Porod

28.08.2012

Můj porod
Začalo to v pátek ráno,kdy jsem šla už potřetí do poradny v porodnici,kde jsem opět trávila 3 hodiny čekáním na svého doktora a doufala,že mě snad tentokrát vyšetří,když se na mě minule ani nepodíval.Bohužel mě doktor opět nezklamal a zase mi jen ve dveřích řekl,ve středu máte termín? Tak příští pátek znova na kontrolu.Odešla jsem dost zklamaná,chtěla jsem vědět,jak na tom jsem a jestli se třeba něco nezměnilo,když mi pořád tvrdili,jak budu rodit předčasně a kolem 34tt jsem byla hospitalizovaná pro hrozící předčasný porod a nakonec mám 5 dní do termínu a nic se neděje,za co jsem samozřejmě byla ráda,že jsme to vydrželi až do konce.Celý těhotenství jsem se musela hodně šetřit,protože jsem měla vcestnou placentu,nakonec se trošku vytáhla a můj lékař v porodnici rozhodl,že budu rodit přirozeně,ale abych neodbíhala.Rozhodla jsem se zavolat své gynekoložce,jestli by na mě nemrkla.Bohužel tam zrovna nebyla,ale jiná se na mě prý podívá.Tak jsme s manželem jeli i když se rozčiloval,že mě měli vyšetřit tady a chtěl se tam hádat,ale to mi přišlo zbytečný.Paní doktorka mi řekla,že už nemám žádný čípek a jsem otevřená na tři prsty a že když budu mít pravidelný bolesti,tak mě s tímto nálezem už přijmou do porodnice.Měla jsem radost a jeli jsme domů,to bylo kolem poledne a v autě mi najednou začali slabounký bolesti,píšu slabounký,protože jsem ještě nevěděla co mě čeká.Byli to takové silnější menstruační,ale dalo se to vydržet.Manžel mě vyhodil doma a musel do práce i když jsem mu říkala,že mám divný pocit a jsou to jiné bolesti než poslíčci,tak jsme se nakonec dohodli,že pojede do práce.Odjel a já zkusila usnout.Usnul jsem asi na hodinku a bolesti byli tak po 15 až 10 minutách. Zavolala jsem nevlastní tchýni,jestli by raději nepřijela.Byla se mnou doma a bolesti byli po 10 minutách,ale pořád se to dalo vydržet,jela jsem s ní domů a že tam počkám na manžela až dorazí ve 21 hod z práce.Nechtěla mě nechat doma samotnou.Manžel přijel,ještě si tam dal kafe a jeli jsme domů a najednou měříme a bolesti po 5 minutách,řekl mi,že pojedem a já pořád,že ne,že to ještě určitě není ono.Šla jsem do sprchy a když jsem vylezla,tak najednou po 3 minutách a byla půlnoc,tak říkám,raději pojedem. V autě bolesti sílili,ale pořád to bylo snesitený.Přijeli jsme do porodnice a zazvonili,ozvala se sestřička a řekl,že máme počkat,že mají plno.Tak jsme čekali,pak mě vzali a napojili na monitor,najednou bolesti nepravidelný.Říkala jsem si,to jsem blázen a sestřička,že je to normální,že jsou to poslíčci.Sloužící doktorka musela na císaře,tak sestřička volala jiného a ten přišel celý rozespalý.Vyšetřil mě a řekl,že jdu rovnou na porodní sál.Dost mě to překvapilo.Došla jsem pro manžela a šli jsme.Na sále jsem se převlíkla,potom mi sestřička udělala klyzma a potom mi řekla,že si mám vlízt do sprchy.Bolesi pořád stejný.Nález podle sestřičky taky,jako při příjmu.Tak mi praskla vodu,to bylo asi ve 2 ránno a potom to začlo.Strašné bolesti vystřelující do zad a šílenej tlak do konečníku.Od té chvíle jsem nevěděla o světě a doufala,že to co nejdříve skončí.Bylo to opravdu strašné.Sestřička chodila každou půl hodinu a říkala ať chodim do sprchy,ale já tou bolestí nemohla ve sprše vydržet,mezi kontrakcema jsem jen chodila a při kontrakcích se svíjela na zemi v bolestech.Manžel se mě nesměl ani dotknout.Pamatuju si,že mi ještě setřička řekla,ať stojim nad podložkou,že to tam všechno zakrvácim,ale to vážně nešlo......Asi ve tři se mě zeptala,zda chci něco na bolest,řekla jsem,že rozhodně.Řekla,že přijde za půl hodiny a něco mi dá.Bylo to nekonečná půl hodina a když přišla,tak mi řekla.Jee už je pozdě,to se vám ani nestihne nic dát,to dřív porodíte,jste otevřená na 8cm,jak tu chodíte,tak jste si pomohla.Ulevilo se mi,že to řekla a bylo půl čtvrtý ráno,to jsem ještě nevěděla,že mě čekají další tři hodiny v bolestech. Potom jsem měla tlačit třikrát na jednu kontarkci a byla jsem tam jen s manželem,bolestí jsem se celá klepala a myslela,že už to opravdu nezvládnu.takhle to šlo skoro do půl 7 až nakonec přišla doktorka a ať mi píchnou oxytoxin.Potom už jsem jen pořád tlačila a říkali,teď už bude venku a pořád nic.Sestřička mi řekla,tak si pospěšte,mě ve třičtvrtě jede autobus do Příbrami.Až nakonec malá byla venku.Strašně se mi ulevilo.Narodila se nám nádherná holčička Natálka 3170g a 48cm a bylo 6:44 hod.Byla jsem šťastná.Sestřička říkala,ani nemáte nastřih,budete mít jen dva ztehy.Najednou strašná bolest,menší než při kontrakcích,ale při tom vyčerpání velká.Doktorka mi řekla,musíte se uvolnit,jste tam vevnitř celá roztrhaná a strašně to krvácí.Šila mě přes hodinu a to už jsem jen plakala.Potom přišel můj doktor z poradny a říkal,je to jsem vás mohl poslat rovnou,ten nález na porod tam byl,ani jsem neměla sílu a chuť mu na to něco říkat,jak to ví,když mě ani nevyšetřil.Řekli mi,že potřebují uvolnit sál a že mě musí odvézt na oddělení,protože hodně krvácím a zatim nesmim chodit.Tak mi odvezli malou a manžel musel odejít. Přivezli mě na oddělení a každých deset minut tam chodila sestřička a měnila mi vložky a podložky a koukala tak soucitně,že prý pořád strašně krvácím a jak mi to vysvětlili a ať hlavně nic nepiju,že budu muset nejspíš znovu na sál.Chtělo se mi znovu brečet,ale nakonec jsem naštěstí na sál nemusela,jen jsem ten den ztratila hodně krve a malou mi dali až druhý den,když jsem jí chtěla vidět ten den,tak mi řekli,že jsem jí přece viděla ráno na sále,ale nakonec mi jí na chvilinku přinesli a bylo mi hned mnohem líp.Teď mám po porodu 23 dní.Prvních 14dní bylo opravdu krutých a bez pomoci manžela,bych to opravdu nezvládla,teď už je trošku líp,ale hojit se ještě nějakou dobu budu.Vždycky jsem si přála alespoň dvě děti,ale teď nevim jestli ještě nějaké budu chtít,snad s odstupem času to bude lepší i když manžel už po tomto zážitku žádné nechce.Na jednu stranu bych ten porod bez něj nezvládla,ale na druhou,kdybych věděla,že to bude takový,tak ho tam asi nechci.Jen si nedovedu představit,že bych tam byla sama.Moc děkuju těm,kteří to dočetli až do konce.Doufám,že nikoho dopředu nebudu strašit,ale myslim si,že ten porod byl takový a kůli tomu,jaká to byla porodnice.Teď už se jen radujeme naší Natálky,je to naše štěstíčko.

Ahojky, tak jsem si taky přečetla tvůj příběh. Je mi líto všech maminek, které mají těžký porod..Ale nejdůležitější je stejně to, že jste teď obě v pořádku a maličká je zdravá..Na bolest se prý zapomíná rychle..Tak hodně zdravíčka
:-)

Ahoj, předem moc moc gratuluji k Natálce ať vám dělá jen samou radost a nad porodem jsem uronila slzu, protože jsem měla taky hrozné pocity a vzpomínky a to jen díky arogantnímu primářovi a některým PA. Díky nim jsem to psychicky nezvládla a když mi navrhli císař po třech dnech vyvolávání, souhlasila jsem a dodnes mě to štve, protože kdyby se chovali jinak, tak bych to určitě zvládla. Moc mě to mrzí, že máš na ten nejrásnější zážitek tak blbý vzpomínky :( Teď už jen užívej to své miminečko aopatrujte se :a:

In reply to by indoska

Moc děkuju a je mi líto,že jsi to měla těžké,tři dny vyvolávání,to taky musela být hrůza.Máš pravdu personál u porodu dělá hodně a podle toho se i celý porod odvíjí. Taky děkuji i za to,že jsi to celé dočetla :)

In reply to by Danickaa

Nemáš za co děkovat, já jsem tedy u toho akorát ztuhla hrůzou a četla to jedním dechem.Hlavně, že to dobře dopadlo.Jestli máš chuť číst romány, tak klikni na moje jméno a dole na moje články v deníčku, kde je úplně nakonci popsaný můj porod, jesli se tomu tak dá říkat.No jo někdy je to úplně jinak, než si člověk představuje.Bohužel. Ale bohudík za ty naše úžasné broučky :one:

Koukám, že máš na porod podobně ošklivé vzpomínky jako já... Ale oproti tobě jsem na tom byla ještě dobře. Každopádně ti můžu říct, že to jednou přebolí a budeš toho druhé prcka chtít-jako u nás ;-)

In reply to by Paulette

Tak to moc ráda slyšim,protože jsem ještě jedno dítko vždycky moc chtěla,snad jsem ještě jednou budu psát,že jsem těhotná.Není tu někde vyprávění tvého porodu? Moc děkuju za povzbuzení :)

In reply to by Danickaa

Není :-) Byla to hrůza co trvala pár týdnů.... těhu problémy, dr. se nebyli schopni domluvit, porod nic moc a poporodní péče ani nemluvě-nechtěli mě ani pustit z porodnice... Doufám, že u druhého problémy nebudou a budu si moct porodnici vybrat (to nebylo u prvního možný vzhledem k trombocytopenii v těhu).

In reply to by Danickaa

O druhé jsme přišli před dvěma lety, donedávna se dávalo dohromady nejenom tělo (bylo to mimoděložní), ale i psychika... A teď se už pár měsíců nedaří... Tak uvidíme ;) není všem dnům konec, ne? Jednou to vyjít musí :€s€:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky