Deníček uživatele Štětkovi

Ahoj Marti, neboj se toho, stejně tím projít musíš a když se budeš stresovat, nijak to neprospěje. Hlavně stejně nevíš čeho se bát protože nevíš předem jaké to bude a jak to budep robíhat. Za prvé sprostředokvaně to nikdy nemůžeš tak pochopit dokud si tím neprojdeš a i kdybys slyšela o deseti různých porodech, ten tvůj bude zaručeně jiný. ;) Já jsem taky strašpitel co se týče bolesti a rodila jsem bez epidurálu a žádné psych. následky nemám. :///: Nebudu lhát že to nebolelo a že mě to nepřekvapilo ale dá se to zvládnout, neboj. :one: A hlavně pak vidět to své miminko, to je největší odměna! :girl: A manžel u porodu byl pro mě tedy přínosem, jinak bych ke konci porodu asi vůbec nespolupracovala, byla jsem vyčerpaná a mimo, vnímala jsem jen manžela. Podával mi pořád kyslík a podpíral mě a tak, takže já jsem rozhodně za manžela u porodu. Jen chudák si trochu protrpěl ten začátek že nevěděl jak mi pomoct a ještě jsem ho okřikovala ať se mě při kontrakci nedotýká že mi to vadí. Takže každé tři minut se musel pustit a při oddechu jsem se ho držela. :s: No ale asi on si trošku psychické následky odnesl. Já to tak nevnímala protože jsem už fakt o sobě moc nevěděla a taky jsem si tam neviděla ale on mi pak říkal že to nevypadalo s náma moc dobře a měl o náš šílenej strach a když viděl jak vyndali malýho a byl úplně modrej a neplakal, že mu bylo fakt do breku a bál se hlavně o mě kvůli tomu množství krve. No ale jsme všichni zdraví a je to za náma a já jsem moc ráda že tam se mnou byl.
Co se týče věcí co sebou, nevím jak je to v Podolí, já rodila tady na Kladně. Nicméně malje nosil nemocniční košilky a zavinovačky, každý den čisté nebo když se poblindil tak Ti taky dají. Já měla košile své, nemocniční by mi asi ani nebyly ://: , měla jsem dvě a když jsem si ušpinila tak mi to manžel vypral a zase přivezl. Mě se teda nepovedlo si je nějak zakrvácet. Měla jsem spoustu poporodních vložek (ty tam byly k dispozici v nemocnici, své jsem nevyužila) a když jsem si lehala do postele tak jsem si ji vyhrnula nad zadek, pod nás por jistotu dávali takové ty přebalovací podložky co se kupují pak pro mimča ty papírové s buničinou a igelitem takže v pohodě. Jestli je tam nebudou mít tak doporučuju ať Ti pak manža přinese, nebudeš se pořád bát že budeš krvácet na postel. Ale taky se mi stalo první noc, to mi nic nedali. Plínky pro miminko jsme taky dostávali, bylo jich dost. Ale sama si nepamatuju co byla na utírání zadečku, jestli jsem si brala sama vlhčený ubrousky nebo ne. :? Kosmetika tam taky byla ale já použila naší, většina porodnici nabízí totiž Johndons a já s ní nemám dobrou skušenost tak jsem radši chtěla SebaMed. Olejíček jsme používali jejich, byl to slunečnicový a nijak nevadil. Takže na prcka jsem tam nic nepotřebovala, až potom věcičky na cestu domů.
Na váze teda není znát že Ti teď chutná, některé holky mají před porodem i 25 kg nahoře a to Ty určitě nestihneš. ;) Já měla 8 nebo 9 a bylo to akorát, vlastně hned po porud jsme měla míň než před těhu takže bys to tak taky mohla mít. :one:
A jinak ses dobře trefila do mých momentálních chutí, taky se cpu pomerančema a strouhaným jabkem s mrkví, to máme rádi teda oba takže musíme dělat fakt velkou mísu. :s: Ale jinak mi teda chutná i maso..... ://: :P
Bříško máš pěkný, takový akorát. A tu myšlu jsi dělala Ty? Je moc pěkná. Psice má zatím leháro, to je dobře, pak bude taky pěkně vykulená z miminka. :s:
No Marti nějak Ti to utíká, jestli já vás stihnu vůbec vidět ještě 2v1... ;)

Vše krásné a bříško máš velmi hezké ;) Porodu se bát je normální i já mám strach,ale neboj to zvládneš a pak se tomu jenom zasměješ :€p€:

Naprosto souhlasím s kamarádkou a jejím názorem na košile...ačkoli jsou ty nemocniční příšerný, máš to bez starosti a můžeš se denně několikrát převlíkat...stačí si o čistou říct. Vložky ti určitě poradí v dané nemocnici, my jsme dostali po porodu každá maminka balík jejich a po jeho vypotřebování už jsme měly najíždět na vlastní, takže já si s sebou budu brát určitě. Oblečky na miminko jsou věc každého...já jsem v porodnici hodila za hlavu nějaké strojení, šlo mi o to, abych byla v klidu, abych se nemusela starat o zbytečnosti a mohla se soustředit na to, co se chci a potřebuju naučit. Takže jsem si brala nemocniční a mimčo jsem si začla strojit až doma. Nemocniční jsem si navíc brala jen košilky na zavazování, to je hrozně praktická věc, že se nepřetahují přes hlavičku, který jsem se bála a malej mi u toho stejně šíleně ječel. No a nožičky měl schovaný jen v hadrové plínce, kterou jsem ho od ručiček dolů stahovala a pak byl ještě v zavinovačce. Každou chvilku přiběhl nějaký doktor a chtěl mít miminko okamžitě nahaté...jen jsem rozvázala zavinku, vymotala jsem ho z té plínky a v rychlosti jsem sundala košilku. Kdybych ho měla x krát denně vyslíkat z bodynka a nějakých dupaček, tak by mě asi švihlo :-). Ale jsou maminky, které chcou mít fešáka nebo fešandu už v porodnici a takový problém to pro ně není.
A strach z porodu máme všechny...jen se na to snažíme nemyslet. :a: