Že by viděla ducha?-divná věc včera v noci

21.06.2010

Šla jsem spát tak kolem 22:00 a pořád jsem přemýšlela nad syndromem náhleho úmrtí-které šlo včera v televizi a litovala děti a maminky, kt. si tím prošly a přemýšlela jestli v tom baráku někdy taková maminka bydlela. A pořád jsem cítila takové mrazení v zádech, říkala jsem si, že se mám otočit k manželovi zády tak, abych viděla na postýlku, ale najednou malá (která běžně spí do 2:00 na krmení) začala tak řvát, nedalo se ji utišit, tak jsem ji vzala na ruce. Byla k neutišení, pořád se mi otáčela směrem ke dveřím a zřetelně dělala ručičkou pápá, přitom přes den se ji to nedáří na 100%. Viděl to manžel a říkal, myslíš, že děti vidí duchy?
Nemějte mě zablázna, stalo se vám něco podobného?

Kliknutím vložíte smajlíky:

Tak jsem si to tady pročítala,někdy úplně vyděšená strachy co kdo prožil a najednou zase to mrazení v zádech a "pip pip pip" chůvička opět začala řvát, tak jsem vzala Madlu do rukou a řekla vypadni a odešla s ní. Zapálila jsem v pokoji bílou svíčku,vzala křížek na krk a je mi dobře. :a:

Vojta měl kolem roku a půl záchvaty pláče a hysterák, když se podíval na strop
já mívala celou noc rozsvícenou lampičku u postele a jak jsem třeba vstala, tak stín na stropě se taky hýbal
Vojta tam stále ukazoval a fakt se bál-nechtěl za žádnou cenu do postýlky
pořád jsme mu opakovali, že už je to opravené (dali jsme lampičku jinam) a že tam nic není a on to asi po 2 měsících pochopil
ale byla to krize. stále se koukal na strop a říkal není
pomaličku jsem ho potom dávala zase do postýlky, ale 100X jsem mu musela vysvětlovat, že to nic není
potom ještě viděl stín od bodovky v kuchyni za svojí jídelní židličkou a taky panika-takže tam nechtěl sedět
ale už je to dobrý, už spí sám v pokoji ve velké posteli :-)

jeste jsem si vzpomela nase sofinka mela 15.5 svatek tak jsmem ji koupila cesky mluvici telefonek mluvi cca 5 vet, 29.5 na moje narozeniny kdyz se semnou valela na sedacce tak ji spadl za postel rekla jsem si ze ji jdu stejne koupat tak ze ho vytahnu potom,jenze jsem na nej zapomela . sly jsem spat-spime na te sedacce nevoim presne kolik bylo hodin z niceho nic zacal telefon mluvit vzbudim se telefon rika halo jak se mas? rikam si asi kdyz jsem se pohla jsem zatlacila na sedaccku a telefon se spustil tak jsem si lehla rovne a ani se nehla zniceho nic telefon opet mas novou zpravu to uz jsem trosku zbystrila prt jsem lezela rovne takze jsem nemohla na nic zatlacit nevim proc vzpomela jsem si na svoji mamku ktera umrela pred nekolika lety rikam si vhlave mami si to ty? telefon odpovida ahoj jak se mas? zustala jsem jak mrtva lezet srdce mi bylo jak zvon ptam se znovu opravdu si to ty?telefon ahoj jak se mas? rikam a co po me chces? telefon odpovida mas novou zpravu-tomu jsem nerozumela v zapeti jsem vsak pochopila rikam mami ale ted uz ticho at nevzbudos malou telefon odpovida dobre ja zavolam a bylo ticho rikam si doprdele co se to deje a nedalo mi to a ptam se zas mami si tady telefon odpovida ahoj jak se mas to , mas novou zpravu to uz mi nedalo sahla jsem po svem mobilu a v momente kdyz jsem na nel sahla mi prisla sms vsechno nejlepsi k narozeninam cislo nezname ktere nemam ulozene budim chlapa ptz uz jsem nebyla schopna nic delat vytahl telefon a do kuchyne ho sel rozebrat tam jsem mu rekla co se mi stalo jen otviral pusu telefon rozlomil na dve casti a zase to zacalo ahoj jak se mas? tak do toho zacal vrtat jeste vic a telefon rekl dobre ja zavolam odzvonila 12 hodina a bylo ticho na druhej den jsem volala na to nezname cislo a reklo mi to jen volane cislo neexistuje..a to prisaham ze se fakt stalo a klidne me mejte za blazna

