už nevím co s ním

ahoj, co je krmit společně. Malá chce asi abys jí krmila taky :-). Posadila bych je vedle sebe a dávala papkat oběma. Časem bych přistoupila k tomu, že bude dlabat sama, ale společně se sestřičkou. Pokud by toto nefungovalo, tak ještě zkusit to, že ona se bude starat o panenku a ty o miminko. Ona bude krmit panenku a ty budeš krmit mimiko a tím jí zabavíš...Ono se často stává, že prvorozené dítě chce mít stejné privilegium jako sourozenec. Bohužel to málokdy dokáže vyjádřit normálnim způsobem....

Starší už mluví vše, takže nemáme problém si rozumět.... V tomhle problém není, když jsme všichni společně, tak je to docela v pohodě, ale je problém, když jdu mladší třeba uspávat, to začne dělat naschvály, podle mě si vynucuje prostě pozornost a dělá to hrozným způsobem, kope do psů, škube je, píchá do nich prstem, babi plácne, mě i kousla, přítele od sestry dneska taky kousla... prostě se úplně změnila a dalo by se říct ze dne na den. Mladší rostou zoubky, tak špatně spí přes den, nejde jí usnout, tak se jí musím více věnovat než usne a to si myslím je kámen úrazu. Jako nevytočí mě to, že mě neposlechne na slovo, to je jasné, ale jak začne ubližovat, tak to přehlížet nemůžu... takže trestám, ale vše zbytečně. Jen vždy slibuje, omluví se, ale za chvíli udělá něco jiného a za další chvíli klidně to samé. Jinak mi pomáhá, že mi donese plínku, odnese pokakanou do koše, pomáhá mi věšet prádlo, umyje dudlík, se sestřičkou si pohraje, pořád jí pusinkuje, jen musí být pořád pod dohledem, jinak hned něco provede :( minule jsem si šla jen udělat culík do koupelny, přijdu a ona jí mlátila hračkou do bříška, tak to víš, že jsem začala hysterčit ... prostě přesně ví, čím mě vytočí a to dělá. Byla zvyklá, že jsem byla pořád s ní, neumí si sama pohrát, v pokojíčku odmítá být sama. Je to fakt k zbláznění, jinak je hodně šikovná, skládá puzzle, pozná celou abecedu, začíná malovat obrázky, ale nic nebude prostě dělat sama!!!

to je mi líto že sní zažíváš takové trápení. Ono se to časem zlepší. Ale ty se budeš muset obrnit nervama. Nejhorší je, že člověk neví jak se má zachovat. Když plácne tak se bojí aby jí to víc neublížilo a když neplácne tak se bojí aby si nezvykla že to může dělat. Je to začarovanej kruh :-(.