už to nejde
Holky moje zlatý...kdyby to s manželem šlo rozumně si promluvit,ale to už jsem zkoušela tolikrát,že už to za to ani nestojí.Bohužel nemáme jedno,ale třetí dítko na cestě a ani u jednoho se do jejich výchovy moc nezapojuje.Bohužel je v tom i něco jiného.Má dvě exekuce,žijeme u jeho matky,mojí mamku nenávidí a vůbec nevím proč.Už jednou jsme se rozešli,ale bohužel jsem si bláhově myslela,že pochopil o čem rodina je,ale nepochopil.Jsem na všechno sama.Psychicky už jsem úplně na dně.Drží mě nad vodou jen děti.A oni taky cítí,že není všechno v pořádku.On si s nima sice hraje,ale jinak když jim něco řekne a oni neposlechnou tak na ně jen řve a bije je. Už s ním prostě nechci být.Mám strach n ejen o svoje zdraví,ale hlavně o psychiku dětí. A opravdu hrozně moc lituju dne,kdy jsem se k němu vrátila.
Violko to je mně líto :( Ženské dokážou být (s prominutím) husy hloupé co? Drž se a opatruj se... udělej co cítíš a chceš, jen nezapomeň, že musíš být v klidu a za tři měsíce tím víc... :k:
Ahojky. to mi moc mrzí. My teď máme s manželem taky ošklivou krizi, ale bít děti :n: Jde o to taky jak, mě taťka párkrát v životě taky dal pěkně na p... ale asi jsem si to zasloužila a následky nemám. Třeba to u nich v rodině bylo normální. zkoušela jsi mu vysvětlit jiný výchovný metody? Ale jestli to dělá se vztekem, tak to je blbý. děti by se určitě potrestat měly, ale bez vzteku a s klidem. To nepochopil?
A jestli jsi rozhodnutá, že už s ním být nechceš, není o čem přemýšlet.
In reply to Ahojky. to mi moc mrzí. My by Magdík.H
To je právě to,že je bije se vztekem.Netrestá je.On prostě kolikrát ani nemíří na zadek,prostě vztáhne ruku a už párkrát mu to ujelo u staršího synka na ledviny.Za to jsem vždycky seřvala.Ale ted se mi naskytla možnost odstěhovat se k nejlepší kamarádce.Má holčičku o pár dní starší než je můj mladší synek,takže hned jak bude ta možnost,tak jdu.Dnes jsme se zase pohádali a to jen kvůli tomu,že chci s dětma odjet na Silvestra za mojí mamkou do Prahy.Strašně mu vadí,že za ní jezdíme.Řekla jsem mu,že nejsem žádná domácí puťka,abych elý dny dřepěla doma a nikam nechodila.A tím spíš,když jde o babičku mým dětí.Moje mamka mi v tomhle hrozně moc pomáhá.A jsem jí za to vděčná... ;)
In reply to To je právě to,že je bije by Violet3
tak to je debil, když si to vybíjí na dětech. to za vaše trápení nestojí, pokud se nesrovnal, když jsi mu to řekla. chovat se takle k dítěti, to je snadný, když se nemůže malý bránit. a navíc by teď měl být hodný, abys byla v klidu a miminko se vám narodilo v pořádku. možná bys k tý kamarádce odejít měla. Ta bydlí sama? je fajn, že máš tak hodnou mamču. to je důležitý. moc ti budu držet pěstičky, aby to dobře dopadlo. a ubližovat nenech ani sobě, natož dětem. pokud se nesrovná a neuklidní, tak si vás nezaslouží. asi bych mu řekla, že to takle dál nejde, ať se nad sebou zamyslí a pokud by udělal ještě něco, odstěhovala bych se. ale jestli jsi už teď rozhodnutá, přeju hodně síly. třeba potkáš někoho lepšího
Au au.. věř, že v tom nejsi sama. Zavolej na linku "bezpečí". Existuje číslo pro matky s dětmi.. můžeš se i podívat na netu na centra pro matku a dítě. Tam Ti poradí. Zvládneš to, neměj strach. Zajisti si zázemí jinde, než doma, ať máš kam jít, zbal nenápadně to nejnutnější a až manžel nebude doma, odejdi. Napiš mu pak SMS: "Jídlo máš v troubě, už nepřijdeme. Veškeré problémy vyřešíme telefonem, příp. pro zbytek věcí si dojdu k 25.11., určitě dám vědět." Prostě asertivně, bez emocí. Nenech se vytočit. Cokoliv s ním řeš, až se zabydlíš v novém prozatimním domově a trochu se uklidníš a zvedneš si sebevědomí. Pro věci si dojdeš s policajtem, sociální pracovnicí, kamarádkou, kamarádem. Jde to a jde to snáž, než si ženy myslí.. Obrať se na sociálku či brnkni odborníkovi.
neznám tvůj příběh, ale pokud víš, jaký tvůj muž je, proč čekáš třetí dítě ? To mi přijde kapku divné teda. A jestli je hnusný k vlastním dětem.....a jak píšeš, děti jsou vnímavé a ví, že se něco děje
Držím palečky, ať to dobře dopadne a ty se správně rozhodneš
Víš,on takový dřív nebýval.Začal se tak chovat až co bydlíme u jeho matky.A to už jsem bohužel byla těhotná.Na potrat jsem nešla proto,že jsem dvakrát už potratila a nechtěla jsem to riskovat.To dítě miluju,jako ty dvě před ním.
Ono je to hodně složité,ale dál už trpět nebudeme.
In reply to Víš,on takový dřív by Violet3
to chápu, na potrat já bych taky nešla. to je hrozný, zabít miminko. a co zkusit se odstěhovat od jeho mámy. myslíš, že by to nepomohlo? děti jsou určitě důležitější než chlap, kor takovej, co zblbnul.
přestaň litovat a začni to řešit :k:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Souhlasím s většinou názorů tady - nejlépe sbalit věci a odstěhovat se jinam. Pokud to můžu posoudit z druhé stránky - z pohledu dítětě - když jsem byla malá, můj táta byl fajn, ale pak začal chlastat, bít mě, bráchu i mámu, nejdřív jen sem tam, pak stále častěji. Naši se rozvedli, ale stejně pak žili spolu, nebylo kam jít. Až po dlouhé době trápení jsme konečně našli možnost. A den, kdy jsme se mamkou a bráchou sbalili a odstěhovali byl úžasný... Mamka s náma šla do úplně jinýho města i okresu i za cenu dojíždění - a stálo to za to. Nebylo to lehký, hlavně pro ní, ale dodnes jsem jí vděčná, že to udělala... Tátu vidím jen tehdy, když sama chci a mám klid...
Tak hodně odvahy a hurá na to. Né zítra, né někdy... hned, pokud můžeš ;-)