ahojda tak pri cteni tveho prispevku jsem si vybavila co mi rikala kamaradka kdyt byla jeji sestra mala nevim presne tak se ji pravidelne zjevoval chlap ktery byl vousaty az ke kolenum a kolem krku mel velky retez kdyz byla vetsi tak to rekla mamce a ta se ji smala ze si vymysli ze duchove nejsou o par ket oozdeji se ji narodil syn kdyz spal u babicky na navsrteve v tom samem pokoji zacal plakat kdyz babi pribehla zacal ji rikat ze videl pana vousateho a mel retez kolem krku..brr jetse ted me mrazi, ja kdyz jsem byla mala zjevil se mi jednou vecer cert a chtelk mou panenku mou nejoblibenejsi tak jsem mu ji hodila cert zmizel a ja usla dnes je mi 24let a panenka zmizela kdovi kam a jeste jeden pribeh kdyz jsem spala u babicky mela velke duchny a spala jsem s ni v postely, jednou sla na zachod a vzbudila me tim ja jsem mela strach zustat sama tak jsem se schovala pod tu obri duvhnu zniceho nic se rozrazilo okno a ja slysela jak chodi nekdo kolem postele a jezdi prstem po perine kdyz se babi vracela okno se zavrelo a bylo ticho rikam babicce babi tady nekdo byl a ona na to to se ti zadlo spi dal dala mi pusu a najednou bum neco spadlo na perinu a druhej den jsme nasly hlinu ale poradnej kus hliny na perine a na okne byla odporna stopa ruky

No, nerada se s tím chlubím... ale když jsem byla malá - asi tříletá, tak mě opakovaně "duchové" navštěvovali... většinou mě chtěli s sebou "odvést" - od té doby se "jich" bojím... už tenkrát jsem věděla, že když s nimi půjdu, tak zemřu... dost velkými úzkostmi a strachem ze smrti jsem trpěla až do puberty... což mi fakt u čtyřletého dítěte (který se smrtí ještě nesetkalo) přijde dost divný :(
I v dospělosti jsem měla dost divný noční můry... po narození Krýši to samo zmizelo... naštěstí...

In reply to by Kytiii

No Kytii,že to zrovna tady napíšeš ty jsem nečekala, protože Tě beru (z příspěvků) jako tvrdého realistu,kt.takové věci prostě odmítá,odmítá jim uvěřit.Ale tím,že jsis tím prošla se všechno mění. Bylo to fakt divné,cítila jsem v místnosit někoho čtvrtého,hodně jsem přemýšlela nad smrtí, kdyby se tak Madlence něco stalo,děkovala bohu za to, že je zdravá a najednou začala řvát tak,že se nedala běžně utišit dudlíkem,musela jsem ji vzít na ruce sednout si na postel k manžovi a ona se furt otáčela směrem k postýlce,ke dveřím a dělala zřetelně pápá a to se ji přes den až tak nedaří. A pořád mě volala mama. No byla jsem z toho v šoku a manžel byl překvapený, co blbne. Hned jsem mu to řekla a on i když na duchy nevěří, tak se mě zeptal, jestli je možné,aby je viděla???
CHci se tě zeptat - jak si můžeš pamatovat, že jsi je ve třech letech viděla - ty jsi je přesně pamatuješ jak vypadali? Jako opar,člověk??? Proč tě chtěli vzít???To nechápu:-(Měla jsi šťastné dětství? Píšeš duchové-kolik jsi jich viděla? Přišel vždy jeden nebo několik? Byla jsi zdravé dítě? Objevovali se jen v noci? Svěřila si se téhdy někomu? Moje segra mě už také tak od tří let strašila a mluvila o smrti, přitom,ted jak nad tím přemýšlím, tak na svůj věk byla vyspělá, když mi o tom vyprávěla a jí byly taky tak 4 roky. V televizi to téhdy neviděla.

In reply to by Martens a Majda

já jsem prostě divná :)
pamatuju si zřetelně vzpomínky i z roku a půl (jak se táta vrátil z vojny, jak byla máma těhotná, jak se brácha narodil a hlídala mě babička, jak jsem chodila půl roku do jeslí - než se brácha narodil apod...)
- nepamatuju si už přesně, jak vypadali - první byl pán (říkejme mu třeba "převozník") - vím, že měl plnovous a klobouk - všechny mé "přízraky" byly černobílé (nebo alespoň myslím) a vodil mrtvé (to že to byli mrtví si myslím teď) přes můj pokoj kamsi... skrz zeď... já na ně koukala a nemohla pochopit, kam se za zdí ztrácí... ti, které vodil se mnou nekomunikovali - šli za ním tupě bez výrazu - zvířata i lidi... pamatuju si psa, kterýho mi ukazoval a sliboval, že když s ním půjdu, budu si s ním moci hrát - vím, že jsem odmítala jít a že už tenkrát jsem věděla, že by to byla konečná
- vracel se opakovaně několik dní
- druhý přízrak byla dívka - mého věku - tj. okolo 4 let - zjevovala se mi zásadně v pokoji rodičů, kde jsem spávala vyjímečně - když byl brácha nemocný nebo jsme měli návštěvu - chtěla si se mnou hrát a lákala mě, abych šla za ní... i když jsem toho vždy ráno litovala, nikdy jsem nenašla odvahu, abych šla...
Vůbec nevím, proč mě chtěli odvést...
Měla jsem velmi šťastné dětství... v rodině jsem byla první dítě a vnouče - tj. všemi nekriticky obdivovaná apod :)
Viděla jsem "duchů" několik, ale "kontaktovali" mě dva...
Byla jsem normální, zdravé dítě (od dětství mám jen atopický ekzém, což si myslím, s tím nesouvisí :) ).
Objevovali se hlavně nad ránem - domnívám se... moje pozdější noční můry se ovšem již konaly kolem 1. hodiny ranní.
Svěřila jsem se rodičům a bylo mi oznámeno, že se mi to jen zdálo... v dospělosti jsem se s tím svěřila švagrovi - zajímá se o podobné věci - a už mi neřekl, že se mi to jen zdálo, naopak vypadal dost vyděšeně...

In reply to by Kytiii

Hele to o té zdi jsem měla taky(byli mi tak tuším tři roky) a ve zdi jsem viděla jinej svět a někdo mě tam lákal a já odmítla,protože jsem nechtěla umřít(vlastně jsem nemohla tušit co to umřít je) - už se mi nikdy ve zdi potom to okno neukázalo,docela jsem přemýšlela potom co by se stalo,kdybych tam šla...

In reply to by Kytiii

Ahojky, Kytii, tak já měla tedy taky podobné návštěvy duchů. Vždy byly stejní, černí pánové a vzpomínám si, že jsem jim říkala “šiďovníci“, protože mi vždy jako říkali něco, ale mysleli pravý opak a já se s nimi jako dohadovala, že mě nepřevezou..Kolik mi bylo a kdy to přešlo, už nevím.Ale myslím taky tak do 10 let..Nevím, jestli to bylo podvědomí nebo co..

Ahojky,já na ty střepiny raději nekoukala,to bych nespala vůbec. :€h: malý děti prý opravdu vidí duchy,já viděla cca v 8 letech na obraze kde byla krajinka,tak místo krajinky jsem viděla pannu Marii,pořád jsem jí viděla a nevěděla jsem proč,nikdo jiný ji neviděl,jen já.nakonec to přestalo a pak jsem se dozvěděla,že když jí takhle vidíš tak ona tě chrání a dává na tebe pozor.Já z toho byla uplně zoufalá,protože jsem jí viděla kdykoliv jsem se na ten obraz podívala a děsně jsem se bála.nikomu jsem to neřekla,až když jsem byla dospělá,tak to ze mě vypadlo.je to zvláštní.

In reply to by jasmínka J.

Ahojky, já na pannu Marii nevěřím, ale často si vzpomenu, že jako malá jsem v lese s kamarádkou našla pohled, kde byla na obrázku, vzaly jsme si ho a zapálily sirkama, prostě jen tak jsme si hrály (takový ohníčkový období :s: ) , celý shořel, jen její obličej zůstal a ten prostě ne a ne znova zapálit a mokrý to nebylo. Tehdy jsem se nad tím nijak nepozastavila, ale pořád si to pamatuju.

In reply to by jasmínka J.

Tak zrovna na panenku Marii já nevěřím, ale na duchy ano. Já mám od malička hrozně bujnou fantazii a duchovní svět mě vždycky přitahoval, tak nevím, jestli něco takového existuje, nebo jestli jsou to jen výplody mojí fantazie. Pamatuju si třeba, jak jednou v noci vypadl proud na sídlišti, všude černočerná tma, já se probudila, zvedla jsem ruku, za ní se zvedl jeden černý stín, pak druhý světlejší a pak ještě jeden světlější. Ve tmě. Je to možné? Pokud ano, co to bylo? Jako dítě jsem jezdila do lázní, kde jsem vždycky pořádala vyvolávání duchů (jednou to jedna mladší holčina práskla, protože se bála, a mě málem poslali domů), od té doby mám hrůzu ze zrcadel, nesmím mít zrcadlo v místnosti, kde spím, a nemůžu se do něj podívat v noci, bojím se, protože jsme během toho vyvolávání vyprávěli příběhy, jak kdo po vyvolávání skončil. Nebo taky historka v lázních, byla děsná bouřka, najednou se rozlítly balkonový dveře a já v nich viděla postavu. Stála tam, nebo zase pracovala moje fantazie? A tak to mám pořád. Nedávno se mi o duchovi zdál sen, ale byl tak reálnej, že se ve svých 24 letech bojím v noci zůstat sama doma, když už na to přijde, tak nejdu v noci ani čůrat, raději to držím do rozednění. Ale i když je přítel doma, tak s tím mám problém. Trochu mě uklidňuje, že máme psa, říkám si, že kdyby tu něco bylo, on to uvidí. Myslím si, že něco existovat musí a často přemýšlím nad tím, co se stane po smrti s duší. Když zemře tělo, tak "já" přece žije dál, nebo ne?

In reply to by Raduš.ka

já tu pannu Marii už nikde jinde neviděla,jen na tom obraze,zajímalo by mě,jestli bych jí na tom viděla i ted.Mě hodně přitahují kostely a tak,jakmile tam jdu tak cítim kolem sebe "někoho"takový zvláštní pocit.Psi by je taky měli vidět,nebo vycítit,že jsou tady, jako ty dětičky.kolikrát se mi i zdálo,že jsem umřela a viděla jsem to svoje tělo zezhora,byl to děsný pocit.Já se taky děsně bojim doma sama a bojim se jít taky v noci na záchod,mam pocit že ve tmě uvidim nějakou postavu,to mě uplně děsí. :O

In reply to by jasmínka J.

No vidíš, moje sestra zase viděla za oknem strom,který tam už dávno nestál, nebo já jsem také cítila v noci, jak mě někdo drží za ruku jako viz.maminka dole. Je to zajímavé, jako by pracovalo nějak podvědomí. Ale tvůj případ je opravdu mooc zajímavý a málo kdo ti uvěří.Ale já věřím. Jsou lidé, kteří jsou citlivější v této oblasti, tak jako např. léčitelé, kteří skutečně dokážou vyléčit, nebo kartářky, kt.opravdu vidí do budoucna -jedna mi řekla, že je můj otec vážně nemocný i přesto, že prošel řadu vyšetření a Dr.mu tvrdili,že je naprosto zdravý a nebyl, díky ní se na to přišlo a zachránilo mu to život.Děkuji bohu/energii, jak kdo chce si to nazvat, že i takoví lidé jsou mezi náma a pomáhají. :a:

In reply to by Martens a Majda

Taky na tohle věřim,ještě že na to tedy přišli a dopadlo to dobře.Já mam zase pocit,že za mnou někdo stojí a tak.Uplně kolikrát cítim,jak v místnosti někdo je a pak to zase přestane,je to zvláštní.Ten strom,to je taky dobrý,chudák,musela z toho být taky v šoku.

In reply to by jasmínka J.

Mám úplně stejné pocity (právě včera jsem nemohla usnout,protože jsem je cítila a že v místnosti někdo je a o to víc mě deptalo, že se pak Majda tím směrem otáčela a mávala pápá) jako ty, hlavně, když v okolí někdo záhadně zemře např.vražda a pak se toho i týden nemůžu zbavit.
Kamarádka to měla taky a nějaká paní,kt.se zabývá těmito záhadami/okultismem, ji řekla, že má ducha přilepeného na zádech, pak ji poradila nějaké bylinky,vykuřování bylinkama atd.aby se toho zbavila.

In reply to by Martens a Majda

To znam,chodila jsem dlouho k jedné super paní na reiki,hodně mi pomohla.pokaždý jsem tam někoho na sobě měla a sedí a vysává tě.Já k ní kolikrát ani nemohla dojít,už jsem neměla ani sílu....veděla jsem,že mě to položí,jestli mi nepomůže.byla opravdu super.ted jsem se přestěhovala a už se k ní nedostanu,ale hodně na ní myslim.věděla i to,že s manželem nikdy dítě mít nebudu,že ho spolu nemůžeme mít,ale nechtěla mi to říct,protože by mě to položilo a byla to pravda,dítě nikde,šli jsme od sebe a ted s přítelem čekáme za měsíc mimčo.

Ahoj,já teda také věřím ne přímo na duchy,ale na něco ... energii,co zůstává po člověku,zvířeti ... Děti jsou nezatížené světskými starostmi a tak jsou k těmhle věcem vnímavější.Já jako malá v pokoji vídavala muže co stál u mojí postele a jednou(měli jsme palandu) - mě něco v noci drželo za ruku než jsem ucukla,myslela jsem že se mi to jen zdálo,do té doby než mi mladší sestra ráno řekla,že něco cítila v ruce v noci(spala dole) ... takže já věřím a za blázna se nepovažuji,ale teď jak jsem starší už takové zážitky nemám(vše je z dětství).Neboj malé se nic nestane,né všichni "duchové" jsou zlí...

Nejsi blázen, ale myslím si, že se malá jen něčeho lekla, možná se jí něco zdálo a taky já zase věřím, že když jsi na ni tak myslela, přenesla jsi na ni ten strach a možná proto se vzbudila a mávala, protože se to zrovna učíte. Honzík si teď v noci pořád stoupá, protože se to naučil. No, dnes už si nestoupal. Ale tři noci to podvědomí trénovalo. Některé děti to dělají. :a:

nemyslím, že by viděla ducha, spíš jsi si zasociovala, dvě různý věci podle toho jak si to v tu chvíli cítila a spojila dohromady. Řiká se, že děti vidět duchy můžou, proto mají tak bujnou fantazii. Taky se řiká že děti si do 3 let svého věku pamatují svůj minulí život. A i o tom je spousty "důkazů" Jde o to čemu věříš. Lidé kteří si řikají realisti, ti budou tvrdit že to je pitomsot, že nic takového jako duchové neexistuje. Lidé kteří mají okultismus rádi, ti budou tvrdit, že 100% viděla duchy.
Já na duchy věřím, nebo ani ne tak na duchy, ale na energii, kterou ru každý z nás zanechá a byla-li silná tak se tu ještě po smrti člověka projeví, měla jsem jako malá zážitek, kdy se semnou přišel rozloučit praděda, ale nemyslím si že by mi mohli nějak ublížit, ikdyž se jich samozřejmě bojím. Hlavně musíš věřit, že tvoje láska ji ochrání před vším zlým. Čím víc ji budeš milovat a projevova svobodnou lásku, tak tím víc ji budeš chránit.
www.prckoviste.cz/valentinkademo

