porod-konecne jsem sepsala

....je to uz pres 2mesic...nase milovana Abigail se narodila 9.1.2011 a ja jdu konecne popsat porod....
V nedeli 9.1.-presne na termin(mamka me i segru take rodila v den terminu-vsichni rikaji ze jsem hodne po mamce,ale ze az tak?!)jsem vstala pred pul 9 a sla si varit caj a manzovi kafe.Stala jsem u linky a ucitila prvni kontrakci,napadlo me jestli je to uz opravdu ono?!ale zatim jsem zustavala az moc v klidu,nepripoustela jsem si to,nechtela jsem plasit.Vnimala jsem,ze je to jine nez u poslicku,ale delala jsem jakoby nic....jala jsem se do odstrojovani vanocniho stromecku...

Minuty utikaly a intenzita stahu silila,jenze me matlo ze zadna pravidelnost vnich nebyla,jednou to bylo za 7min.,pak za 3min. a dalsi za 10min.Manzel na me divne koukal,ptal se uplne se strachem v ocich co mi je a ja rikam:no,nechci plasit,ale asi je to ono.Od te chvile se vyraz v obliceji meho muze zmenil a pak se zmenil jeste mnohokrat....
Odstrojili jsme stromek,poklidili jehlici,krabice s ozdobama,vyluxovala jsem cely byt-pohyb mi delal dobre,sedet natoz lezet-jak me rikal manza- jsem nemohla,pomahalo mi chodit,nebo alespon preslapovat na miste,zastavila jsem se a o neco oprela vzdy jen na "vrcholu"kontrakce.

V poledne jsem sla za mamkou,zeptat se-nasi bydli ve stejne bytovce jako my,jen o2 patra vys-jestli si mysli,jako ja,ze mame uz jet.Byla jsem u nasich ne vic jak 5min.,mela jsem za tu dobu zrovna 2kontrakce a tak me mama vystrkala ze dveri,at koukame jet,jeste slibila,ze se postara o cubinu...
Manzel jel jak blazen,celou cestu jsem ho musela klidnit,at neblbne,ze v aute mu fakt jeste neporodim...jesteze to mame do porodnice jen 10min.jizdy...

V porodnici me hned daly na monitor,kontrakce stale silily,PA me radila at prodychavam pres dlan,protoze se mi motala hlava a bylo mi na omdleni.Pak prisel mudr a po vystreni zkonstatoval:beh na dlouhou trat,otevrena na 2,mala je porad hrozne vysoko....
Na hekarne jsem zacala po kontrakcich zvracet,bylo to hrozne,protoze pauzy mezi kontr.byly kratke a ja nestihla vubec odpocivat,k tomu se mi zvedal ten zaludek a blila jsem...Pa na me kouka a rika:a nechcete epidural?a je nee,ja ho nechci...a ona,ze vidi,ze mam ty kontrakce opravdu silne a ze abych to vydrzela a ja ze nee,ze to zkusim zvladnout...
V 13.30.jsem dostala klistyr,to uz jsem tloukla pesti do kachlicek na zdi a sproste nadavala.Sedet na zachode po klistyru a s kontrakcema-fakt chutovka!PA na me zase jestli nechci epidural,ja zase ze neee....

Pak jsem sla do sprchy,trosku se mi tam ulevilo,dostala jsem cipek na bolest-nanic mi nebyl a ze dame vanu.Nejdriv to bylo docela dobry,manzel sedel u vany,ja se snazila uzivat si tu vodu...Po 20min.ale opet kontrakce zesilily,zvracela jsem,uz nebylo co,tak jen vodu a zalud.stavy...stehovala se po cele vane,jakmile odeznela kontrakce,prisla dalsi,zacala jsem brecet...uz jsem to opravdu prestavala zvladat...nezapomenu na tu bolest v manzelovych ocich,chtel me pohladit,ja jsem to nevnimala...rikam mu:dojdi pro Pa.Prisla,koukla na me a at vylezu,ze to uz v te vane lepsi nebude a jestli chci ten epidural a ja uz ze teda jo.Ja nemohla ani vylezt z te vany,nohy me prestavaly slouzit.Manzel me dovedl-dotahl na hekarnu,oblekl kosili a ja si lehla na postel,potrebovala jsem se hybat,kvuli stahum,ale nemohla jsem,byla jsem jak hadr a o to vic jsem trpela...

V 15.15.prisel anesteziolog,nejhodnejsi clovek z personalu cele nemocnice,holky!s nim prislo do pokoje svetlo!Promluvil a to byl balzam!od nej bych si nechala snad i zlomit ruku....
Posadili me na postel,ja se zaprela o manzela a ac jsem se pri predstave jehly do zad normalne rozklepala,ted mi to bylo jedno.Ani me to nebolelo.Dali mi kyslik,ze ho mala ma malo,ja cekala na tu ulevu.A za 15min. ta uleva prisla!Lidicky!to byla slast,citila jsem jen tam dole tlak,ale to bylo ouplneeeeeeee nic proti stahum....
Obcas pisla PA na kontrolu,ja odpocivala,napojovali me na monitor...manzel stale se mnou,smskoval,....po pul 5se zacaly bolesti vracet,prisel primar,probehlo dalsi vysetreni:otevrena na 5,mala stale vysoko.V 17.15.mi pichnul vodu a nahnali me na mic,at zkusim Abi sklepat dolu.Opet jsem zvracela,tak mi pridali anestetikum..a ja skakala a skakala .....

V 18.45.opet vysetreni:otevrena na 7 ale mala stale na miste,nehla se ani o pid.Primar mi vysvetlil,ze nema uz cenu na nic cekat,ze by me mohl nechat trapit jeste x hodin a stejne by se nejspis nic nezmnenilo-jde se na cisare.
Podepsala jsem nejake papiry,kdybych se upsavala dablu,ani bych to nevedela...a zaclo mi byt strasne zle,kontrakce zpatky,stale se mi chtelo zvracet,zacala jsem se silene trast,hucelo mi v hlave...zavedli mi cevku-boze ten pal byl sileny.Rikam to sestre a ona.no nedivte se-mate tam neco navic.To prejde..ale neprechazelo.Vezli me na sal.A ja to zacinala mit vsechno nejake rozmazane a to nejen proto,ze mi vzali bryle na dalku,ale z toho jak mi bylo.....
Byla tam zima a ja sebou skubala vic a vic a ktomu jsem stale chtela zvracet a ono:zvracejte na zadech s prazdnym zaludkem,tak me to stale jen naprazdno kopalo...manzel si prisedl ke mne,oblecenej v modrem,na puse rousku,na hlave cepici,ja ho ani nepoznala.Rika mi :to jsem ja milacku,drzel me za ruku,drzel mi misku na zvraceni,byl se mnou....
Polili me desinfekci,rikam:studi to,oni:to je normalni...a pak rikaji,ze zacnou a ja ze furt citim,jak mi neco delaji na brise,citila jsem pichani,bodani...byla jsem uz dost histericka...a tak me uspali uplne..nebyl totiz cas..mala se zacinala dusit...
Manzel rikal,ze to byl teda fofr,malou vyndali za nohy,nebrecela,hnali s ni vedle,rozdychavaly ji ambuvakem,mela spatny prvni apgar-5-8-9-dalsi uz ale dobry.Manzela k ni zavolali az za 10min.Chudak tak se bal,co se deje...
Abi se narodila v 19.37.
Mela omotany pupecnik kolem krku a byla zasekla o mou panevni kost...byla tam uplne spatne,mudr.rikal muzovi,ze bych ji stejne normalne neporodila ani nahodou...

Po zasiti me odvezli na pokoj,porad jsem pry opakovala ze umru,ja si to vubec nepamatuju....manzelovi jeste nechali pochovat dceru a po21hod.ho vyhnali domu...
A me cekala ta nejhorsi noc v zivote...Nekdy po pulnoci jsem se probrala,nepamatovala jsem si nic,jen zachvev,ze mi manzel ukazuje malou a rika:podivej:ta je krasna,nase Abigail...
Bylo mi strasne zle,nesmela jsem se temer hybat,vsechno me bolelo a nejvic to bricho,lezela jsem na rovnym,strasne mi to vadilo,spocena,mokre vlasy,vsechno studilo,rty jak struhadlo,strasnou zizen,ucpanej nos,smrkal jsem do podlozky co jsem mela pod hlavou...beznadej...do rana daleko...chtela jsem spat a zaspat tu hruzu,ale neslo to,prosila jsem o neco na spani,nic mi nedali,ze to musim vydrzet...usla jsem jen vzdy jen na par minut...myslela jsem si,ze se blaznim,ze mi tam na te postely preskoci,kdybych mohla,snad bych sla a skocila z okna,neumela si predstavit,jestli to vydrzim do rana,ze to proste nemuzu dokazat,ale dokazala jsem....V 6hod.mi sestra dala trochu napit,nasla mi v kabelce balzam na rty,dovolila mi lehnout si na chvili na pravy bok!Boze!to bylo neco!ja ji za to milovala.V pul 8 mi zvedli postel pod hlavou,dali polstar,caj,cistou deku...zacalo se vse lepsit...

V 9 mi prinesli ten nas uzlicek,trosku se pricucla,ja si to ale vubec nejak nedokazala uzivat,byla jsem porad tak nejak mimo,az teprve trochu odpoledne a druhy den jsem se zacala citit jako cloveka vnimat tu nasi nadhernou dcerusku...
Holky,prominte mi tu dylku,ted na to koukam,co jsem to vytvorila,ale me to neslo skratit,dekuju Vam,co jste to precetly az sem.
Dneska uz vzpominky tolik neboli...i kdyz-nezapomnela jsem a jen tak jeste nezapomenu...cas jen ty ostre hrany jeste obrousi...