zůstat doma, ano či ne - váš názor?

Diskuze se pořádně rozrostla. Byla ti k něčemu? Ha! :s:

tak já taky patřim mezi ty, které chodí do práce protože chtějí a ne protože musejí :-). Byla jsem doma 6 let a musim říct, že mi to bohatě stačilo. Začínala jsem cítit že mi můj mozek odchází a řeší jen domácnost a děti. Manžel mi říkal ať jsem doma a starám se o rodinu. Ale další roky být doma jsem si představit nedovedla. Děti by byly ve školce a co dál? je to hezká vidina, ale to by člověk musel mít denně nějakou zábavu mimo domov aby se nezbláznil. No a zas tak velký plat můj chlap nebere.
Nyní chodím měsíc do práce a jsem spokojená. Je to příjemný pocit zařadit se do práce, vědět,že jsi ještě společnosti ku prospěchu. Procvičuju mozek a učim se nové věci. Moc mě to baví :-). Dneska a zítra mám dovču, tak relaxuju a zachvilku začnu uklízet apod..věřim tomu, že v neděli už budu odpočítávat minuty abych šla opět do práce :s:
Pokud máš tu možnost najít si na každý den nebo aspoň 3x do týdne nějakou zábavu, tak proč ne. Nebudeš se doma nudit. Můžeš chodit na nějaké kurzy apod...když jsou peníze, tak se dá užít spousta zábavy. Nebo můžeš jít do práce jen na pár hodin denně :-).

Já teda bohatá nejsem a tak kdybych byla možná mluvím jinak, ale já se do práce docela těším. Jsem doma už čtvrtý rok a někdy bych utekla. Já teda mít možnost se rozhodovat tak bych byla doma tak do čtyř nebo pěti let dcery a pak bych šla někam buď na brigádu nebo na půl úvazku. Asi bych si založila účet kam bych si nechávala posílat peníze a nesahala bych na ně. Co jsem pochopila tak u vás je to tak že manžel má dobré peníze a proto můžeš být doma. To má moje kamarádka. Chlap velký kápo ve firmě a ona jen manželka která kdyby jí opustil tak půjde k mamce protože už deset let nepracuje a tak radši manželovi promíjí všechny nevěry aby jí nevykopl. Nakonec začala hledat práci a všude jí poslali do zadečku a tak jí manžel zaměstnal u sebe :s: Zůstaň klidně doma a třeba si to za čas rozmyslíš

moje mamka je doma už 18 let prý kvůli dětem, na sebe nemá vůbec čas teda a je zapřažená od rána do večera, a to mají problém s penězma, což teď už chtějí řešit, akorát že najít si práci po takový době doma a s padesátkou na krku .. to jsem zvědavá zda něco najde. A to mimochodem mají vztah naprd, kdyby měla práci a svoje peníze tak už dávno spolu nejsou, takhle jí bohužel nic jinýho nezbývá a celej život kvůli tomu na nic.

mě se to líbilo asi jak tam jedna mamka psala,že bych si mohla najít práci na úvazek ,který by mi vyhovoval.a mohla být s dětmi a pečovat o domácnost . a nekoukat kolik peněz vydělám.vše bych mohla dát dohromady.a nepřemýšlet jak skloubit směny manžela a moje a jak s hlídaní dětí .a tak....a naplno se vrátit do práce až děti budou starší...a pokud by muž měl tolik peněz ,že bych mohla být doma šla bych ještě do miminka...

já bych natrvalo doma nezůstala, to bych raději šla do marketu sedět za kasu. Zkombinovat mateřství s pracovní kariérou je sice makačka, ale nedovedu si představit, že bych neměla kontakt s "normálníma" dospělýma

já si před prvním těhotenstvím myslela, že bych doma nikdy nevydržela, teď už vím, že vydržela a asi by mi to ani nevadilo ;) Jenže já si to nebudu moct dovolit ;) Mám známou, co je manželkou na plný úvazek už 15 let. Její jedinou povinností je starat se o dům, o sebe (na to si její manžel hodně potrpí) a vozit děti do školy a do kroužků. Trošinku jí závidím, že se může tak moc věnovat dětem. Ale na druhou stranu jí manžel dává znát, že je to ON, kdo živí rodinu :(
Takže na tvým místě bych doma zůstala, ale zkusila si najít třeba nějaký zkrácený úvazek nebo si najít nějakou činnost, z které by plynul aspoň nějaký příjem

Ahoj, já tě i chápu, když chodíš na VŠ, není moc co řešit a manžel je fajn, že ti toto umožní. Já jsem doma 3. rok a mám pocit, že mít RD na 4 roky, tak se nechám dobrovolně zavřít do Bohnic(a to mám poměrně hodné dítko). Na druhou stranu, jsem já sama za sebe ráda, že i když malému budou 3 roky 30.11., tak i přesto, nebudu muset jít hned do práce a stresovat se nemocema malého a včasným příchodem pro něj do školky a ty věci kolem. U nás to bude trošku složitější v tom, že manža, příští rok na jaře, odjíždí pracovat na 18 měs do zahraničí a doma se staví 1x za 4 týdny a to pouze na týden (který bude trávit v práci v Čechách), takže jako by tu ani nebyl. No a veškerá starosti kolem dítka bude čistě jen na mne :( Mám také neustálý zmatek v hlavě, co jak udělám, co kdyby, jak to bude.... atd.... ale zase na druhou stranu, hledám i ta pozitiva to třeba i v tom, že když si najdu práci (třeba jen na 4hod), někde blízko domova, tak mám k dispozici auto ( které dříve používal manžel, ale teď má služební) a nebudu se muset tlačit někde v MHD a stresovat se tímto, ale bude-li potřeba, sednu do auta ...závěr: Zkusit to můžeš, třeba časem ty sama poznáš, že to není zrovna to, co si představuješ, nevím kolik let ti ještě zbývá do konce školy, ale je možné, že si ji v klidu dochodíš a pak si řekneš, proč jsi se tak dlouho babrala kvůli titulu, když to ani nevyužiješ a do práce půjdeš ještě s nadšením.-.. Takže držím pěsti

Nevím, ale tak zase mi nepříjde že jste takoví ,,vataři", když máte hypošku, a doporučuji Ti chodit do práce, prostě mezi lidi, vždyť to musí být ubíjející být jen doma...a hlavně, jako jedna z mála si můžeš dovolit ten luxus, že si s Tebou nebude zaměstnavatel dělat co chce, což v dnešní době je katastrofa. A promiň, ženská má být samostatná, budeš mít ,,svoje" peníze na ,,svoje" věci a zájmy. Prostě tak nějak nezávislá.
Já nevím, zní to strašně - v domácnosti! Ale rozhodnutí je na Tobě!

já mám takový sen, dělat práci, která mě baví bez ohledu na peníze. Takže třeba nějaká neziskovka, pomoc tam, kde to je potřeba a nemůžou ti to pořádně zaplatit. Prostě se realizovat, ale nehnat se za tím výdělkem, to momentálně musím a fakt mě to ubíjí :00:
Já na tvém místě bych trošku pracovat šla, nějaký zkrácený úvazek nebo někde nějaká smysluplná výpomoc, protože být jen doma, to si opravdu neumím představit :n: Já bych fakt doma zakrněla.

Ahoj...teď Ti položím takovou otázku...co to je u tebe, že chlap má dobrý plat? Neptám ze zvědavosti kolik vydělává, ale spíše proto, že mám taky tu možnost po rodičáku zůstat doma. Chlap mi taky vydělává dost peněz. Do toho máme hypotéku, stavíme dům a ještě máme teda nový byt s terasou. Je pravda, že málokdo ti řekne..jé ty se máš..spíše se divně dívají..ale já mám štěstí na dobrou kámošku, která mi řekne na rovinu, že by se tak taky chtěla mít. Ale když tak dumám...je bezva hledat práci s tím, že fajn budu mezi lidmi..nezáleží jaký mi dají plat..hlavně aby mě bavila..než takovou...hlavně dobrý plat, když mě nebude bavit...musím to zvládnout jako spousta ostatních... Takže já bych asi chodila do práce na zkrácených úvazek..prostě abych byla někde jinde než jen doma....ale zase by bylo fajn tam jít až dětem bude třeba 7let.... Nevím...tak tady o tom přemášlím...zatím mám čas..jsem těhulka...takže ještě další 3 - 4roky budu určo doma...a pak třeba budu pelášit do práce si odpočinout od mateřské...nebo budu tak zvyklá být se svojí rodinou a domácností každý celý den..hmmm... :? Uvidíme :)

klidně si doma seď,ale představ si hypoteticky,že se jednou manžel zvedne a odejde jinam-co budeš dělat pak? ;) jo,nějakou dobu Tě bude živit,než se rozvedete,ale pak to bude pěkně těžké si zvykat na "nepohodlnost" klasické práce,nehledě na to,že co znám takhle ženské sedící doma,že se pěkně nudí a otravují život jiným,což je katastrofa,nehledě na to,že tímhle stylem života "kysnou"-nejen povahově.
Ale to je jen můj postřeh z okolí.A názor akorát ten,že třeba já bych se cítila nesamostatná, závislá, bez "vlastních" peněz.

já sice nikdy nešla na mateřskou, ale v podstatě doma jsem (kromě 1-2x týdně, co jezdím do kanclu)... a hodlám v tom neměnně pokračovat ještě dalších nevím 6-8 let... :D
mě to totiž strašně baví... jezdit s klukama po výletech, na kole, jezdit se koupat,... jednou doufám, že budou i penízky na velmi časté výlety na sjezdovku :D

ahoj, tak mě by to bavilo, dělala bych si svý koníčky, k tomu zahrádku a práci co mě baví jen pár dní v týdnu na živnosťák s tím, že mě nic netlačí, no super. a když by se mi nechtělo pracovat, jela bych si s dětma někam na chatu.

Ahoj, kdysi jsem měla vztah, který by patrně vyústil v situaci, že bych byla tou profesionální manželkou a matkou. Upřímně přiznávám, že obavy z takové budoucnosti byly jedním z důvodů, proč jsem to tehdy ukončila. Asi nepocházím z té správné sociální vrstvy, abych s takovou rolí byla spokojená :n: Nechtěla jsem se vzdát své práce, která pro mě vždy byla i koníčkem a výzvou, nechtěla jsem svůj život jen podřizovat ostatním, žít pro naplňování jejich potřeb, být jakoby závislá na chlapovi :( Dnes po letech a zkušenostech bych možná nebyla tak radikální :s: , resp. volila bych práci, která mě baví, ale jen na částečný úvazek, aby zbylo i dost času na aktivity s dětmi a péči o domácnost. Myslím, že je pro psychiku důležité, aby se ženská realizovala i v něčem, co nemá co dělat s rodinou :) Koneckonců mám i několik známých, které díky finančnímu zajištění od manžela mohou svoji práci dělat jen jako koníček, což je pro efektivitu a kreativitu práce úplně super (a výdělek mají jako kapesné :s: ) :one:

žila jsem s podnikatelem, také si myslel, že budu doma a o vše se starat, dítě, vaření, úklid, účtařinu....dělala jsem to doma jen 3 roky po dobu rodičovské a jsem ráda, že jsme od sebe...milenky, rozvod...nevím, dnešní doba je hodně nejistá, bála bych se být na někom závislá /možná moje špatná zkušenost z minulosti/ finančně, citově, jakkoliv :?
dnes mám přítele, obyč. život, celkem dvě děti, ale po rodičovské půjdu zase do práce
jsem typ, který neustále něco vymýšlí, takže se nikdy nenudím, naopak nestíhám, mám i hodně koníčků, ale být doma a starat se jen o domácnost, děti.... :00: pro mě hodně stereotypní
po rodičovské plánuji jít do práce, ideálně na zkrácený či poloviční úvazek, kdy bych měla čas na děti.../vím, jaké to bylo po 8,5hod. kdy jsem lítala z práce do školky, nákup....kolotoč/

ahojky :) já mám tedy vystudovanou VŠ a má práce mě baví... nedokážu si představit, že bych se do ní již nevrátila :n: díky práci je cítím užitečná a potřebná :one: :a: :€s€:

tak domácí manželka nejsem,i když dohromady budu na rodičáku přes sedm let :00: ale do práce se hodlám vrátit :) nesnesla bych být doma celý život,tahle představa mě nijak nenaplňuje a taky si nedokážu představit,co bych asi tak dělala,až by děti vyrostly :00: jako sedět doma na zadku,uklízet,čekat na manžela až přijde z práce-no myslím,že přeci jen si zasloužím dělat něco víc :) to by mě fakt nebavilo :s: :s: a ani kdyby manžel měl peněz jako šlupek,tak bych prostě dělat něco musela :s:

Ahoj moje tchýně je ,,profesionální manželkou".I ona sama říká, že už by si to nevybrala.Já bych do práce šla, půjde se ti o to líp, že budeš vědět, že tě netíží finance a že si můžeš práci vybírat a čekat až najdeš co by jsi chtěla dělat.Je to určitě fajn.Takže já bych byla doma a hledala si práci a až bych našla nějakou co by mě bavila, tak bych do ní šla :) Jinak kdyby jsi byla pořád doma, tak bys z toho zblbla a jediný na co by jsi se zaměřila by byli děti a mnažel a až by vyrostli a odešli upla by ses na vnoučata, protože bys vlastně nic jinýho ,,neznala".Navíc bych chtěla mít pocit, že jsem taky něco dokázala a né se jen nechala ,,vydržovat" mužem :)

Ahoj jsem doma uz 6tym rokem a jeste urcite par let budu....mam deti male, takze je stale co delat! Bydlim v Praze, takze nejsem odriznuta od sveta a muzu si kamkoliv dojet.....kdyz to pujde, tak bych klido zustala doma, nez budou deti odrostlejsi a nebudou me tolik potrebovat...u tebe je skoda te VS kdyz si ji ted dodelavas...jinak spolecnost lidi mam a po te pracovni se me vubec nestyska, te jsem si uzila dost...

to záleží hodně na tvých aktivitách a potřebě seberealizace. já bych doma zůstat nechtěla, to by mě užralo. a být finančně plně závislá na chlapovi by mě taky užralo. na jedné straně je to takový klid, člověk se nemusí stresovat s každou kačkou a zázemí každá žena bere jako velmi podstatnou věc. Na druhé straně si říkám, chlap taky může mít někdy nějaký problém a spoléhat se stále jen na něj není zárukou, zvláště pokud máš děti. Ve světě žádná jistota neexistuje. Takže toť můj příspěvek.

No, kdybych do práce nemusela, nezlobila bych se :s: Ne že bych teda neděla nic, prostě bych si krom toho pobíhání kol dětí a jejich kroužků, což by bylo samo o sobě fajn vědět co kdy kde dělaj, moct se jim bez omezení věnovat, a né se vrátit až večer vyflusaná z práce :00: , tak krom toho bych si určitej čas (podle toho jak by to zrovna vzhledem k věku dětí a jejich potřebám bylo možný) mohla v klidu tvořit a nebyla bych hnaná tim že musim prodat aspoň za tolik a tolik aby mne to aspoň trochu uživilo :D
Kolektiv v práci mi nijak extra nechybí, ne že bych tam měla s kolegyněma nějak špatný vztahy, to vůbec ne, já jen prostě nejsem nijak zvlášť společenskej tvor ;) Mě by spíš vyhovovalo těch pár hodin nerušenýho klidu denně na nějakou tu vlastní tvorbu.. jo, super by to bylo, pro mě teda seberealizace nejen dostatečná ale naprosto optimální, řekla bych ;) :a:

Ahoj, tak já jsem na mateřské už tři a půl roku a ještě necelé dva bubu, ale fakt se těším do práce :s: Pro mě je nepředstavitelné, že bych zůstalal v baráku sama a starala se jen o domácnost, toho mám teď plné kecky a příjdu si nanic a nevyužitá :s: Hele ale někomu to vyhovuje, moje mamka byla "v domácnosti" skoro celý život, začla pracovat až na stará kolena a byla prostě spokojená :s: To já bych nebyla, já mám svoji hrdost a musela bych si vydělávat nějaké svoje peníze, já bych si přišla prostě jako placená služka nebo tak něco :s: takže ano, třeba bych zůstala doma, ale zařídila bych si aspoň třeba internetový obchod, nebo bych se snažila tvořit něco z domu, já bych tohle jako nedala, říkat si o peníze chlapovi a být na něm závislá, to mě dostává na kolena teď na mateřské a už nikdy více :a:

Ahoj,
tak já to mám podobně. Manžel podniká, já jsem vedená jako spolupracující osoba, ale sem tam mu s něčím pomůžu, tak na hodinku, jinak zatím nic. Taky si připadám blbě, ale po pravdě, nikam dojíždět nechci. Jsem člověk, co nemá rád změny, nové věci, prostě jsem rak, který rád teplo domova a stereotyp. A moje zkušenost teď: malý nastoupil do školky, první týden tam byl dva dny a byl nemocný, následující týden to samé, až do další středy a teď ho vodím na osmou a v 11:30 ho musím vyzvednout, protože tam hrozně brečí. Být zaměstnaná (dělala jsem na městském úřadě), tak už mě dávno propustili, tohle by mi rozhodně netrpěli. Takže jsem za to ráda, že mu můžu být kdykoliv k dispozici. Teď jsme rok rekonstruovali domeček, teď těch peněz moc není, ale to je jen přechodné období. Kdybych šla do práce, musel by vyzvedávat a starat se tatínek a narovinu mi řekl, že to, co vydělám já, on vícekrát ztratí tím, že nebude pracovat. Takže za mě asi tolik :a:

Já bych doma taky nebyla... Za prvé-bych se nudila-vidím to teď-malej chodí na dopoledne do školky, já marně hledám práci a můj ze mě roste :s: Za druhé by mi bylo líto té dřiny ohledně vysoké... za třetí bych chtěla být nezávislá na financích manžela... za další-věřím, že i když máte hypo, tak máte nejspíše dost našetřeno, když si můžeš dovolit platit každý měsíc pojištění a spořit na důchod :s: :s: :s: apod. ale dle mě, není na tom dobře ten, kdo se musí zadlužovat byť třeba jen kvůli bydlení ... (což je dneska většina)... takže za mě bych doma nezůstávala... ale můžeš si to na čas zkusit a pak hledat práci... nebo si najít něco jen na zkrácenej úvazek, atd. ;)

Nezavidím Ti to, přeju Ti to. U nás je situace uplne opačná, počítame každou korunu. Ale kdybych si mohla vybrat být "žena v domácnosti", brala bych to. Maximálne bych se venovala dětem a snažila bych se pro ne i pro manžela vytvořit prostředí, kam se budou všichni rádi vracet.

Tohle řeším taky. Pracuji s manželem , on má autoservis a já mu dělám papíry. Ale tak nějak si připadám divně, když máme peníze jakoby dohromady a nedostávám na ruku svoje peníze. Teď i uvažuju, že bych si dodělala 2 roky školu na učitelku mateřský školy ale nevím jestli mě někde vezmou. Takže pořád jen přemýšlím.

Žena v domácnosti bych být nechtěla ani kdybych si to mohla dovolit. Ráda chodím do práce, kolektivu. Být jen s rodinou, vařit, vozit děti po kroužcích a vyzvedávat, smýčit, tak to fakt není náplní mého života i když mě to momentálně na mateřské baví, ale už se zas za 2 roky těším na změnu. Ale je to asi věc tipu člověka, názoru, povahy, atd... :a: