Necháváte děti padat??

ahoj, teda chudák malá :s: . No já takovéhle pády u dětí neznám. Ondra začal chodit podél nábytku v 7 měsících a spadnul opravdu jen občas. Spíš mě přijde že víc padá nyní (skoro 5 let) :€Ss€: . Markétka začala chodit podél nábytku až v 11,5měsících a ta snad nespadla ani jednou :-). Jinak pádům se bránit nemá, ale zase aby několikrát denně spadla jak popisuješ, to taky neni dobré.

prvních pár týdnů po tom co si začla stoupat o oporu jsem za ní stála a jistila ji než se naučila padat na zadek ...myslím si, že sama poznáš kdy už nemusíš malou chytat. nemyslím si že nechat dítě si pořádně natlouct něco extra urychlí...

Malá taky brzy stoupala a musím zaklepat, že je moc opatrná. První měsíc jsem ji nepouštěla samotnou vůbec na dlažbu a byla jak se říká ve střehu. :) Teď už pohoda.

Ahojky,t aky jsem Domíše nechávala padat, ale samo, že jsem ho ze začátku jistila. Když se začínal stavět, nebo už ťapal, tak jsem mu stála za zadkem a když jsem viděla, že hrozí nějaký větší pád, např. hlavou na radiátor atd., tak jsem chytala. Naštěstí nebyl moc padací.

ahoj, nechávali jsme padat....byli jsme poblíž v nejbližším okolí odstranily nebezpečný věci o který se dalo praštit a když pád vypadal hodně nebezpečně, tak jsme lehce zachytili před dopadnutím....synkovi to trvalo max tři dny, než pochopil, že musí dolů sám (chudák stál a plakal, protože se bál a nevěděl jak dolu, tak jsme ho to museli učit :s:), dcerka byla od začátku v pohodě, buď si slezla nebo bucla na zadek, ale asi po 3 nedělích co uměla stát začala blbnout - skákat na nás, když jsme byli v blízkosti (bohužel i když jsme byli zády k ní)....no a to stačilo nechat jí párkrát dopadnout na zem a už to nezkusila...za pár dní se naučila jít ze stoje do kleku (asi už jí bolela i ta prdelka)

V tomhletom jsem značně rozpolcená, mám dítko taky v 07 a začala si stoupat zhruba v necelých 7M, jenže problém byl v tom, že neseděla, takže její pády byly rovnou na hlavu, všude plovoučka, nejsem matka masochistka, to by nevydržel nikdo, tak jsem jí pořídila helmičku. Protože ona nemá ani ten instinkt tu hlavičku přizvednout k hrudníčku, nikdy se neotáčela z bříška na záda, takže to neměla vychytaný. Myslím si, že je rozdíl, že když je dítěti už třeba rok a začíná s chozením, že musí spadnou, to ano, ale né, že když se postaví, klátí se jak strom ve vichřici, tak že ho nechám padat, takhle malý prcci nemají žádný pud sebezáchovy, kolikrát se malá postavila a když mě viděla, jak se k ní blížím, tak měla radost, že mě vidí a začala mávat ručičkama a šup na kebulku, to není dobrý, protože ona to prostě ještě nechápe a pokuď je tvému prckovi také 8M, tak je ještě malý na to, nechat ho padat, to prostě je tak akorát o nějaké vnitrolebeční krvácení :-( To je můj názor, já se snažím za Elou všude stát a když to nejde, má helmičku, stejně když spadne, tak se bouchne i jinam a brečí, taky dost z úleku. Je potřeba používat rozum a né se řídit radama z knížek, nebo těch chytrých psychologů.... teď určitě nepochopí, že se má držet, a když ho necháš padnout, ale třeba ho jenom přidržíš, aby se neporanil, tak určitě mu nezpůsobíš v hlavě maglajz, že může padat pořád a nebouchne se...to je můj názor.... Děti jsou sice gumové, ale jsou určité meze a když spadne ze své výšky (cca 70cm) na hlavu tak rozhodně to není dobré!

V tomhletom jsem značně rozpolcená, mám dítko taky v 07 a začala si stoupat zhruba v necelých 7M, jenže problém byl v tom, že neseděla, takže její pády byly rovnou na hlavu, všude plovoučka, nejsem matka masochistka, to by nevydržel nikdo, tak jsem jí pořídila helmičku. Protože ona nemá ani ten instinkt tu hlavičku přizvednout k hrudníčku, nikdy se neotáčela z bříška na záda, takže to neměla vychytaný. Myslím si, že je rozdíl, že když je dítěti už třeba rok a začíná s chozením, že musí spadnou, to ano, ale né, že když se postaví, klátí se jak strom ve vichřici, tak že ho nechám padat, takhle malý prcci nemají žádný pud sebezáchovy, kolikrát se malá postavila a když mě viděla, jak se k ní blížím, tak měla radost, že mě vidí a začala mávat ručičkama a šup na kebulku, to není dobrý, protože ona to prostě ještě nechápe a pokuď je tvému prckovi také 8M, tak je ještě malý na to, nechat ho padat, to prostě je tak akorát o nějaké vnitrolebeční krvácení :-( To je můj názor, já se snažím za Elou všude stát a když to nejde, má helmičku, stejně když spadne, tak se bouchne i jinam a brečí, taky dost z úleku. Je potřeba používat rozum a né se řídit radama z knížek, nebo těch chytrých psychologů.... teď určitě nepochopí, že se má držet, a když ho necháš padnout, ale třeba ho jenom přidržíš, aby se neporanil, tak určitě mu nezpůsobíš v hlavě maglajz, že může padat pořád a nebouchne se...to je můj názor.... Děti jsou sice gumové, ale jsou určité meze a když spadne ze své výšky (cca 70cm) na hlavu tak rozhodně to není dobré!

V tomhletom jsem značně rozpolcená, mám dítko taky v 07 a začala si stoupat zhruba v necelých 7M, jenže problém byl v tom, že neseděla, takže její pády byly rovnou na hlavu, všude plovoučka, nejsem matka masochistka, to by nevydržel nikdo, tak jsem jí pořídila helmičku. Protože ona nemá ani ten instinkt tu hlavičku přizvednout k hrudníčku, nikdy se neotáčela z bříška na záda, takže to neměla vychytaný. Myslím si, že je rozdíl, že když je dítěti už třeba rok a začíná s chozením, že musí spadnou, to ano, ale né, že když se postaví, klátí se jak strom ve vichřici, tak že ho nechám padat, takhle malý prcci nemají žádný pud sebezáchovy, kolikrát se malá postavila a když mě viděla, jak se k ní blížím, tak měla radost, že mě vidí a začala mávat ručičkama a šup na kebulku, to není dobrý, protože ona to prostě ještě nechápe a pokuď je tvému prckovi také 8M, tak je ještě malý na to, nechat ho padat, to prostě je tak akorát o nějaké vnitrolebeční krvácení :-( To je můj názor, já se snažím za Elou všude stát a když to nejde, má helmičku, stejně když spadne, tak se bouchne i jinam a brečí, taky dost z úleku. Je potřeba používat rozum a né se řídit radama z knížek, nebo těch chytrých psychologů.... teď určitě nepochopí, že se má držet, a když ho necháš padnout, ale třeba ho jenom přidržíš, aby se neporanil, tak určitě mu nezpůsobíš v hlavě maglajz, že může padat pořád a nebouchne se...to je můj názor.... Děti jsou sice gumové, ale jsou určité meze a když spadne ze své výšky (cca 70cm) na hlavu tak rozhodně to není dobré!

vydrží hodně, ale na dlaždičky bych to neriskovala. my máme koberec a na tom byla vždycky deka, nic víc. spadla mi jednou pozadu rovnou na hlavu a pak už si dala pozor. ale byla to rána..

tak já jsem chytala asi 14 dní,když se naučil si stoupat.On totiž padal rovnou na záda a na hlavu,takže jsem fakt musela :) po 14 dnech se naučil padat na zadek,takže už jsem pak nechytala a nechávala jsem ho :) ostatním pádům už jsem nebránila,jsem zastáncem toho,že si to dítě musí vyzkoušet :) samozřejmě nepočítám pády z postele,gauče a podobně,to jsem mu taky ukazovala a prošli jsme obdobím,kdy slézal zásadně po hlavě :) takže to jsem ho samozřejmě taky nenechala :) já jsem dost opatrná,viděla jsem dost případů,které neskončili úplně dobře a tak dávám větší pozor-jenže ono se stejně vše uhlídat nedá a bude to čím dál horší :(

Tak já dávala na hlavičku pozor,když se učil stoupat,tak se vžycky pustil a hodil záda,tak jsem ho radši přidržovala a učila jsem ho jak se držet a za chvilku to uměl. To samý,když se učil slejzat z postele a gauče,tak po hlavě,učila jsem ho jak dát nožičku a taky se to za chvilku naučil. Já jsem pro předcházet nebezpečným pádům,pokud to jde. Když spadne na prdelku,bok,ruce,tak to neřeším,ale o hlavu mám strach i když někdy to prostě uhlídat nejde,už měl dvě boule na čele a to jsem stála za ním,šel,zakopnul o rovnou zem a hup do hrany stolu,podruhý do zásuvky na zdi,teď je mu 14 měsíců a pády už docela kontroluje,ale tak boulí a modřin ještě bude :a:

Ahojky syn je květen 09,už když začal lozit jsem toto neřešila...pak při chůzi když spadl jsme ho nezvedali hned a nelitovali,prostě se sám zvedl a šel dál.Kolikrát venku spadl a ani nezabrečel a známé koukali protože jejichd ítka by tak řvala že by je museli litovat.Kyž se syn praštil nepozorností tak jsem mu vysvětlila proč se to stalo adt...nikdy jsem pády neřešila a nebudu.je to tak jak píšeš pak jsou dítka více opatrné a "nerozmazlené".To samé i s teplým,pořád chodil že si chce šáhnout tak si šáhl cítil že je to horké a víckrát na to nešáhl.

Ahojky syn je květen 09,už když začal lozit jsem toto neřešila...pak při chůzi když spadl jsme ho nezvedali hned a nelitovali,prostě se sám zvedl a šel dál.Kolikrát venku spadl a ani nezabrečel a známé koukali protože jejichd ítka by tak řvala že by je museli litovat.Kyž se syn praštil nepozorností tak jsem mu vysvětlila proč se to stalo adt...nikdy jsem pády neřešila a nebudu.je to tak jak píšeš pak jsou dítka více opatrné a "nerozmazlené".To samé i s teplým,pořád chodil že si chce šáhnout tak si šáhl cítil že je to horké a víckrát na to nešáhl.