Veerdi -můj porod

Ahoj holky,konečně jsem se sem taky dostala,abych vám popsala ten svůj porod.Dřív jsem si na tu židli k PC nebyla schopná sednout,jak mě hrozně trápili stehy a konečník :O
Vše začalo 25.1. v neděli v půl třetí ráno.Vzbudila mě šílená bolest břicha.Byla to taková ta předmenstruační,ale daleko intenzivnější než v předešlých dnech.A tak jsem šla na záchod,že to bude asi jak se mi chce na velkou.Takhle jsem tam byla třikrát a opravdu jsem vždycky něco vytlačila,tak jsem si pořád říkala,že je to od toho.Chvílema ale vždycky ta bolest zesílila,že jsem stejně nemohla spát,tak jsem šla do obýváku číst si.No a to jsem tedy začala sledovat intervaly mezi bolestma.Nejdřív to bylo po 8 minutách,pak po 3,pak zase po 5min.Od 4:30 už se to ale ustálilo a bylo to po těch 5 minutách pravidelně.Ale pořád to nebyli žádný nepřekonatelný bolesti,tak jsem si říkala,že to třeba ještě přejde.Dvakrát jsem si byla dát vanu,ale nic se neměnilo,akorát ty bolesti pořád sílily.Tak jsem v 6 hodin vzbudila manžela,že už se asi teda něco začíná dít,tak že na 7 hodinu pojedeme do porodnice,protože to se akorát měněj služby,tak ať chytnu až tu novou směnu.V klidu jsem se ještě najedla,oblíkla a vyrazili jsme.V nemocnici mě napojili na monitor,kde žádný kontrakce nebyly vidět.(Měla jsem totiž celý porod kontrakce jen do podbřišku a na tý děloze to bylo téměř na nule)To už jsem si říkala,tak to mě pošlou určitě domů.Pak přišla doktorka,že mě vyšetří a říká,že už jsem otevřená na 3-4 prsty,tak že uděláme příjem a přípravu na porod.Ještě mě vzali na UTZ,že malej bude mít 3700g :s: .Pak proběhlo holení a klistýr a šlo se na pokoj.(To jsem si ještě tak v duchu říkala,že jsem to v noci ze sebe s takovou sílou rvala,když teď by to šlo jak po másle).Asi za 2 minutky přišel i manžel.Pustili jsme si televizi a koukali.Já si v klidu prodýchávala kontrakce,ale nebylo to pořád tak hrozný.Po dvou hodinách mi ńatáčeli monitor a stále žádná kontrakce na děloze(už jsem si připadala,jako bych si to snad vymýšlela,ale sestřička mě ujišťovala,že to tak občas bývá).Jenže otevřená už jsem byla jen na 2 prsty.Za další dvě hodiny to samý.Tak říkám manželovi ve 12 hodin ať si sjede někam na oběd,že to bude ještě na dlouho.V půl jedný přišla doktorka a ptala se mě,jestli bych souhlasila s tím,že by mi praskli vodu.Tak říkám že cokoliv,hlavně ať se to už trochu rozjede.Tak mi píchla vodu a ta už byla trochu zkalená,takže mi rovnou píchli i oxytocin.Asi za 2 minuty mi začaly kontrakce,že jsem viděla snad všechny svatý.Do toho jsem byla napojená na monitor a na zádech,takže šílený.Poprosila jsem sestřičku o epidural,tak mi nabrala krev na testy s tím,že to bude tak hodinku trvat.Dala se do mě šílená zimnice,potřebovala jsem pít a pořád jsem byla napojená na tom otravnym monitoru a nikdo nikde.Modlila jsem se jen,aby už se manžel vrátil z oběda.Když přišla sestřička,přemluvila jsem jí,aby mě na chvíli odpojila z monitoru,že si na chvíli vlezu do sprchy.Moc se jí nechtělo,ale nakonec mě pustila s tím,že jen na chvilku.To už se naštěstí vrátil i manžel.Ve sprše jsem si sedla na míč a sprchovala jsem se.Když přišla kontrakce,tak jsem se musela zvednout,protože v sedě to fakt nešlo.V půl druhý jsem poslala manžela za sestřičkou,jestli už jsou ty výsledky epidurálu.Ta za mnou za chvíli přišla do sprchy a řekla mi,že jdou teď odrodit vedle maminku a hned pak jde na mě.Ještě se mě zeptala jestli nemám tlak na konečník a kdybych ho začala mít,tak ať jí hned řeknu.Zhruba po půl hodině mi opravdu začal jít tlak do konečníku.Nevěděla jsem co to znamená,ale pro jistotu jsem poslala manžela,aby jí to řekl.Ta hned přišla,ať si vylezu na postel,že mě vyšetří.A říká:"Tak jsme krásně otevřený,jdeme rodit."Přišlo mi to hrozně nepravděpodobný,protože i kontrakce docela ustávali,že jsem měla chuť se jí zeptat,jestli si je jistá,ale to už šla kontrakce a s ní i šílenej tlak na konečník kdy mi ona říkala,že nesmím tlačit,ať si to prodýchám...no šílenej úkol,to jsem myslela že nedám.Naštěstí to měla hned připravený a už jsem mohla začít tlačit.Manžel mi přidržoval bradu na prsou a otíral mi pot.Ale to tlačení holky,to jsem myslela že nezvládnu.Hrozně moc jsem se snažila,ale povedlo se nám to až na 10 kontrakci,to už jsem i já omdlívala vysílením.Ale najednou jsem otevřela oči a malej byl venku.A začali nejhorší dvě minuty mýho života.Malej totiž nebrečel a hned mi ho odnesli pryč, i když mi předtím řekli,že miminko po narození ošetřujou přímo na tom pokoji.Pořád jsem opakovala,že ho neslyším.Až asi po dvou minutách se konečně ozval dětskej pláč a za chvilku mi ho přinesli.Nalokal se chudáček plodový vody,tak ho museli odsávat a dávat mu kyslíček.Když mi ho dali ke mě na bříško,bylo to úžasný.Nemohla jsem uvěřit,že už ho mám u sebe.Nechali ho u mě ale jen 10 minut a odnášeli ho nahoru do inkubátoru,protože jak byla ta plodová voda zkažená,tak ho chtěli radši kontrolovat.Kubíček se tedy narodil v 14:35,tedy 12 hodin od mých prvních bolestí.Měřil 51 cm a vážil 3100g.Do druhého dne jsem byla hrozně nedočkavá,než mi ho donesou.Ve 4 hodiny ráno mi ho přinesli na první kojení a náš malej šikulka se hned krásně chytnul.Po 3 dnech nás pustili domů,protože malej krásně přibíral.Dneska nám je 8 dní a já jsem hrozně šťastná,že ho mám.Každou chvíli brečím štěstím a už teď mě děsí to,že nám rychle vyroste.Manžel mi u porodu moc pomohl a jsem moc ráda,že tam byl se mnou.Akorát teda ještě to šití byla síla,protože jsem se trochu trhla a ještě mě nastřihávali.A do toho mi při porodu vylezl hemeroid,takže jsem nemohla pomalu ani chodit,jak mě bolel konečník.Stehy začali bolet až ve středu,když nás pustili z porodnice.To mi ale manža koupil dubovou kůru a holky druhej den fakt paráda.Takže všem který to teprve čeká doporučuju pořídit jak ten odvar,tak ten gel.
To jsem se teda rozepsala a to jsem ještě spoustu věcí i vynechala.Děkuju jestli jste dočetli až sem.