Žárlení
Nazdarek, kdo ještě nespíte. Musím se vás optat. Poslední dobou se přistihnu, že začínám žárlit na tchýni a babi. Pořád vypráví, jak bude hlídat až se malej narodí atd. Já proti nim nic nemám, ale malýho nechci půjčovat, je to moje a manželovo miminko. Jsem asi praštěná a určitě mě to asi přejde, proti tchýni nic nemám, mám ji celkem ráda, ale zápasím s těmito pocity. Žárlím a to se brouček ještě nenarodil. Bude to první vnouče, tak se na něj těší.
No já ho taky nechci půjčovat, ale myslím, že budu ještě ráda, když ho někdo vyveze a já si odpočinu :/;x: . Uvídíme, co přinese čas... Každopádně, až na to dojde, tak si to budu muset nějak vyřešit. :00:
Ah ;) c si z toho nedělej u nás je to uplně stejný taky první vnouče a už plánujou tak občas dělam že je neslyším,občas je nevnímám vubec
Ahojky, to je asi normální..teď tu takový problém řeší Zuzka...
Taky mám takové pocity. Každý stále tvrdí, jak si bude mimi vozit v kočárku, jak nás bude každou chvíli navštěvovat, až mi z toho jde hlava kolem. Někdy mám pocit, že si to mimi podezřele přivlastňují.