Nejsi blázen, jen se necháváš moc unášet emocema :) Člověk "vidí" vždycky to co chce. Když člověk věří na duchy, uvidí "důkazy" třeba i v záchodový míse :) Děti dělaj různý věci, naše malá si třeba včera v půl 2. v noci začala z ničeho nic povídat "tatí" Proč se tím zabývat? Mamka to pořád řešila a pak se děsně bála, když měla zůstat sama doma, dokonce z toho pak měla i různý přeludy.

ahojky blázen určitě nejsi i když si to hodně lidí řekne.Říká se že děti a nejen děti prožít můžou.
taky se mne občas dřív stalo že jsem se v noci vzbudila a zdálo se mne že někdo v pokoji stojí a pak nemohla usnout.
na Střepiny mne manžel zakázal raději koukat nebot za 16dní máme termín porodu a ví jak moc bych nad tím přemýšlela.
papá

ahoj, tyjo, já se duchů celkem bojim, teda ne že bych se bála že by mi chtěli ublížit ale bojím se toho leknutí a do toho tma a protože je to něco neznámého. Někdo říká že děti prý vidí duchy, tak do 3let pak se to ztratí. JEdnou jsem tady četla příběh 7letého chlapečka kterému se to neztratilo a duchy viděl pořád a celkem ho to trápilo a nikdo mu nevěřil ale maminka mu nakonec uvěřila. A taky jsem četla že když na ně člověk intenzivně myslí tak si je tím přivolá, já sem žádného neviděla ale kolikrát když jdu v noci na záchod jsem hodně ve střehu.. :-) na ty střepiny jsem se chtěla dívat ale blbec jsem na to zapomněla, no podívám se na netu. papa*

In reply to by Alísek

já to hledám ale nedaří se mi, zdá se mi že články v historii se opakují a tak je to zdlouhavé, ale Valča nad Tebou píše že to našla, tak až se sem mrkne možná hodí ten odkaz

In reply to by Martens a Majda

holky já to četla tady na MT ale už je to dlouho, tak půl roku, bylo tam strašně moc komentářů, ale už taky nevím proč jsem na to narazila ani od koho to bylo, a mám pocit že to bylo i starší, protože já když něco potřebuju poradit tak první hledám v historii a čtu starší diskuze než se přímo ptám (je to rychlejší). Ale zkusím se po tom mrknout

In reply to by Zelvicka84

ahoj holky,tak ja na duchy verim i ne, minuly rok v unoru,dva dny pred myma narozkama jsem sejen tak z niceho nic vzbudila v 6rano a sla na wc a po celym byte mi praskly zarovky,uz sem nemohla spat a v 7:15 jsem zapla mobil a prisla mi sms ze deda umrel v 6rano,pritel rikal ze se deda prisel rozloucit,taky si to myslim a obcas si i s dedou povidam,citim ze je blizko... a ja si taky pamatuju kdyz mi byly cca 2 roky na veci ktery se mi stali v jeslich... Pamatuju si i sny...

In reply to by szajinka

Ahoj,tak tomu věrím,že se byl děda rozloučit.mé mamce se stalo neco podobného, hodinu kdy umřela její maminka,byla v práci a najednou cítila jakoby ji někdo položil ruku na rameno,tak se otočila a myslela si že je to nějaký kolega,ale nikdo tam nestál.Za chvíli ji zvonil telefon,že její maminka zemřela.

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka