dotaz
Ahojky holky
tak jsem dostala odvuhu Vám sem po dlouhé době napsat...
Přišla jsem v pátém měsíci o holčičku,měla rozštěp bříška (vyhřezlé tenké a tlusté střevo)
Tak jsem musela na vyvolání porodu...
trvalo to dva dny,neskutečné bolesti o psychyce ani nemluvím...
do toho mě špatně vyčistili,tak jsem musela znova na kyretáž...
Už jsou to čtyři měsíce a stále jsem se s tím nevyrovnala....
Zjistili mi na genetice,že jsem HETEROZYGOTNÍ NOSIČKA MUTUJÍCÍHO GENU MTHFR
Máte někdo s tímto zkušenosti?
Doktoři mě nutí,abych otěhotněla,ale nemám odvahu,bojím se a ztratila jsem po tomto zážitku úplně chuť...
Četla jsem,že v tomto případě se problém opakuje,nevíte o tom někdo něco?
Je mi moc líto co jsi musela prožít. Mě potkalo něco podobného před 4 lety. Ale měla jsem štěsí asi na lidi kolem sebe (hlavně v nemcnici). Všechno mi vysvětlili, proč musím už miminko rodit (že nepotrat už je dlouho). Nemůžu popřít, že jsi na miminko nevzpomenu. Dnes by mojí holčičce bylo pět let. Ale bohužel byla u nás prognóza dost špatná (buď by malá umřela v 8 měs těhu nebo do roka po porodu- měla Edwardsův syndrom- jsou to vyhřelé střeva ven z bříška). U druhého těhotenství jsem byla nervozní po celou dobu, neustále jsem čekla, že se to zvrtne. A dnes mám dvě zdravé dětičky, 4letou Elišku a ročního Davídka. Přeju Ti do budocna hodně štěstí a zdraví. A uvidíš, že se to podaří.
Moc Vám děkuji :-)
Nevěřila bych,kolik z nás si tohle prožije... proč se to děje?
Koukám že většina má zážitky šílené....
Chování v nemocnici tady u nás na jihu bylo šílené.....
Nedávají klistýr,tak mě nechali v šílených bolestech,do toho...
Nikdo mi nepomohl,nic mi nevysvětlil.....
Převezli mě na porodnici,až když mě přišla navštívit má zákaznice,nevěřila svým očím a okamžitě mi pomohla,očistila mě a pak dělala,že je moje maminka a jela se mnou na sál....
Začala jsem rodit už na záchodě a nikdy nezapomenu na ten pohled :-(
Pak už to šlo hůř,ale neskutečně mě tam týrali,nebýt jí,tak jsem mysleĺa,že jim tam snad už umřu....
Nechtěli jsme ani s partnerem vědět,co jsme čekali a nechali jsme si to napsat i do papírů...
Toužili jsme po holčičce a říkali jsme jí Nikolka....
A po porodu mi oznámili,ještě na sále,že to byla holčička,byla šílená vnitřní bolest....
Vůbec nevím,jestli se budem snažit o další....
Pustila jsem se na maxim do práce i ořítel,aby jsme z toho aspoň trochu unikli....
Ä jinak o tom,co se stalo,nebo že by jsme chtěli,nechce přítel ani slyšet....
Podržel mě v té době hodně,ale teď je to pro něj uzavřená kapitola a nechce se o tom bavit.....
Ale až i ti z nás,co prožili to samé a budem také jednou držet v náruči zdravé,krásné děťátko,tak to teprv asi přebolí.....
Přeji Vám všem moc štěstíčka,protože si ho zasloužíte
Ahojky, to je mi moc líto. Moc dobře vím jaký to je rodit v druhé půlce těhotenství. Já před rokem přišla podobně o dvojčátka a to až v šestém měsíci. Odcházela mi voda a děti šly na svět bohužel jak tu bylo psáno doktoři jsou hovada a řezníci a tak mě zavřely na hekárnu a dali pode mě pytel a řekly na zachranování jsou malý a nezapomentě že musíte porodit dvě a odešly a nechaly mě tam hovada a já se postupně svíjela v bolestech a když jsem porodila jedno a spadlo do pytle tak jsem si říkala ono je přece živý a zdraví a oni ho zabily no bylo to něco hroznýho a nikdy na to nezapomenu ještě teď u toho brečím když to píšu,ale manžel mě nakonec přemluvil a hned po šestinedělí jsme se pokusily o druhý a dneska je malýmu přes 10měsíců a je naštěstí zdravý a těhu probíhalo celkem v pohodě. Doktoři mi taky říkaly že mám nějakou poruchu skrz udržení plodovky a může se to kdykoliv opakovat , když dítě doroste do určité velikosti ale zkusily jsme to i stím strachem a opravdu jsem manželovi teď vděčná protože už by jsme určitě nikdy dítě neměly páč bych do toho už nešla. Jestly se jen trochu cítíš tak to ještě zkus. Moc ti držím palce a musíme se snažit myslet pozitivně. Pa
In reply to Ahojky, to je mi moc líto. by dadik
Ahoj já jsem taky rodila v 20týdnu takže vím jaký to je :\/: Dr.mi taky pořád dokola říkal že se to při dalším těhotenství může a nemusí opakovat :O že prý si mě ohlídá a přinejhorším bych prý celí těhu.proležela ve špitále :r: No poznamenalo mě to na tolik že jsem si na další mimi troufla až za 10let,celé tehotenství jsem byla psichycky v koncích hlavně do toho 20týdne :r: ale ty nervy se vyplatily :s: Malá se narodila 2dny před termínem a dnes je nám 9měsíců a má se čile k světu :\x:
In reply to Ahoj já jsem taky rodila v by monika 2
jo tak o stresu v dalším těhu mi povídej. Pořád jsem se hlídala jak ze mě něco vyteklo tak jsem hned stresovala . veškerý vyšetření jsem hodně špatně nesla a děsila se aby bylo v poho. Proto jsem si taky v začátku těhu nechala udělat veškerý testy co šly abych si byla jista, že je vše v poho ale klid jsem měla až tak v 36tt kdy už je mimčo tak nějak vyvinutý.Obdivuju tě že jsi do toho po tak dlouhé době šla ale hlavně že máme dítka v pořádku a zvládly jsme to
In reply to jo tak o stresu v dalším by dadik
Jo jo bylo to hrozný rozhodování,ale ten pocit štěstí,když se malá narodila. . . :r: :h: no co ti budu psát vždyt to sama víš :j) Tak at rostete :a:
In reply to Ahojky, to je mi moc líto. by dadik
tohle v dnešní době snad opravdu není možný...kde jsi rodila by mě taky docela zajímalo. A tohle bych si opravdu líbit nenechala..to je hnus.
In reply to tohle v dnešní době snad by elca274
Jo ono po takové věci nemáš moc myšlení na nějaký soudy a hašteření,ale je fakt že i můj klidnej chlap byl docela nasupenej,ale nakonec jsme to nechaly páč by jsme stejně nic nevysoudily a nevyhádaly a měly by jsme nervi na drans.
In reply to Ahojky, to je mi moc líto. by dadik
a kde jsi jako takhle rodila???? To snad není možný v dnešní době v našem zdravotnictví. To jsi na ně jako nepodala žalobu????
http://pechynzoo.mondozoo.com - zapaříme :)
Je pravda, že díky doktorům mi voda začala odtékat ale bohužel tam mi bylo do očí řečeno že když nepříjdu s obálkou tak se snažit nebudou a hotovo. Jsou tam sice prý dobří doktoři ale jen s tučnou obálkou.Je pravda, že se tak malý děti nezachraňují ,ale přece jenom čekala jsem trochu citu a mohly apoň děti odrodit a odnést a né takhle.S hodou okolností moje mamka taky přišla v 5měsíci o díte a poprvé jsme se o tom bavily a taky říkala v dnešní době to vlastně probíhá stejně jako před 35lety.
In reply to Je pravda, že díky by dadik
nemůžu moc uvěřit. Ještě jsem tohle nikdy neslyšela, že by nechali rodičku samotnou rodit do pytle. To mi fakt příjde hodně divný a v dnešní době se zachraňuje od 24tt.
http://pechynzoo.mondozoo.com - zapaříme :)
In reply to Já tomu nějak by Pechy
Jo od 24tt jo ale já byla 23tt.Promiň jestly nechceš věřit nemůsíš . Když koukneš na moje články předešlý určitě si o tomhle taky počteš a nejsem jedna z těch co si tu vymýšlý a přihlašují se pod někým jiným co tu občas zahlídnu a určitě tu nechci někoho přesvědčovat. Zažila jsem si dost bolestivý zážitek. Neber to jako nějaký útok na tebe nebo rejpání prostě nebudu a ani nechci nikoho o tomto přesvědčovat.Myslím, že holky co si něco podobného zažily mě chápou.Přeju hezký večer pa
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Bohužel to tak bylo a úplně do detailů zabíhat nebudu přece jenom jsou tu holky co se těší na mimčo a takhle je strašit nechci. Takhle jsem rodila ve Vyškově. Chtěla jsem aby mě sanitka odvezla do Brna páč tam mám i doktora a jedno dítě jsem tam už přivedla na svět,ale řeklymi že to nepřipadá v úvahu že spadám ještě pod Vyškov a hotovo.
In reply to Bohužel to tak bylo a by dadik
Tak to mě ani neříkej , ve Vyškově na porodnickým mám tetu ....................je mi líto co jsi prožila...........já jsem měla předčasný porod v 17tt , taky mě nechali ležet ,svíjela jsem se v bolestech a pak když jsem porodila tak to malé tělíčko hodili do takovýho pytle. Pořád jsme čekali s doktorkou na výsledky rozboru a nakonecd ho ani na en rozbor neposlali. Ted jsem v šestinedělí ,moc si přeju aby se nám to porařilo podruhé co nejdřív......ale straně se toho bojím,protože už něco takového nechci zažít.
In reply to Tak to mě ani neříkej , by andulka.25
Ahojky tak koukám, že v podstatě jsi si zažila to stejné jako já ,ale asi k tobě byli trochu vstřícnější,ale vlastně jak to tu píšeš tak na rozbory se taky vyprdly no je to hrůza.Moc ti přeji aby se to teď už povedlo .Jestli se na to cítíš tak do toho jdi hned po šestinedělí mě manžel přemluvil a teď jsem mu vděčná. Jak už jsem psala asi se budeš celý těhu bát aby se to neopakovalo ale ten prďola pak v náručí za to všechno stojí. Na tenhle zážitek asi nikdy nezapomeneš ale časem to přebolí. Mě to občas ještě bere ale když vidím toho malýho raubíře tak je mi hned líp jenom mi od té doby nedělají dobře sanitky.Poprvý v životě jsem jela sanitkou a hned se stalo tohle takže toho už se asi nezbavím. Nevzdávej to a ať tu za rok napíšeš svůj porod. pa pa
ahoj, je mi to moc líto. Věřim že je to pro tebe moc bolestivé a chápu že momentálně nemáš sílu na další těhotenství. Dle mého by ses měla řídit podle sebe sama. Podle toho jak to cítíš ty. Doktoři vše berou jen dle statistik a ne dle potřeb člověka. Také by bylo dobré si popovídat s doktorem na genetiku aby ti poradil jaká je pravděpodobnost onemocnění u dalšho plodu. Věřim tomu že až se rozhodneš otěhotnět budeš více hlídaná. Holka drž se a do budoucna přeju hodně moc zdraví a štěstí :a:
oni ti doktoři potřebujou akorát případ do sbírky..jsou to hrozní řezníci. jinak jestli jsi heterozigotní, tak potřebuješ, aby to měl v genech i tvůj partner, aby se to projevilo na dítěti. Jestli to má i manžel hetero, tak bych řekla, že to máte padesát na padesát, jestli zdravý nebo nemocný dítě. ale když o tom víš, možná dělaj genetickej rozbor už v ranym stádiu, že by to nemuselo tak bolet, když bude muset mimi pryč. ale nevim jak to je.
jestli ti problém zjistili na genetice, tak je jasný, že se to může opakovat, ale určitě to neznamená, že se 100% opakovat bude. Myslím, že doktoři by podle výsledků tvých vyšetření měli být schopní poznat a vysvětlit ti, jak velké je riziko a jestli se to dá v dalším těhotenství řešit. Já o téhle diagnóze nic nevím, ale vím jaký to je rodit v druhém trimestru - určitě se nenech do dalšího těhotenství donutit, každá to máme nastavené jinak, každá potřebujeme jinak dlouhou dobu k tomu, abychom se s takovým zážitkem vyrovnaly. Doba, kdy zase dostaneš chuť i odvahu, určitě přijde.
To je mi moc líto. :( Chápu, že jsi na tom psychicky špatně a že se bojíš znovu otěhotnět. :\/: Ale snad se dozvíš pozitivní informace, moc ti přeju všechno dobré. :k:
To je mi moc líto. Když to čtu jde mi mráz po zádech a nedokážu si to ani představit...
O té genetice nic nevím :n: Jen by mě zajímalo, proč tě dr. nutí otěhotnět? Chápu, že máš strach, kdo by ho neměl. :-(
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
http://plucka.mondozoo.com ... díky za klik :wink:
Vaše fotografie
je mi moc líto čím jsi prošla , je to fakt strašné , přeji Ti hodně sil. Já jsem momentálně v 5měsíci tak mě to hodně zasáhlo ten tvůj článek , já mám to stejný co ty trombofilní mutaci , každý měsíc chodím od začátku těhu na hematologi a píchám si denně injekce , zatím je vše pořádku .Držím i pěsti, drž se