ale je mi mnohem lépe, dokonce i snesu pohled na kočárky a děti...hodně mi pomohlo, že sem se nemohla odtrhnout od této stránky, takže sem často brečela právě tady, když sem viděla bříška, miminka a tak...ale zvykla sem si na to...říkám si, že je ještě dobře že se to stalo teď, než kdybych třeba porodila mrtvé miminko nebo tak...vím, že jsou to jen slova, ale vím, že teď je to moc těžký...Já si budu muset na miminko počkat tak rok, protože když sem příteli navrhla, že bychom se po těch 6.měsících mohli začít snažit, tak mi řekl, že je to moc brzo, že teď sme o mimi přišli..myslím, že má strach,že se to stane znova....Určitě si o tom ale zkus s manželem popovídat...
Já třeba ještě také nesnesu moc přítomnost mé babičky a tak...vím, že je jim to líto a bojím se, že mě z toho budou chtít dostat,nestydím se plakat jen před Petrem.
Budu na tebe strašně moc myslet.........Určitě to zvládneš!!!!
Pellullinka

ahojik tak moje teta potratila na trikrat nez na po 4 zapadla a mam sestrenka uz ma osum let, a jak se snazili o druhe tak jse jim to povedlo na poprve :(, tak se neboj ono to prijde a spritele o tom promluv!

Ahojky, je to moc smutný, co se ti stalo. Život je opravdu někdy krutej.....
Držím palečky, ať to příště vyjde a dočkáte se s manželem miminka.. :k: :k: :k:

:r: ahoj,to je mi opravdu moc líto co tě potkalo. chce to moc ,mioc sil a hlavně ty jsi žádnou chybu neudělala, nemůžes si to dávat za vinu. držím palečky

zamlklý potrat jsem měla loni v září v 10tt. A vidíš, teď jsem ve 4. měsíci všechno je v pořádku.
Rozhodně to není tvoje vina, do 12. tt je tohle bohužel běžné. Když o tom začneš mluvit, zjistíš, že to potkalo spoustu jiných (u mě manželku mého gynekologa, dceru mého šéfa, moji babičku...).
Víš, tohle je způsobeno nějakou genetickou vadou. Byla jsem stejně nešťastná jako ty, ale pořád si říkám, že je to lepší, než aby se miminko narodilo s něakou vážnou vadou, jaký by pak mělo život?
Hlavní je, že to vůbec nemá vliv na tvoje další těhotenství! V nemocnici mi taky radili otěhotnět až po půl roce, ale můj dr. mi řekl, že stačí, když dvakrát odmenstruuju a sliznice už bude v pořádku. Takže v září mě "vyčistili" a v prosinci už jsem byla znovu těhotná :h:
Přeju ti, aby ti to taky všechno znovu vyšlo. Hlavně se neboj o tom mluvit se svými blízkými, v klidu jim vysvětli, že se to stává až čtvrtině žen (to je pravda!!!) a že za to vážně nikdo nemůže, prostě bylo něco špatně, co nikdo neovlivní. Snaž se odpočívat a pečuj o sebe, abys byla v pořádku pro další těhotenství, protože tentokrát to zaručeně vyjde!!!

Nesquičku, tak už si ty oči utři. Je to těžký, já vim. Za to, že mimi se přestalo vyvíjet nemůžeš, taková je příroda, pokud by nebylo dostatečně zdravý a silný aby zvládlo život s náma, tady na tom světě, tak to ukončí hned. A je to tak dobře. A neboj, ty se timhle pročistíš a příště už to bude všechno vpořádku. Znám několik lidí, co napoprvý o mimi přišli a to druhý pak přišlo rychle a bylo úplně vpohodě. Teď už víš, že otěhotnět dokážeš, takže pro příště už nebude problém. Manželovi to řekni normálně, pochopí to, neboj a určitě si s nim o tom promluv. Pomůže to. A na doktorku se vykašli, ona tě musí vidět jen jako těhotnou, nebo jako potrat. Kdyby si to brala osobně, nemohla by svou práci zvládat. Já to mám doma. Můj manžel pracuje s lidmi co leží na JIPu a na ARU. Jsou po nejrůznějších životních tragédiích a mnoho jich od tamtud už neodejde po svých. Taky je bere jen jako diagnózy, protože jinak by se zbláznil. Říkal,že jen jednou udělal tu chybu, že držel pacientku za ruku - byla to mladá maminka, jako my tady - a ona pak umřela. Trvalo mu dlouho, než se z toho dostal a to přece nejde, pokud má tuhle práci dělat. Nesquičku, přitul se, bude líp. Tohle ještě nebylo to vaše vytoužený miminko, to teprve přijde. Neboj.

Holky moc vám všem děkuju. Jsem vám vděčná. Prý ted budu muset brát nějaký čas antikoncepci aby se srovnali hormony :r: Tak snad se zase brzo budu moct zařadit mezi těhulky

Vím,jak ti je,stalo se mi úplně to samý,jen doktor byl hodný a řekl mi to citlivě.Byla jsem v 9.týdnu.je to smutný,ale nezoufej,všechno nakonec dobře dopadne.Já jsem nakonec za necelý 2 roky porodila krásnýho zdravýho chlapečka.Hlavu vzhůru,všechno bude dobrý,uvidíš!!! :)

In reply to by Dalinka

Aspon si měla štěstí na hodnýho doktora. Fakt se chovala uplně neuvěřitelně, hrozně povíšeně a hrozný bylo že druhej den mi přála aby jsme se brzo setkali na porodnim sále. Brr. Alespon si mi dala naději že bych mohla mít taky šanci na zdraví miminko. Děkuju

To je mi strašně moc líto. Neumim si to vůbec představit, čím teď asi procházíš. Přeju ti, aby to co nejdřív přestalo tolik bolet a už tě nic podobného nepotkalo. Hodně síly tobě i manželovi. Spolu to určitě překonáte.

Ahoj,prosimte neomlouvej se.Tady jsme od toho,aby jsem pomohly.Moc me to mrzi co se ti stalo,ale neboj urite to vyjde priste,ta dr musela byt dost hrozna.a co manzel?proc si s nim nemuzes promluvit?Urcite by to pomohlo ne?

In reply to by terinka

To teda byla! Já nevim on se mnou o takových věcech nemluví. Jenom když vidí že je mi smutno, tak si ke mě sedne a hladí mě. Taky o tom nedokáže mluvit. Když jsem s nim o tom chtěla mluvit tak řekl jenom: no jo no. Ale určitě ho to taky hodně bolí, já to cítim. Ted jsme taková tichá domácnost :r:

In reply to by Nesquicek

Zlato můj přítel byl zase samý úsměv a vtípek,jen abych na to nemyslela a dusil to v sobě....myslím si, že ho to strašně mrzí, ale dusí to v sobě tak moc, že to opravdu není vůbec vidět....raději se schová za vtip než aby se přede mnou třeba rozplakal...Pellullinka

In reply to by terinka

Ahoj, je mi to děsně líto, je těžký ti na to něco říct, protože s tímhle se musíš vypořádat Ty a Tvůj přítel...život někdy fakt není fér...moc ti přeji, abys to všechno zvládla a brzy jsi se zase těšila na miminko...a s přítelem si promluv, myslím, že jedině ten Ti pomůže tu bolest překonat...držím vám palce...papa

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka