Už mě to nebaví aneb reakce miminka na cizí prostředí :-(

11.07.2011

Holky,kdy to přejde :-( začínám z toho být už nervózní :-( Moje 4.měsíční dcera už asi měsíc reaguje na cizí lidi a prostředí řevem :§) Kdykoli příjdeme k někomu na návštěvu,jen zavřeme dveře nastane srdcervoucí řev,který nejde ničím utišit :€\€: Jeli jsme 130km na návštěvu,že tam budeme spát a malá tam řvala 5hodin!!!!Museli jsme jet domů,hned jak jsme nasedli do auta byl klid.A to musím podotknout,že nikdy ale opravdu nikdy neplakala déle,jak 15minut!!!!! tečou jí slzy jako hrachy,takže nějaký zuření nebo rozmařilost to asi nebude,spíš má opravdu strach......
Stává se to,i když příjde návštěva k nám.Není to teda tak strašný,jde relativně uklidnit,asi proto,že je ve svém prostředí,ale stejně.Mě to hrozně štve a mrzí,protože nikam nemůžeme a nikdo nemůže k nám :-( :|€|: :-( když vím,co bude následovat,tak s ní ani nechci nikam chodit.Máte s tím některá zkušenost?Co mám dělat nebo kdy to přejde :help: Už je z toho do breku i mě :r:

tak dneska jsem byla s malým u mojí mamy a vůůůbec se mu tam nelíbilo,okamžitě spustil a pořád natahoval a šklebil se,že chce plakat.Mama z toho byla docela v rozpacích.Moc se s ní nevídám,takže se mu ani nedivím. No,trvalo to asi půl hodiny a pk se teda začal usmívat bobišek můj malinkej

Ahojky:) U nas to bylo taky tak a preslo to samo. Ted ji bylo 6 mesicu a chce ke kazdemu na ruky:) A to v prvnich mesicih tolerovala jenom me. Taky jsem ji respektovala a nikomu ji nepujcovala a nikam nechodila!! Prvni bys mela pochopit, ze tvoje malicka je na svete jenom kratce a svet teprve poznava!!!! Nejdulezitejsi jsou pro ni rodice a domaci prostredi, kde se citi bezpecne. Takze nepotrebuje cestovat a byt vystrasena z dalsich novych veci a lidi. To co potrebuje je bezpeci a jistota. Az bude trochu otrlejsi, bude sama chtit komunikovat s ostatnimy a bude vyzadovat pozornost. Chce to jen cas a byt tolerantni. Uvidis, ze za chvliku se na kazdeho bude usmivat:) Hold s detmi musime delat ustupky, preci jsme si je neporizovaly proto, abychom litaly po navstevach:)))

In reply to by sonislavka

Ja te chapu. U nas to taky tak bylo. Sotva se nekdo cizi priblizil, tak to zaclo. Ono to za chvilku malou prejde. Me taky stvalo, ze mi nekteri vycitali, ze mala za chvilku vyroste, ze je rozmazlena a tak. Ale pro mne byla dulezita ona, oni to chvilku vydrzi. Prece ji nenecham plakat strachy, aby se s ni oni pomazlili, to neeee. No a uplynul nejaky cas a mala se na kazdeho smeje a je vsechno super. Je to proste chvilkove obdobi a stoji to zato pockat, az se tvoje mala prestane bat. Jeste budes mit dost prilezitosti, kdy se budes moct malou pochlubit...

Ahoj, moje dcera, když byla takto malinká, tak chtěla být jen s náma, vůbec nechtěla ke tchánům, k mojí mamce, k nikomu, jak ji chtěl někdo pochovat, tak řev, jak hysterka....., on k nám totiž nikdo na návštěvy nechodí, ani tcháni a mamka moc ne, když byla takto malá, tak o ni neměli moc zájem, co taky s ní,že?.... tak nevím, jestli to bylo tím, že byla zvyklá jenom na nás dva s manželem.....,akorát, když spala v kočáře, tak ji "mohli" vozit....přešlo to časem, kolem 1 roku už se nechala pochovat či pohlídat od někoho jiného.....jinak jsme s ní mezi lidi chodili - jako do obchodu, ven atd.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

no přesně,všichni mě ještě víc stresují,že za to můžeme my,že není zvyklá na lidi,že ji nikam nebereme atd.Ale to není pravda,bylo to úplně v pohodě do 3 měsíce.jezdili jsme po návštěvách u nás taky pořád někdo byl a nic.A taky mě všichni říkají,že jí musíme trénovat a chodit s ní pořád mezi lidi.i když bude řvát,že si musí zvykat.Ale to já zase nechci,ještě z toho bude mít nějaký trauma,chudina :-(
Jinak děkuji za povzbuzení :-)

In reply to by sonislavka

Vy za to určitě nemůžete, to je individualita malýho človíčka. :-) Je naprosto zbytečný mimi stresovat "otužováním" a braním mezi lidi, aby si zvykla.. to ti řekne i pediatr. Jak jsem psala, přeju moc pevný nervíky a neboj, nepotrvá to věčně! :-)

In reply to by sonislavka

Hlavně neposlouchej "rady starších" že si musí zvykat!!!Dělej to jak to cítíš ty a nelámej nic přes koleno.K nám domů návštěvy moc nechodí takže není zvyklá,teď tady byla máma a sestřenice bydlí daleko takže je malá nezná(je jí devět měsíců),první den aby si ji pochovali ani náhodou,nechali jsme ji být a druhý den už s něma byla kámoška ale aby šla s něma do kočáru beze mě tak to ne.Každé mimi je jiné a myslím si že pokud ve třech měsících byla zvyklá na návštěvy tak to neznamená že to tak bude i teď.Já s ní chodím ven často takže bych řekla že je na lidi zvyklá ale vůbec bych si ještě netroufla ji někomu nechat byť na deset minut,nemíním v ní vypěstovat strach že ji maminka opustila,prostě to chce čas a možná máte jen nějaké blbé období.Netrap se s tím holt omez návštěvy zbytečně ji stresuješ a ostatní ať si říkaj co chtěj,je to tvoje dítě a ty jako její máma víš nejlíp co malá potřebuje.Ono to časem přejde pa

Ahoj, naprosto tě chápu, já měla úplně ale úplně to stejný s naší Viktorkou (teď 2 roky). Když se narodila byla hodné miminko, ale cca od třech měsíců jsem si začla všímat, že když někam jedeme, tak hodně řve, stupnovalo se to až řvala na každé návštěvě, nemohla jsem ji dát ani na chvíli z náruče, že by si ji třeba pochoval děda nebo babička prostě už nehrozilo, bála se všech lidí krom mě a manžela, a řvala i když byla návtěva u nás. Já už z toho na prášky, nechtěla jsem ani nikam chodit, když jsem věděla co bude :00: Moc tě asi neuklidníl, ale tady to hysterčení trvalo u nás cca do deseti měsíců, pak se pomalu ale hodně pomalu začla zklidňovat, až začla chodit (až skoro v 16m), tak to bylo zase o fous lepší, nechala se už i občas pohladit od dědečka a vydržela sedět třeba v jeho blízkosti, ale o chování nebo hlídání nemohla být ani řeč. a po roce a půl už byla celkem v klidu, byla jsem těhotná, tak jsme ji pomalu trénovali hlídání u babiček, ze začátku třeba jen půl hodky, že jsme odešli a prodlužovali to. Teď jsou jí dva roky a konečně můžu říct, že se jakštakš zklidnila, na návštěve je ze začátku spíš stydlivá, ale cca do pár minutek se otrká, ale neřve, nechá se pochovat už i od strejdů a tet a babičky s dědečkama nám ji klidně můžou pohlídat - konečně, bylo to fakt hodně náročné, teď mám syna (2 měsíce) a jen doufám, že na tom nebude stejně :00: Myslím, že recept na to bohužel není, musíš zatnout zuby a vydržet to, hlavně ji za to neneadávat, zbytečně ji nenervovat, když jste na návštěvě, tak ji prostě asi chovat a konejšit, bude to trvat, ale zvykne si, tak přeju hlavně pevné nervy, budeš je potřebovat :a:

ahoj , necetla jsem co radili holky, ale chci napsat ze ja mela to stejne , proste zachvat ze lapal po dechu a trval i nekolik hodin nez jsme se vratili dom a uklidnil se ... nedalo se s tim delat nic, prestoze jsme se snazili ho socializovat - je to v tom diteti a podle me na to neni rada zadna ...
naposled mi to udelal v 7mi mesicich a pak ho to preslo .......

Ahojky, tak já bohužel taky neporadím. Náš malej by šel i s komedianta a už od malička mu stačilo, že ho někdo chová a bylo mu jedno kdo nebo kde je. Mé kolegyně vnučka je na tom asi tak jak tvoje malá. Bohužel už má 13 měsíců a stále ji to nepřešlo a to ani když je u babiček. Ona je tedy už relativně v klidu na návštěve, když je s maminkou, ale jakmile máma odejde jen na záchod už je panika. Chce to asi více chodit po návštěvách a prodlužovat doby tam strávené, aby si zvykla. A jak třeba reaguje, když jdete do poradny? No, přejeme vám pohodové navštěvování, ať to brzy jde ;-)

In reply to by Jablotro

právě,že mi příjde,jestli to nemá z prvního očkování,protože od té doby pláče.a i když uviděla na druhém očkování doktorku tak spustila....
A ta malá to má už takhle od amlička,Já ví,že jsou taková období,kolem 8 měsíce a tak,ale jestli i takhle malej človíček může být mamánek?

Ahojda tak to mě mrzí že to takhle má vaše malá.Ale nekldi může mít své důvody jí nemusí sedět hluk náštěvy, další hlasy atd....Já být váma tak si zvu jen jednu osobu domů aby se malá zvykla na další nový hlas a takhle bych přidávala další a další osůbky.Jinak pokud nikde jinde se necítí v bezpečí tak bohužel budete muset počkat až bude lépe chápat že vy někam neutečete a taky je další věc že ona malá cítí že se jí nevěnujete tak jak by chtěla už je tu někdo další a to jí taky nemusí dělat dobře obzvlášť když nechápe že to je jen dočasná náštěva a nepozornost stoprocent malé.A co zkusit manžela s malou nechat doma a zajít sama pryč na náštěvu a naopak?Jednou to malou přejde, až bude třeba lézt a zabaví se nějákou činností bude to jiné a používáte dudlíčka?

In reply to by Namba

by doma klidně vydržela,ale když já jí chci třeba ukázat,když jí švagrová měsíc nevidí,víš :-) dudlíka máme jen na spaní,ale když takhle řve,tak nepomůže nic,ani prso,ani dudlík,ani chování mnou,prostě nic,jedině jít pryč :-(

In reply to by sonislavka

To je právě to co asi malé vadí te pocit že si jí chce někdo jiný pochovat ona cítí jiný pach a má strach a hledá svoji maminku.To by u vás musela šagrová být pár dnní a malá by určitě ji přijala za člena rodiny a bylo by to ok.Asi to chce postupně zvykat a po jedné osobě) Vim že to zní hrozně ale malá si pak tím zvykne na lidi.

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky