Konečně jsem našla chvilku - NAŠE "SKVĚLÉ" VELIKONOCE!

Bylo to krásné ráno,tátu jsme měly doma takže jsme si všichni tři zablbly v peřinách ... pak jsme si dali kávu,Terinka mlíčko a Kinder mléčný řez...potom jsem šla s Terinkou dolů ke skorotchánovcům,Pepa si dal sprchu...jak sešel dolů on,šla jsem se dát do koupelny trochu do kupy ... z toho slyším ze spod řev!!!Pepa na mě křičel "dělej,jedeme na pohotovost" rychle jsem se dooblíkla a běžící ze schodů na něho řvu "co se ku.va stalo?" Terinka šla s dědečkem do ložnice,kde našla v nočním stolku prášky-hormony na léčbu štítné žlázy!!!!A narvala si je do pusinky Jak jsem seběhla dolů,zrovna jí je vytahovaly Sebraly jsme krabičku od těch prášků a letěly jsme do nemocnice...Tam nám Terinku vzali z ruk a šli jí udělat výplach žaludku Terinka křičela,vzlykala,bečela přez celou chodbu a já s ní!Potom k nám přišla doktorka a řekla nám,že toho měla v žaludku hrozně moc,takže bude pravděpodobně bojovat o život!!!Že tyhle léky jsou zrovna hodně nebezpečny Potom jsme se dostaly k tomu,co Terinka ráno jedla a přišly jsme na to,že ona bílá hmota co měla Terinka v žaludku mohla být náplň z Kinder mléčného řezu kterej papala po mlíčku a ne ty léky ...takže nás paní doktorka uklidnila...že prý uvidíme jak dopadnou výsledky testů ... pak nás poslala kamsik vyplnit nějaký papíry a potom nas konečně pustili k Terince.Chudinka byla ja JIPce na kapačkách a různych přístrojích jak mě uviděla tak se tak rozplakala.Vytáhla jsem si ji z postýlky i s těma hadičkama a prohlížely jsme si knížky a koukaly jsme na pohádky.Držela se mě jako klíště!.Pepa nám mezitím zajel domů pro věci,jídlo atd ... Kolem poledne byly ty výsledky...hodnoty toho hormonu byly zvýšené a na hranici normálu,takže jí odpoledne nosánkem zavedli sondu do žaludku a nalili jí tam jakousik černou tekutinu Terinka zase tak plakala a volala "maminko pomoc!" když tu tekutinu blinkala...K večeru dostala ještě nějakej sirup...to už bylo v pohodě ... Potom o půl deváté večer,jsme musely odejít!!!Terinka už naštěstí spinkala...doma jsem nemohla nic než brečet...Na druhej den ráno mě k ní pustily až v deset Zase tak moc plakala a tak jsem ji chovala...naštěstí už neměla kapačku,ale kanylku měla v ruce pořád ..U pohádek a knížek jsme čekaly na výsledky dalších testů...Pepa byl s náma celou dobu Kolem poledne se ukázalo,že se hodnoty snížily a tak nás konečně přesunuly z JIPky na normální oddělení,kde jsem mohla být s Terinkou i přez noc a mohly jsme chodit po chodbě.Dokonce tam měli hernu s hračkama :) Na tomto oddělení jsme byly do dalšího dne ... Hned ráno Terince odebraly krev a zase jsme čekaly do oběda na výsledky...Vše bylo O.K. a tak nás po druhé hodině konečně pustili domů
Byly to nejhorší tři dny v mým životě
Terinka se teď pořád bojí,že někam odejdu.Potřebuje mě mít pořád na očích ... Když mluvím o nemocnici,doktorce nebo sestřičce začne křičet ne e ne e doktorku ne e nemocnici bojim .... V noci se budívá s pláčem...Jsme zase na plínkách,za ty tři dny se úplně odnaučila si říkat o nočník
Mám ponaučení,že Terinku nemám dávat ke tchánovcům kterým je 66 a 71 let bohužel ji nezvládají uhlídat ...