Jak Alex spěchal za maminkou

Nutno podotknou, že to bude román. 22.2. ve středu jsme odjeli na plánovanou dovolenou do Orlických hor, gynekologem povolenou. Cesta byla dlouhá, ale pohodová jeli jsme necelých 5h. Po příjezdu jsme se ubytovali a šli prakticky spát. Čtvrteční den byl naprosto super zašli jsme si na obídek pak zpátky na chatu, se starším synem Maxíkem 3,5 roku jsme si pustili pohádky a lenošili téměř do podvečera... Byli jsme tam se známýma a jejich dětma. Děti si hrály my kecaly... Občas mi tvrdlo bříško, ale nijak mě to neznepokojovalo, vzala jsem si magnézko a dobrý. No a v 18:30 jsem si uvědomila, že tvrdne nějak často no a téměř v 19h tvrdlo co 3min. To už jsem začala být nervozní, napustila jsem si vanu, že teda buď a nebo. Ve vaně bylo super vše přešlo, tak jsem si oddychla. Ve chvíly, kdy jsem se postavila, že teda vylezu začalo to nanovo. tak jsem si opět sedla. To mě přišel zkontrolovat přítel, ale nechtěl mi věřit že bych mohla rodit. Když jsem se vyhrabala z koupelny, zalezla jsem do pokoje lehnout si v tom přišel syn a říká mi ať jdu za ním. Řekla jsem mu ať zavolá tatínka. ten přiletěl, co se děje a já jedeme rodíme podle výrazu v obličeji pochopil, že to myslím vážně. Jenže nastal problém, my v dědince kde to neznáme. Takže přítel volal 112 a paní ho navedla na Náchod, takže dle navigace to našel a mohli jsme vyrazit cesta do por. hodinu!!! To jsem si myslela, že ani náhodou nedám. Ve 21h jsme přijeli... sestra na gyn. si myslela že hysterčím, že nepoznám poslíčky, také mi nevěřila, že rodím a podle toho se taky chovala, následoval 30min. monitor ten byl téměř čistý, takže sestra nezměnila nároz na to, že hysterčím, řekla mi že mě převezou do Hradce na kapáky. Poslala mě na ambulanci za dr. říkám jí že potřebuji na toaletu a ona však na ambulanci si zajdete jak bych nemohla u nich! Ale nakonec ještě že tak... takže ambul. o patro výš a pěšky, schody pro mne nepředstavitelné, ale řekla jsem si buď teď nebo nikdy šup a byla jsem nahoře, tam mě čekala milá sestřička, tak jí říkám o wc a ona mi ukázala kam jít, wc na druhém konci chodby, to už jsem si říkal, že to mám za trest. Na wc mě chytla fakt velká kontrakce, pak šup kalhoty dolů přemluvit se že to zvládnu a v tu chvíly tlak ale šílený tak jsem se rychle postavila kalhoty nahoru a rychle za přítelem, řekla jsem mu že tlačím ať někoho volá! koza jsem se zapřela o topení a zatlačila, přiletěla sestra a řvala netlačte, jenže to už bylo pozdě. Hrábla mi do kalhot a říká ježiši hlavička a já né dupka jsme KP. Tak rychle semnou na ošetřovnu, tam mě posadili na kozu, že mě vyšetří, jenže už nebylo co... tak pro mne přijel týpek v civilu s plnovousem dredama, že mě odveze na sál, podotýkám, že jsem byla jen ve svetru na lehátku z roztaženýma nohama a dupkou mezi něma. Otevřeli se dveře v nich můj přítel na to co viděl asi jen tak nezapomene. dále byly na chodbě salší dvě mamči a ty teda koukali. Jeli jsme k výtahu, v něm další kontrakce a nucení tlačit a šup malý byl venku po zádička. Na sál jsme to stihli tak tak , přenesli mě na por. lehátko v tom přišel dr. a říká mi no co nám to maminko děláte, tak jsem se na něj podívala, řekla mu moment... a malý byl venku. V tu chvíly všichni stáli jako opaření a jen koukli, PA se vzpamatovala a rychle vzala malého. Narodil se 21:40, takže od odchodu z gyn. na ambulanci až po sál to trvalo 6min. Měl 1600g a DÝCHAL SÁM! Po nějakém čase přišel přítel a říká mi tak co jedeš do toho Hradce? A já ne malý se už narodil je vedle a dýchá sám a on cože??? a já už se narodil je vedle ty ho neslyšíš? V tu chvíly už je pláč... Mohli jsme se jít na něj podívat, nevěřila jsem vlastním očím jak byl malinký. Odvezli ho do Hradce. Přítel odjel na chatu za synem. A já na pokoj, noc byla zvláštní nic mi nedocházelo ale vůbec ne. Až ráno mi to došlo, dalším šokem byla vizita v 7h. mi dr řekl ať si zajistím odvoz, že můžu domů (na chatu) takže jsem v porodnici strávila ani né 14hodin. Ale na druhou stranu jsem byla moc ráda a těšila se na Maxíka, který o mne moc plakal. Tak tímto bych uzavřela naší dovolenou...