Jak doma udržujete rodinnou pohodu - hlavně tu partnerskou?
Ahoj všem,
zajímá mě, jak udržujete pohodu a dobrou naladěnost v partnerských vztazích? Dáte dítko na hlídání a někam vyrazíte? Nebo si večer sednete a povídáte si? Otázka pramení z toho, že poslední dobou se docela urážíme a chytneme kvůli kde jaké hlouposti (a to my jsme pár, podle mě, že nám to fakt klape, tolerujeme se), ale poslední dobou si všímám, že celý náš život se točí jen kolem malého - když přijde z práce chlap, tak si ho chce užít a hraje si s ním dlouho, pak koupe, pak já uspávám a kolikrát s malým usnu nebo jde chlap cvičit a já po té devaté jsem už k ničemu... no rozumíte mi, cítím dost silně, že nám začíná něco scházet. tuhle jsme měli hlídání a šli jsme si sami zaplavat a to se nám hrozně líbilo, tak asi zas musíme něco takového podniknout. Jak je to u vás??
PS: doufám, že to nevyznělo, že by nám malej nějak překážel, to ne, všichni 3 spolu toho podnikáme spoustu,ale jednou za čas si myslím zasloužíme v klídku třebas někde posedět a nehlídat malýho jestli něco nerozbije atd... :-) musím něco vymyslet :-)
In reply to Ahoj, my to máme tak, že by Andrejka80016
Ahoj, tak my máme dost společných zájmů, pocitů i názorů. Jsme k sobě upřímní, tolerantní, ale je pravda, že tím, že naše dítě opravdu považujeme za zázrak, tak jsme rádi za každou chvíly, den, večer, kdy jsme spolu. Taky jsme se naučili tak nějak automaticky, že já jsem s malým, když je manžel v práci a on si ho zase rád bere ven, když je doma a já si dělám domácí práce, školu. Naším společným koníčkem je zahrada, malý tam má spoustu zábavy, tak tam jsme opravdu spokojení. Když někdo má problém, hned si to říkáme, malý by na to určitě špatně reagoval, kdyby mezi námi bylo napětí.
Myslím, že pohoda záleží na obou dvou, ale jestli máš nápad, jako to plavání, nebo kino, večeře a pomáhá vám to, tak bych to určitě zase zorganizovala ;)
:€s€:
Marcy, taky o tom přemýšlím, že musím víc dbát na kontaktu s manželem. Jak říkáš, víc se toho točí kolem prcka, takže se snažím se sním párkrát za den obejmout nebo dát pusu, abychom kolem sebe jenom nechodili. Když si dáváme kafe, tak i když mám spousty práce, tak kafe do sebe nehodim a nejdu pracovat, ale sedím s ním než to kafe oba nedopijeme, abychom si povídali. Večer je to složitější, manžel staví, takže chodí domů tak v 20hod., já navíc dělám nějaké věci do zaměstnání, a večer je na to nejlepší doba, takže na to moc prostor není a ani sexík je zřídka, ale já to spíš vidím, že on nestíhá (rekonstruujeme domeček, pomáhá našim se střechou, dostavuje kůlnu u našeho domu, pomáhá své matce doma, zahrada atd.) a to se odráží i do jeho pohody.
Takže se snažím mu dobře vařit, ke kávě dělat dobrůtky, co má rád, aby měl co nejvíce potěšení přes den, zkrátka mu to ulehčova když už nemůžu pomoci.
Sama jsi psala, že společné plavčo bylo super, takže být vámi, vyhradila bych si třeba 1x týdně (14 dní) den jen pro vás (nebo aspon večer, odpoledne), abyste dělali co oba chcete spolu a soustředili se jen na sebe. To bych si taky moc přála, ale Petíka ještě nejsem schopná dát na hlídání, musíme k tomu dospět postupnými tréninky.
Doufám,ž e se tu dočtu nějaké tipy :)
Ahoj, tak já už se ani o něco nesnažím. U nás je to tak, že akorát plýtvám energií. Partner si neudělá čas sám od sebe ani na děti ani na nás. Když přijde z práce, tak jde pracovat zase ven okolo baráku a nebo vede kroužek, tak je tam. Dřív jsem mu děti "vnucovala", ale teď už to nedělám. On nám má všechny moc rád, ale prostě mu to s námi přijde asi jako stracený čas, protože nejčastější věta, kterou od něho slyším je "nemám čas" "nikdo to za mě neudělá". Zkrátka jinej už nebude. Jó, občas jedeme na výlet, v létě na dovču, ale to je vše moje aktivita. Takže u nás je to asi tak. Terka
In reply to Jo jo, smutné, ale jsem ve by Terka Z.
Ahojky. Já, už jsem to taky vzdala. Od chlapa jen slyším jak jsem strašná matka a jak jsem strašná ženská... Člověk snese hodně. Ale milovat někoho, kdo vás pořád jen "uráží", to se prostě nedá... Nesnažím se, už vůbec o nic. Jen prostě spolu žijeme a jednoho krásného dne to vyšumí. Mám pocit, že je se mnou jen k vůli malé. Já jsem jen takový zbytečný přívěšek...
A to jsem ho tolik milovala :\\:
In reply to Ahojky. Já, už jsem to by Suchárek
Ahojda, já to momentálně odsouvám někam stranou a nechci to řešit.... Kdy jsi si chtěla pokecat, tak klidně písni osobku. Hodně sil, Terka.
Ja mam pocit, že udržovat domácí pohodu je to nejnáročnejší, co musim vykonávat. :D Jsme s manželem naprosto rozdílné povahy a taky máme občas období, kdy se jen "kočkujeme", ale snažíme se udržet nejake hranice. My teda syna nemáme kam dávat na hlídání a ani nechceme, myslim, že by jsme si to společne volno ani neužili. :D Ale máme dohodu - už léta - že jednou za 14 dnu (manžel dela na smeny, i noční, takže časteji to nejde) si uděláme večer pro sebe, žádna televize, žádnej PC, jen si povídáme, kdo nás naštval, co se nám líbilo a tak, většinou si zapalime svíčku a otevřeme jednu lahev (piva :D ) a mluvíme, dokud neusneme. :D To nam vždy tak do dalších dnu dodá energii, že se ješte umíme sjednotit.
A když je volno, platí kompromis - jednou jdeme tam, kam chce manžel, podruhe zase vybíram ja, stejne tak je to třeba když chceme koukat na film a tak. A taky se snažíme dopřát si volno jeden od druheho, on pohlídá syna, abych se ja mohla jit vykecat s kamoškama, ja ho vyšlu na celej den na ryby a tak. :D
Možná to vyzní "dokonale" ale občas je to opravdu fuška. :) Jinak by jsme se už dávno zabili. :D
In reply to Ja mam pocit, že udržovat by sycatko
Ahoj, já myslím, že na hezkém vztahu se musí pracovat a to my poslední dobou neděláme a středobod je náš miláček :-) u tebe to vypadá jako ideální kompromis a tvrdá práce na hezkém vztahu gratuluji :-)
Ahoj,my žádné hlídání nemáme,takže vše podnikáme s Petříkem(15 měsíců) a život se točí hlavně okolo něj,ale nám to vůbec nevadí.S partnerem se vidíme víc jen o víkendu,tak si užívá syna a večer zase mně :s: Chodíme plavat,na pizzu nebo jen tak ležíme u telky,když malý spí, a povídáme si.Někdy jedeme na větší výlet.
Monina
Ahoj, tak u nás je to dost podobně jen s tím rozdílem, že se tolerujeme. Nemáme čas jen na sebe. Všechno se točí kolem malé, partnerovo práce, práce kolem baráku. Je to takové fádní. Chtělo by to taky nějakou malou změnu. Potřebovali bychom občas někam vyrazit.
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Ahoj,
my to máme tak, že se navzájem tolerujeme a jsme otervření ke konstruktivní kritice, když už na ní dojde. Každý jsme nějaký a nejhorší je, když si chceme toho druhého předělat k obrazu svému, vadí nám maličkosti a rádi na ně upozorňujeme a tím vznikají mikrohádky a po čase si už nevážíme ani sama sebe.
Já se snažím brát manžela takový jaký je. Neopravuju ho a on neopravuje mě. Máme domluvu, a asi by to tak v parnerském životě mělo být...že když jeden z nás má splín, ten druhý ho podrží a je tím silným článkem v ten okamžik. Má náročné zaměstnání a hodně cestuje, takže mu dáváme na jevo, že nám chybí a jak ho máme rády. On když je doma, tak se hodně věnuje dceři. Bere ji sám na výlety a pod. Posíláme si milé vzkazy a sem tam si i napíšeme dopis. :). Dávám mu najevo jaký je svělý táta a manžel a on zase naopak mě chváli jaká jsem super máma. Většinu rozhodnutí děláme spolu, diskutujeme hodně. Televize u nás skoro neexistuje, ale večery u společné večeře, po tom co jde malá do políšku, hodně často.
Samo, že se sem tam objeví i nedorozumění, ale to se rychle vyřeší a je zase dobře.