Začínáme

ahojky,
mám stejný názor. Také jsem si říkala že se pokusím se na to tolik nesoustředit, teď ještě aby to šlo:-)
Také nechci nic počítat a doufám že když se nebude dařit, špatná psychika mě k to mu nedožene...
Jinak gratuluji že Vám to takhle hezky vyšlo, přála bych si to podobně.
Na miminko se těšíme, už teď si vymyšlíme jména,plánujeme jak uděláme pokojíček a najeli na zdravou stravu:-DDD

nesmíš na to myslet stylem, teď se budeme milovat a třeba to vyjde, spíš naopak, užívej si sex, ale nenuť se k němu.. přiznám se, že mi měli s přítelem těsně po novém roce docela problémy, hádali jsme se, předělávali jsme byt, večer jsme padli a třeba i týden k ničenu nedošlo, tudíž jsem pak byla koncem ledna hodně překvapená, když se MS nedostavila.. říkala jsem si, že by? Udělala si test a vyšel mi negativní. Pár dní po zpoždění jsem byla stejně objednaná k lékařce, řekla jí to, na UZ nic neviděla, dostala jsem injekci na vyvolání, měla jsem to do týdne dostat, ale stále nic.. už jsem se dost bála, že je se mou něco jiného, co MS opozdilo.. měla jsem k lékařce za týden přijít (pokud bych to nedostala), tak jsem si večer před plánovanou návštěvou udělala test znovu a // :\x: přeju ti zažít ten pocit co nejdříve, já se celá rozklepala.. :)
Snažila jsem se k tomu přistupovat s odstupem, tak to zkus taky.. my se dohodli, že to začneme přes doktory řešit třeba až rok po neúspěchu, v dnešní době nikdy nevíš, spousta párů je zdravých, ale nemohou mít děti spolu.. shodli jsme se na tom, že pokud bysme spolu nemohli mít děti nebo kdyby byl jeden neplodný, miminko bysme si adoptovali..
Teď oba dva víme, že jsme v pořádku, i když se říká "otec je vždy nejistý" v tomhle má jasno jen matka.. :) Zatím se snažím na to extra nemyslet, když tady čteš, jak to spoustě párům nevyjde a těhulka o miminko přijde, je to strašné.. ale stát se to může každému a oficiálně těhotná budu až za 3 týdny, kdy mám dostat průkazku, tak to zatím ani nikomu moc neříkáme, kdyby náhodou.. prostě to beru tak, že se příroda redukuje a čistí sama, pokud by bylo miminko v nepořádku, lepší ať "odejde" na začátku než v pokročilém stádiu těhu nebo aby se narodilo postižené nebo nedejbože mrtvé.. :( Čím dýl se maminka s miminkem sžívá, tím hůře pak nese jeho ztrátu..
Vím, že kdyby to nemělo vyjít teď, jsme oba zdraví, schopni spolu mít miminko, tak by to vyšlo příště.. :a:

Je super že to bereš takhle s nadhledem i kdyby s nedejbože něco s miminkem stalo...Já mám v tomto ohledu hroznou povahu, nervuju z věcí ještě dřív než vůbec přijdou:-/Takže ještě nejsem těhotná a přitom přemýšlim už o tom že budu neplodná nebo potatim....jsem fakt magor:-)))
Budu držet palečky ať vše dopadne o nejlépe.
Doufám že budeš podávat zprávy jak se vše vyvíjí, ať mohu zatím tiše "závidět"...:-)

Ahojky, tak jsem nakonec byla na kontrole o týden dříve (Dr. má 19.3. nějaký seminář) a vše ok. Jsme dnes 11+2, dostali jsme průkazku, máme krásnou fotečku, tak si bříško hýčkáme.. :)

já se zatím o nějakej nadhled snažím, ale taky jsem nervák a čím víc se bude blížit 19.3., tím víc budu vyklepaná.. jen se to snažím brát trošku s nadhledem, abych se z toho pak nesložila.. :) a to je to jen obyčejná prohlídka.. :n:

Kolem těch 20 jsem si říkala že do 25 chci mít už dva prcky...nějak to nevyšlo:-DD...tak snad se stihne alespoň to první:-)

přesně tak. v příštím životě si první dítě pořídím kolem 25 let

hele já brala antikoncepci cca 11 let, potom jsme jí vysadila a za 14 dní jsem otěhotněla
teď mám doma rok a půl starého chlapíka astále přemýšlím, zda jít do druhého dítěte-ale nějak mě tlačí už věk, takže se musím rozmyslet zavčasu :-ú):_)

letos mi bude 32 :-(
vím, že to není moc, ale mám 1 dítě a řekla bych, že kdybych ho měla dřív, tak nejsem tolik unavená, spoustu věcí neřeším a beru je s humorem a možná i ta trpělivost by byla lepsí :-)
takhle jsem si za svoje "svobodná" léta zvykla na svojí pohodu a svůj čas a teď je všechno vzhůru nohama
ale nestěžuju si, jsem ráda, že Vojtu mám, je to sice šílený živočich-rychlý, živý, temperamentní, ale taky strašně moc chytreja a šikovnej a já už teď jsem pyšná matka :-)

no to je to, co právě nevím-čím víc o tom přemýšlím, tím víc se mi přikláním k tomu mít jen 1 dítě
přítel by moc chtěl holčičku, ale já už se na to prostě necítím-jsem tak trochu sobec asi no

Já jsem také zastánce 1 dítěte, člověk mu může dát vše co by jinak musel dělit třeba mezi 2 děti....Můj je z jiné rodiny než já a nejraději by měl alespoň 3:-))) Na druhou stranu jsem ráda za to že mám ségru, nedokážu si představit že bych měla být jedináček....

počkej, já nemám žádnou pozitivní čárku :-)))))))

to co jsem psala o antikoncepci bylo u prvního dítěte-jak jsem psala, o druhém zatím nepřemýšlím

Počítám s tím že to asi ihned nevyjde, ale budu doufat že to bude co nejrychleji:-) jsem trošku upnutá na "příběh" mojí o 6let starší kamarádky, která rok a půl nemohla přijít do jiného stavu.....Psychika jinak inteligentního člověka šla tenkrát úplně do ....!a tím že jsem si s ní celé toto hnusné období ukončené předci jen šťastným otěhotněním prošla, tak mě představa že začnu plánovat děti až kolem 30 trošku děsí....Doktorka ji tenkrát řekla, že by sprváně měla mít už druhé:-/ na druhou stranu znám paní, která své první měla v 36letech....Určitě záleží i na celkovém zdravotním stavu, ale mám strach že bych si to v pozdějším věku mohla vyčítat, kdyby se náhodou něco nepovedlo.....
No, nic takže v září pomalu začnu tu listovku, alespoň pro dobrý pocit:-)
Určitě budu vše hlásit:-) a až bude co fotit tak i vkládat fotky....