všechno se pokazilo

no právě naši se do všeho montují až moc...mně shánějí výbavičku, po známých různý postýlky, přebalováky a já nevím co...ségře zase pomáhali se zajišťováním hostiny. ale když to tak vezmu, že si mě mamka ztěžovala, jaký má s náma starosti, tak závěr je ten, ž ese jí o to nikdo neprosil, já bych si tu výbavičku taky sehnala i třeba kdybych měla požádat nějaký maminky, co navštěvují tento server, nejsu přeci malý děcko :-)

no máš to hodně složité. Nebo obě to máte hodně složité. myslim si že se vaši do vás hodně montují a to neni dobré. Chápu že ti chtějí pomoci, ale co je moc to je moc. Mě by to strašně vadilo. Naši nám kopili (společně s manželovýma rodičema) kočárek a babička postýlku. I tak jsem se cítila divně-ale byla to příjemná pomoc. Pokud žiješ ze svým přítelem sama-tak je to přeci na vás abyste se postarali.
No určo bych si se ségrou sedla někam na kafíčko a dortíka a popovídala bych si sní. Budete mít miminka pár měsíců po sobě. Bylo by dobré abyste spolu měli hezký vzat a abyste se přestali předhánět . Asi bych i usměrnila rodiče-aby už nic nenakupovali.....

jasný, řeknu mamči, že su strašně ráda, že mi pomáhá, ale že bych si to sehnala i sama, že takto se cítí strašně neschopná, když mi všechno shání ona

jj chce to citlivě, ale asertivně vysvětlit svůj postoj. Něco ve stylu: "Já vím, že ti to dělá radost mi takhle pomáhat, ale mě by zas velkou radost udělalo, kdyby jsi mě nechala, ať si taky seženu něco sama, připadala bych si tak dospělejší, víš. Za tvoji pomoc a ochotu ti moc děkuji a určitě ji využiji až budu potřebavat poradit nebo pohlídat." Prostě aby si nepřipadala, že její pomoc nechceš, ale aby jsi se uměla taky prosadit sama a udělat si věci po svém. Chce to dávku diplomacie a těžko se to v reálu zavádí. Většinou to sklouzne do osočování a hádek, bohužel. Tak držím pěsti, aby to nebyl tvůj případ.

jj přesně tak. Uvidíš že z toho nakupování budeš mít dobrej pocit. Miminko je nenáročné-nemusíš nakupovat vše, co se nabízí. Já jsem přebalovací pult neměla, neměla jsem nebesa nad postýlku a podobné vymoženosti...Důležité je aby se miminko narodilo do pohody a klidu :a:

však mě to strašně baví...to nakupování, jenže sem tu radost nechtěla brát mamce, když ona si ji před dvěma rokama odepřela

slečny a paní děkuji vám moc za cenné rady, hned se na to koukám pozitivněji a statečněji...

a navíc za to vždycky za všechno můžu já. když ségra odešla od našich k přítelovi, mohla sem za to já, proože já sem odešla první, když se vyspala s klukem, mohla sem za to já, protože já sem si s klukama začla jako první...takže logicky podle našich budu moct i za to, že je těhotná, holt já sem si vzpomněla, že chci ve 23 letech mimčo, tak proč by ho nemohla mít i ségra

Aha tak už to chápu...no divej jestliže teda Vaši všechno tohle dělají tímto způsobem, jakože Ti to dávají za vinu, což teda je uhozený, když jste stejně starý, tak co jako chtějí, aby měla ještě věneček...? Tak se na to prostě vybodni. Nebydlíš s nima ne? Seš dospělá, ona je dospělá, za své činy nese zodpovědnost ona. Jestliže by miá to rodiče dávali za vinu, řekla bych jim co si o tom myslím a dokud by se neprobrali, tak bych se s nima nebavila o tom, že já jsem ta špatná...rozhodně by ses jima neměla nechat otrávit, aby jsi nepřišla o sestru...našim se to skoro povedlo nás rozdělit, nenech si ji vzít...

já našim ani ségře nic za vinu nedávám, protože vím, že je těžký vychovávat dvojčata...já nevím, asi našim fakt důrazně řeknu, ať si trhnou nohou, že já má svý dítě, ségra taky svý a jestli jim to vadí, tak ať nás hoděj přes palubu, že to zvládnem i samy...já teda určitě :-)

tak vidíš...hlavně se tím netrap a nenech si pokazit vztah se ségrou. Prostě u dvojčat to tak je, že když jedna tak i druhá. Vždyť jste mohly být jedna osoba, kdyby se vajíčko nerozdělilo nebo jestli jste dvojvaječný, tak ste prostě ve stejné vývojové fázi, tak se to dá pochopit, že má stejný pocity a přání jako Ty. Drž s ní. Ač je to nepochopitelné, proč by to rodiče dělali, já tomu sama nechtěla uvěřit, ale někdy to tak je...naši nás od malička když si vzpomenu vedli proti sobě svým chováním. Nenáviděli jsme se kvůli nim (matce). Teď v dospělosti se několikrát snažila o to, aby nás rozdělila a když zjistila, že to nejde, chce nás oddělit prozměnu od babičky...měla by se léčit na hlavu, místo toho nakazila těma bludama i otce, takže nám dělají to, že mě pomlouvají u ní a ji u mě...dějí se různé věci na světě, který člověk nemusí chápat. Hlůavně nepřijdi o sestru, fakt se Ti bude hodit!

prostě se s tím budou muset nějak porovnat, moje máti je mým děckem úplně posledlá, pomale každej den mu kupuje nějaký oblečky.Před věma rokama totiž neplánovaně otěhotněla a nechala si to vzít kvůli pokročilýmu věku (bylo jí 43). tak třeba bude mít radost, že si zopákne to, co zažila před dvaadvaceti rokama, hlídání dvou prcků :-) uvidím, dneska večer to vypukne, protože ségra jde tu novinu oznámit rodičům!

nj, když já se celou dobu snažím zařídit si vlastní život, odpoutat se od fixace na ségru atd...a ona toto. My prostě všechno museli mít spolu, menstruaci, pak můj první kluk, ona mě potřebovala dohnat, tak si našla taky jakýhosi truhlíka, první sex, jako první jsem odešla bydlet k příteli, ona mě musela hned následovat a tak mi prostě tento krok přijde hodně divnej...ale snad ho někdy pochopím, nj musím si říkat, že je to její život, ona se bude starat o svý mimčo a jak to zvládne je jenom na ní...jako já vím, že toto sou hodně dětinský myšlenkový pochody, ale nemůžu si pomoct, já jí paneože taky nezávidím, že se bude vdávat...a i když mě přítel požádal o ruku, řekla sem mu, že to necháme až se mimísek narodí