Císař ano nebo ne????

To sis s bolestma taky pěkně užila:( O ztrátě citlivosti nikdo nepsal :€}€: :€}€: Rozhoduju, rozhoduju a při tom tajně doufám, že to za mě rozhoudnou mudři :s:
P.S. ať se vám brzy zadaří s miminkem:)

jojo, s tou citlivostí to je pravda....mě se jizvy obecně blbě hojí, po císaři jsem téměř tři roky a kolem jizvy je citlivost kůže pořád jiná...už to není tak markantní rozdíl a taky jsem si už zvykla, ale je to jiný

ja tu ztratu citlivosti mela jen po prvni sekci (par mesicu), po druhe jsem to nemela vubec.

já mám fakt divný tělo a nebo jsem víc vnímavá :s: okolí všech jizev co mám na těle je jiný. asi před 12 lety mi operovali nárt a měla jsem přerušený všechny možný nervy a než se to obnovilo tak to trvalo setsakra dlouho...minimálně rok jsem si mohla do nohy píchat špendlíky a necítila jsem to

To bylo v jednom českém filmu, jak si píchala spínací špendlík do stehna :s:
Ale mít to ve skutečnosti musí být opruz :€}€: :€}€: :€}€:

to je pravda, já jsem po císaři 15m a stále mezi jizvou a pupík tu část břicha necítím, kámoška říkala, že to začala cítit až po dvou letech...

Taky jsem si to myslela. A šlo to opačně. Nejhorší byl třetí. Pak druhý a první byl nelze říct nejlepší, ale nejsnesitelnější.

Kdyby šlo o mě, tak nad tím mávnu rukou, ale nechci zažít zase ty strachy o mimčo po porodu:( Všichni se víceméně kloní k přirozenému porodu, tak ještě budu trvat u dr. na důkladné prohlídce a pak jsem zvědavá na jeho názor:)

Brrr, 16h je děs... :€z€: Vidíš, to mi nedošlo, že vlastně manžel u císaře nebude a tudíž přijde o ten "zážitek"...Jeho by to dost mrzelo

no já se taky budu bát-na druhou stranu už mám jistotu,že mě tak dlouho trápit nenechají (po tom císaři mají strach,aby ta jizva nepraskla) a když to nepůjde,tak holt budu mít aspoň jistotu,že opravdu rodit neumím :) a holt mi to není souzeno :) tak už se jen modlit,aby mimčo bylo hlavičkou dolů,nemělo přes čtyři kila a nepřenášela jsem a přirozenému porodu snad nebude nic bránit :) Jinak mám v diagnoze napsáno "špatná práce děložní",takže si taky myslím,že se to může opakovat :( ale třeba ne :)

u nás muže k císaři i chlap

u nás taky může, ale jen když je matka při vědomí, já musela do celkové a tam ho nepustili

Tak s tím oknem jsi mě pobavila :s: ...tady je hezky vidět, jak je každá nemocnice úplně jiná...já jsem rodila v prosinci, postel jsem měla pod oknem a neustále mi sestra chodila otvírat okno...nejhorší to bylo první noc po porodu, protože mě přivezli o půlnoci, sestra otevřela okno a říkala, že nesmím vstávat :00: ...brala mě šílená zimnice sama o sobě a u toho otevřenýho okna jsem málem nepřežila noc :€}€: ...ráno jsem se doškrábala, abych ho zavřela, za 10 minut se otevřely dveře, sestra mi přivezla malého a otevřela okno se slovy...hlavně větrat!...jsem myslela, že jí zakousnu! :€{€:

tak to si me rozesmala taky s tím oknem :s: takovou cestu než si ho zavřela a pak přijde sestra a zas ho otevře...haha

hm taky dobrý :) nás zase nutitli,aby ty děti na pokojích,kde bylo cca 35 stupňů měli čepice :00: taky jsem myslela,že je zakousnu :)

strašný :bulva: :bulva: ale zasmála jsem se :qu: :qu:

Jojo, připadala jsem si trochu jako Mr. Bean... :s: :s:

přesný mr.bean :one: :€Ss€:

jéé,já tam taky nechtěla být,tak mě nakonec pustili už pátý den ( měla jsem jít až v pondělí ráno,právě proto,že jsem rodila večer) odpoledne a já měla neskutečnou radost :) v tu chvíli jsem byla moooc ráda,že bylo přeplněné oddělení a snažili se vyhodit co se dalo :)

