Ach ty hormony:-(

Ahoj holky,jdu za váma s problémkem...
Celý těhotenství bylo úplně v pohodě,užívala sem si ho,bylo to fajn. Na broučka sem se moc těšila. Po porodu mám ale úplně jiný pocity. Všude potkávám vysmátý maminky s kočárkama,ale já si to nějak neužívám. Chybí mi kontakt s okolím,chybí mi manžílek,že už na sebe nemáme tolik času. S malým se zatím nikam nedostanu,cestu v autě probrečí a vycházky s kočárkem nejsou o moc lepší. Zjišťuju že je to rodičovství hrozně náročný a já to nějak nedávám,asi sem si to celý představovala trochu jednodušší,to sem byla ale naivka,že? :? Když malý brečí a kroutí se bolestí,když ho bolí bříško a já už nevím jak bych mu pomohla,tečou slzy i mě. :r: Někdy bych ho upusinkovala,ale někdy zase mám náladu pod psa a nejradějc bych to celý vrátila. Moc se těším až se prďolka začne usmívat,poznávat okolí,až se bude nechat aspoň trošku zabavit,to už pak snad bude lepší. Teď buď jen brečí hlady,nebo že ho něco bolí,nemůže zabrat...je to na palici. :O Měla ste nebo máte to taky některá tak? Vím že se to časem spraví,ale teď je mi z toho do breku... :(