Holky, manža dostal pořádnou ťafku od své mámušky...musím se podělit,

nedá mi to...
Možná některé pamatujete, jak jsem tu psala o mé senza tchýni, jak preferuje svou dceru a nás má někde. A taky jak manžel navzdory všemu mamánkuje o 106... Tak se dnes opět prokázalo, jak hluboce se v mamince mýlí.
Abyste lépe pochopily celý princip, vysvětlím, jak to začlo. Prostě jsem se rozhodla, že od letošních Vánoc chci být doma, chci si udělat svoje Vánoce, atd atd... S manželem jsme se doma hádali, až jsem už připravila mé rodiče na to, že pokud bude zas chtít jet ke své milované máímušce, tak pojede sám a já s malou jedem k našim. No nic. Naštěstí se mi ženským talentem, který umožňuje nenásilně si prosadit svou :s: podařilo manžu přesvědčit, že začneme slavit Vánoce jako rodina doma. Nicméně aby se necítil odstrčen, navrhla jsem mu, že mámuška s tatínkem mohou přijet na oba svátky, a budou - li chtít, tak i do Silvestra mohou být u nás. A aby to nenesli těžce, tak že mohou přijet i se švagrovou a jejím suprmanželem :jawdrop: . Manžel jim to při poslední návštěvě nadšeně navrhl. Mámuška spustila, že neexistuje, a že co já si dovoluju ho navádět, a oni že budou sedět doma, nikam nepojedou a bla bla bla... Nicméně můj mamánek věřil tomu, že mámuška změní názor. Proto mi řekl, že se cukroví objedná, abych toho nemusela tolik péct, a koupí se tři kapři, a už si plánoval krásné svátky s mámuškou... Ovšem dneska padla kosa na kámen. Manžel mi odpoledne volá, hlas se klepe, já se vyděsila, co se stalo. No, volal domů... Chtěl maminku opět pozvat na svátky... Maminečka ho ale předběhla, a řekla mu, že je vlastně skvělý, že nepřijedeme, protože rodiče jejího milovaného zetě je pozvali na svátky k nim, aby si oslavili Vánoce v nejbližším rodinném kruhu, ale samozřejmě pod podmínkou, že přijedou bez nás... Takže oni od ŠD do 2. svátku nebudou doma, a kdybychom bývali chtěli přijet, tak si to tam ale odsedíme sami, protože ona se už taaaaak těší na skvělou rodinnou pohodu u jejich nových příbuzných... A manžel měl ještě tolik síly, aby ji začal přemlouvat na Silvestra, načež mu řekla, že nene, to naopak přijedou zeťáčkovo rodiče k nim. Takže oni si to oslaví s dcerou, zeťákem a jeho rodiči, a my ať se třeba poserem.
A víte, co je nejhorší? Mě v tu chvíli nebylo manžela ani trochu líto, a jen jsem mu řekla - a máš to, chlapče, my se tu kvůli Tvé maminečce div nerozvádíme, a ona Tě má v prdeli... A on to uznal!!! Je to smutný, moc smutný, tak on by jí snesl modré z nebe, kdyby mu řekla, ať se se mnou rozvede, byl by to schopnej udělat, a nakonec mu oznámí, že vlastně by jí na Vánoce jen překážel v rodinném slavení... Zajímalo by mě, co na to tchán, a mrzí mě, že jí neřekl, že když ona k nim, tak on k nám, to by byla pro mě absolutní výhra nad tou, co dává mléko... Protože tchán zeťovo rodiče nesnáší. Taky mě mrzí, že se mě nikdy nezeptala na moje rodiče, ale z jeho se může podělat.
Jsou v životě různá překvapení, ale tohle, ne, to by nevymyslel ani spisovatel do románu. Tohle je tak hnusný jednání, že to nemá obdoby. Ale SNAD se manžel konečně vzchopí a přestane jí lézt do prdele a uvědomí si, KDO je jeho rodina. Kdybych se s ním rozvedla, zůstává sám, taková je, bohužel, pravda. A pokud by k rozvodu došlo, tak za to může jít líbat ruce mamince. Tak kéž si to uvědomí konečně už a pustí se její sukně, to je mé největší přání k Vánocům.