Maminkování....jak to je a jak by to mělo být.....

S manželem jsme miminko neplánovali. Upřímně, když jsem si u kamarádky udělala těhotenský test, chtělo se mi brečet :?
8 let beru HA, jak to, že jsem těhotná? Jak to řejnu manželovi, o dítěti jsme nemluvili...máme nový byt, hypotéku, na jaře chceme jet na 2 měsíce do Kanady....Myslela jsem, že se mi rozskočí hlava na milion kousků.

Večer jsem vyvedla manžela na večeři, už během jídla mi to přišlo tak líto...Pak jsem mu podala zkumavku, s naším výtvorem, nejprve na mě koukal nevědel, co na to říct. POkud by někdo čekal, nějaké dojetí, nebo sned pláč musím ho zklamat. Já i manžel jsme dost realističtí, takže jse tuto rekci tušila.
Doma jsme se usnesli, že když už je to tak jak to je, počkáme na pondělí, kdy jsem měla jít k mému lékaři na vyšetření...
Byli to zvláštní dny, nemluvili jsme spolu, abychom náhodou nenarazili na téma miminko...Manžel věděl, že já se cítím na dítě mladá, nepřipravená....
První UZ u lékaře....jak to popsat? " Maminko, čekáte miminko, je zdravé a vše je v pořádku. Tady má hlavičku, tady je hlavička a v ní mozeček a ten vás pak přivede do domova důchodců"...
Měla jsem slzy v očích, klepala se mi brada a bála jsem se otočit na manžela, aby mě neviděl....Jak jsem mohla tohohle tvorečka nechtít??????

Když jsem vyšli z ordinace, stačil pohled a věděli jsme , že bez toho parťáka v pupíku, už nedáme ani ránu...

Ted jsem ve 14 týdnu těhotenství. Mimnko roste, já taky...Respektive, cpu se, cpu se a cpu se....Nejraději mám těstoviny s čímkoliv, ráno, odpoledne, večer..manžel pžijde z práce a kouká na prázdnou lednici. " včera jsme byli na nákupu, mimi mělo hlad vid?" Tak to musím jít dneska zase, ani slovo výčitek i přez to, že hormony semnou jedou jak na horské dráze. Jsem schopná v práci hýřit vtipem ALE nedej bože aby se na mě někdo podíval špatně....V minutě sedím v kuchyňce a brečím nad máslovám kroasantem, jak jsem nemožná a šéf mě určitě vyhodí...Ráno se na mě tak divně koukal...Večer zjistím, že manžel nešel se psem, jsem schopná si balit věci a vyřvávat o rozvodu a jeho neschopnosti...abych se na chodbě rozbrečela, když ně mě kouká a neví co má dělat....Brečím i ted....štěstím, hrůzou, vztekem....jsem stvůra nebeská. Hyena skvrnitá, která hledá koho by vyštěkala, ale hrdá maminka, která nakupuje kde co vidí, pro drobečka uvnitř jejího těla..Pro milujícího muže, který sex zná jen z filmu, protože já jen spím a spím a spím...miluju je oba, tak jako nic na světě.....

Tak, ted jsem si ulevila....Děkuji za vyslechnutí hysterické matičky a prosím, neukammenujte mě , za mojí upřímnost.....Pohladtě bříška mamky!!!!