No, já myslím, že už se tatínek těší, že ho bude brát s sebou na letadla - modely, ofroady...zatím tam chodí malá. Tak se trochu bojím, aby pak nebyla taková odstrčená...Ale snad ne. No, časem ji to asi přestane bavit a budeme si chodit asi spíš spolu zase za holčičí zábavou. Ale ta letadla jsou taková univerzální - ta mám ráda i já :) Ale to už asi zase moooooc a zbytečně přemýšlím. Pak to stejně půjde všechno svojí cestou a doufám, že jen tou nejlepší :s: :s: :s: :s:

no vidíš,já zase vůbec nespala-byla jsem po spinálu a na to,že jsme do porodky vyjížděli ten den ve tři ráno a už předtím jsem nespala,tak i přesto jsem nemohla zabrat :( jednak jsem myslela na malýho,na porod,na manžela,na to,že nemůžu dát nikomu vědět,že je malej na světě :( a všechno mi bylo děsně líto-no jo ty hormony (řvala jsem už při cestě do porodnice :)) prostě jsem byla sice mrtvá,ale spát jsem nemohla :( tím mobilem mě fakt naštvali,nevěděla jsem ani,jestli se manžel dostal v pořádku domů :( mě řízli v půl deváté večer a tak jsem mohla vstát až další den večer,do sprchy jsem sice neběžela,ale dalo se to :) ale já už byla naštěstí v té době na standartu,což bylo to jediné dobré,co pro mě na té JIPce udělali :)

měla dobrý, že jsi na té JIPce byla jen přes noc... a já vlastně taky, protože jsem to prospala :-) ale jo, bolelo to sice, to ne že ne, ale nějak jsem se zregenerovala, nejhorší bylo, že malý hodně plakal a já ho nemohla vzít do náruče, to mi fakt nešlo, to teda hodně bolelo, tak mi to bylo strašně líto, že jsem tak nemožná, i když sestřičky říkaly, že jsem fakt v pohodě, léky od bolesti jsem skoro neměla, všechno jsem si obstarala, vůbec jsem je nevolala (to je taková trošku degenerace, prostě vím, jak jsou vytížené, tak jsem fakt se snažila sama, co to šlo..)

jo jo,já je taky nevolala a léky na bolest jsem měla jen jednou ten večer,co jsem vstalal :) pak už ani ťuk-opravdu se to dalo zvládnout :) jenže já měla výhodu toho spinálu-na rozdíl od těch,co rodí v celkové-tam totiž bolí ta rána hned,kdežto já necítila nic ani čtyři hodiny po :) teda včetně nohou samozřejmě :) ale ani jizva,ani pytlík s pískem na břichu mě nevadili :)

podle mě to bylo nejhorší úplně zezačátku ta bolest, po pár hodinách už se to dalo.. anestezioložka mi tam nechala epidurál, že prý by to třebas ne na anestezii, ale třeba stačilo, kdybych měla bolesti, jenže oni na to zapomněli, vytáhli to až někdy k večeru, prostě si nepředali, že mám v zádech hadičku, páč jsem tam byla asi jedinej exot s hadičkama všude... /teda tu z dělohy naštěstí vytáhnout nezapomněli :-) / a Ondru naštěstí taky ne :s: :s:

fuj,no tak to je pěknej hnus teda :( já naštětsí neměla ani drén,takže u mě opravdu jen ta jizva :) ani jsem o ten drén teda nestála,abych pravdu řekla :s: :s:

ještě to tak, to fakt jedině, kdybych opravdu byla v hlubokém bezvědomí... byla jsem ráda, když jsem se toho zbavila, furt jsem si říkala staré známé - čím víc vsstupů, tím větší riziko nfekce.. já nevím, raději bych fakt ničemu nerozumněla

já to mám úplně stejně, je to ve mě, když někde vidím fotky mamin krátce po porodu s miminama nebo to někdo vykládá, tak fakt cítím až takovou fakt zášť, přitom jinak nejsem závistivý člověk, ale na tohle jsem doteď citlivá...tůdle kamarád vykládal, jak kámošce pomáhal při porodu, že jak to chudera měla těžký, ale jak on pomáhal.. haha, porod jí trval 4.5hod, ještě měl takový blbý kecy, že na to musí být člověk připravený a že to měl všechno nastudovaný a já nevím, co všechno... jako měla jsem neodbytný pocit, že ho na místě zabiju, můj muž jen seděl a nic neříkal a ten na něho - víš, ten pocit, vidět toho prcka jak vylézá, to je něco... jako od té doby jsem ho neviděla a ani po tom netoužím, ona je v pohodě, ale on se najednou fakt zcvoknul a všude jen vykládá, jak dítko toto a tamto, já se taky pochlubím, co by ne, ale nejsem magor, že jo, bavím se i o něčem jiném a jako rozebírat těžký porod před lidma, který rodily takhle hnusně (kamarádky syna okamžitě odnesly, měl problémy, já akutní císař, další kámoška rodila dva dny) asi není úplně normální...všichni jsme na něho tak koukali a i kluci, kteří se s dětma chlubí rádi a často tak řekli, že už teda tohle nee

Koukám, že nejsem sama, komu to dnes blbne :00:
Hele třetí den u nás propouští při normálním porodu bez komplikací :s: Ach jo, kdyby tak člověk věděl, co je pro mímo nejlepší... Copak já, já se bojím normálního porodu i císaře, ale hlavně aby prcek byl v pořádku :|P:

Jsem ráda, že to může být i takhle v pohodě, kdyby se dr. klonil k císaři...Ještě abych i já pak byla taková hrdinka :s: