Zase jeden špatný den :-((

To mě moc mrzí, máš velice smutný příběh, hlavně se zkus držet a nevzdávat to a manželem to určitě zvládnete.

teda :( drz se holka a verim kdyz to zkusite rovnou pres IVF tak se povede

za sebou 2 samovolné, zjistili mi hustou krev při které mám jen 50 % šanci na zdárné donošení a bývalému příteli jsem prodala firmu na dobré slovu a tak mi dluží asi 600.000,- které už asi neuvidím a já za něj splácím splátky v bance 17.000,- měsíčne a jsem bez zaměstnání,s firmou na něj přešlo i auto co jsem měla na leasing a mělo se přepsat na mě až po skončení splátek a já ho půjčila známemu za poplatek abych měla na ty splátky a ten z něj udělal za měsíc TOTÁLKU a utekl z místa nehody.Takže nemám ani auto ani peníze, protože je pojištovna neproplatí. A jak jsem tady psala v sobotu holkám,že mi praskly nervy a chci začít dělat gelové nehty abych na vše zapoměla,tak dnes mi kamarádka , kterou jsem JÁ vzala sebou do Polska,kde jezdím pro zboží a začla si tam objednávat , protože jsme spolu měly mít salon a internetový obchod tady u moře řekla: že si v jejím saloně nehty dělat nemůžu !
Je mi 34,5 let , snažíme se 26 měsíců a nejraději bych skočila někdy pod auto ! ALE VÍM , ŽE TO JEDNOU VŠE VYJDE I KDYŽ NĚKDY UŽ ČLOVĚK DÁL NEMŮŽE ! Drž se .

Holky, moc děkuji za všechny příspěvky, pomohlo mně to nabrat zase tu nějakou sílu bojovat :-) Věřím, že se nám to brzy všem podaří a budeme všichni jen štaštný, protože život je přeci krásný, i když někdy dost velká sviňucha :r: Moc děkuju :+^*: :+^*:

ahojky, bola som na tom podobne..,,mala som cysty....mala som hypoplasticku delohu, a netvorilo sa vobec vajicko.....brala som pol roka hormony a potom pol roka antiku...tu som sama vysadila...... doma mi beha rocne miminko, ktore prislo uplne neplanovane .O))) TAKZE HORE HLAVU.....drzim palce

Ahojky,
vím přesně jak se cítíš,protože já mám to samé co ty. Neprůchodný levý vejcovod,bez ovulace,PCO (to je myslím vylučování sliznice jinam než kam by měla..takže do těla),obrácená děloha a neskutečnou nerovnováhu hormónů.Snažíme se už 2 roky možná přes :-( Jedno IVF máme za sebou neúspěšné.Na další v tuto chvíli nejsou penízky.. Je mi z toho všeho smutno,připadám si zbytečná a "vadná"...dochází mi síla i energie do života...prostě cítím,že mi chybí miminko.Ale vzdaluje se.
Vím,moc se ti asi nepomohla...ale jen sem chtěla napsat že jsou na tom lidi i hůř...ty aspoň víš,že můžeš otěhotnět já ne.Na ovulaci jsou prášky..ale asi v mém případě je toho tolik že nic nezabere.
Nestrácej naději a pokračuj...vybreč se,protože to jediné pomůže..ráno se prober a jdi dál.. Já to takhle dělám už dlouho...smutná realita..:-)

já bych z vlastní zkušenosti řekla, že nejspíš potřebuješ delší pauzu než 2 měsíce, psychika opravdu dělá hodně. Nezájem a podrážděnost je podle mě jasný signál, že ještě nejsi na další snažílkování úplně připravená. Pokud jsi měla ovulaci před tím, tak myslím není důvod, abys od teď měla anovulační cykly. Určitě to bude jen přechodná záležitost. Dej tomu ještě trochu času, určitě to brzo vyjde :k:

Ahojky,to je mi moc líto,nevím,proč je na světě taková nespravedlnost,že někomu to jde hned a někdo musí dlouho čekat,stresovat se a doufat.Jinak si myslím,že tvůj případ není zdaleka tak ztracený,anovulační cykly prostě někdy bývají a dají se celkem dobře řešit hormonální stimulací.A když už se vám to jednou povedlo přirozeně (i když ne s dobrým koncem),tak myslím,že se to může povést znovu.Myslím,že po potratu nebývají anovulační cykly,ale možná to bude tou psychikou nebo jste se zrovna strefili do anovulačního cyklu.Někde jsem vyčetla,že i normální zdravá žena má zhuba 2x ročně anovulační cyklus.A nebo se zatím tělo brání a ví,že na další těhotenství není připravené,dala bych tomu trošku času,aby jsi se psychicky srovnala a pak myslím,že by to mohlo vyjít.Držím palce!!!A nesmutni,jednou to přijde a pak za pár měsíců budeš mít toho vytouženýho drobečka u sebe :e): :e):

To je mi moc líto . Nepropadej ale depresím, pořád máš velikou šanci , že se to povede .- Stále je tu možnost IVF ,takže velikánská šance , že se vytouženého mimi dočkáte . Takže hlavu vzhůru a jak tady už bylo milionkrát řečeno- hlavně psychická pohoda - ta je nejdůležitější ( že to ale říkám zrovna já - v práci každý den neskutečný stres a na mimi myslim každou minutu, což zrovna taky neni ideální) . No , zkrátka - ze mě si příklad neber . Zkuste znovu zajít do CARU ,ať se to pohne k cíly. Třeba se to povede zase přirozenou cestou nebo pomůžou nějáké pilule. Držím palečky :one: