Bojím se... moc.

Ahojky všem! Píšu z oddělenírozikového těhotenství... na dnešní den mám od tchána půjčený notebook... Jak jsem se sem dostala? Ve čtvrtek ráno jsem se vás ptala, jestli je normální necítit pohyby miminka celý den... Některé mě tak vystrašili, že jsem zavolala své porodní asistence, která mi řekla, ať na nic nečekám a zavolám do porodnice a ihned jedu! Tak jsem zavolala... a ti mi řekli, abych okamžitě přijela. Nemocnice je od nás asi 33Km. Nejprve jsem se osprchovala a potom jsem si raději zabalila narychlo pár věcí, kdyby náhodou... Přjela jsem na ambulanci, kde mě hned napojili na monitor. Byla to velká úleva, když jsem uslyšela srdíčko miminka. I sestry mě uklidnili, že mimísek je v pořádku. Nechali mě na monitoru půl hodinky. Chodili se občasně juknout, jak probíhá monitor a po chvilce se na něj dívali starostlivě... začali se mě všichni ptát, jestli mám s sebou věci, kdyby jsem tu zůstala... Začala jsem tučit, že si mě budou chtít v nemocnici nechat. A taky, že si mě tu nehcali. Měla jsem špatný monitor... Manžel čekal v čekárně a přinesl mi věci... Už jsme se jen mohli rozloučit. Strašně mě dojal, protože začala brečet, jako malej kluk... Bylo mi všeho strašně moc líto. Takže jsem se převlíkla do andělíčka, čekala jsem na příjem, vyštřili mě a šupajdila jsem na pokoj. Bylo mi divně, když jsem slyšela rodící maminku... Monitory mám už v pořádku, ale začali se mi objevovat kontrakce na monitoru, už od včerejška. Nejspíš poslíčci... ale nechtějí mě pustit, protože termín mám už 3.3. v úterý. Je mi tu hrozně... Chce se mi domů, nesnášim nemocnice a mám hrozný strach z porodu. holky, už chci mít všechno za sebou...