Už jsme zoufalí

14.06.2010

Ahoj maminky,
musim se tu vypsat, nevim už co máme dělat. Máme skoro ročního kloučka, hrozně ho milujeme a možná to je ten problém. On je na nás hrozně upnutý a to tak, že doma si ani sám nehraje, když vydrží pět minut, je to úspěch, jinak pořád na mě visí a řve, řve a řve. Už jsme s přítelem oba vyčerpaný a fakt nevíme co dělat. On ani nespí v postýlce, jen se mnou v posteli, musíme ho uspávat, většinou přítel, protože na mě to zkouší ještě víc, s ním spí do deseti minut, ale musíme s ním ležet, za noc je i desetkrát vzhůru, přítel už spí jinde, aby se aspoň on vyspal. Už jsme ze zoufalství hledali nějaký kontakt na někoho kdo by nám pomohl, třeba jako byla Chůva v akci, ale nic. Na to spinkání už jsem se tu ptala, byla mi doporučená ta knížka na kontrolovaný pláč, ale já na to prostě nemám..asi jsem slabota a taky už s nervama v háji, v depresi...:-( když jsme venku v kočárku, je to poklad, povídá, směje se sám sobě, mává, ale jak přijdeme domu, je to horor. Když tady čtu jak vám mimča spí a co všechno dělají, je mi do pláče....děkuju že jsem se tu mohla vypsat, kdybyste kterákoliv k tomu cokoliv chtěla napsat, budu vděčná. pa pa

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ivete a hojky naše malá mká ráda hrací jablíčko chodím jí ho natahovat dokud neusne zkus ho položit do postýlky nevím jestli tam má hračky naše malá tam má plyšového médu a mazlíky má tam toho dost každý večer říkej stejnou větu já jí říkám nicoletku jdeme spinkat tady máš mazlíka médu mamka natáhne jablíčko dobrou noc a nám to zabralo odcházím tedy po 4 aby mě neviděla a jabko si nechám mezi dveřmi a natahuju celkem brzy usnbe jinak v noci kojím malé je 14m a budí se tak 2-3x za noc dám jí napít a usne zkoušela jsem jí nechávat vyřvat a nepomáhá to kup mu do postýlky nějaké příjemné hračky ukažmu třeba 3 az si sám v obchodě vybere dělám to tak taky nechávám jí rozhodovat ted máme panenku a neuděláme bez ní krok jinak máme stále nebesa nad postýlkou malá tam má soukromý má malý polštářek zkus to ještě ho vrat do malé postýlky a nech ho chvilku brečet přijd zopakuj větu a odejdi a opakuj ale když začnš brečet vydrž alspon 5 min a prodlužuj nebo někdy místo jablka pouštím zvuky moře držím palce ale tajy nespím celou noc bud v klidu a malá si tedy hraje celý den sam,a až z toho mám výčitky běž s ním na písek a posad ho mezi děti at kouká a nevěnuj se mu at třeba jen kouká malá byla závisláka písek nám pomohl je to lepší a nech ho hrát si samotného malá ted chodí kolem nábytku a po pokoji a hračky jí ani nebaví nebo mu zkusna you tube pistit dětské písničky malá to má moc ráda třeba holka modrooká atd aby se naučil dívta sám ale nebud tam s ním ijá to dělám když potřenuju něco připravit ale ne dlouho třeba 3 páísničky jinak mnam mnam bobík je super snad ti toichui pomohu

nepřečetla jsem si všechno co ti psali maminky ale taky bych t chtěla pomoct...u nás zabíra nevšímání...prostě se dělám že spím.Nejdřív ji vemu k sobě do postele a skusím si ji k sobě přitulit a spát a když ne tak Karolínka si chodí po bytě vidí že všude je tma a vrátí se zpátky...usne na posteli a znova ji dám do postýlky...prostě nevstaň a dělej se že spíš...a přes den to samé když mi visí u nohy já si ji prostě nevšímám a jí to přejde..třeba myju nádobí dál jakoby nic a ona se pak sebere a půjde si hrát.Teď to máme už dobré spí celou noc v postýlce (usíná mi na gauči u tv pak ji přenesu do postýlky) a sama si krásně vyhraje a já můžu dělat cokoliv tak hodně štestí :a:

In reply to by Karolinka 2.11

Ahojík,
děkuju moc, on ještě sám nechodí tak dobře, aby slezl a šel pryč, ale to s tím nevšímáním už praktikuju, faktem je, že to tak o půl hodiny prodloužím,ale on tohle dělá hlavně když se mu chce spát. Dnes jsme byli u kamarádky, má stejně starou holčičku a oba ze sebe byli u vytržení, tak jsem si aspoň trochu odpočinula a hned mám na všechno jiný pohled. Jediné co bych chtěla fakt zvládnout, je to večerní usínání....on je hrozný cíťa a potřebuje kontakt, je na to od narození zvyklý, prostě jsme to podělali, ale nevím jak se zachovat teď. Nemyslím si, že by bylo dobré z ničeho nic ho nechávat o samotě a prostě spi, navíc když hystericky pláče. Aby pak neměl nějaké trauma..proto se na metodu kontrolovaného pláče moc netvářim, ale jak ho to mám naučit, to netušim..:-( Ale moc díky za rady!

ahoj monliku, no tak to je mi vás líto, musí to být dost o nervy teda. Já mám roční holčičku, taky na mě visí ale spinká v postýlce a berem si ji k sobě až ráno, neuspáváme, od 2¨měsíců usíná sama v postýlce (v tomto sem byla nekompromisní protožë sem věděla co uspávání pak může způsobit), výjimka je když je nemocná. S usínáním problém nemá (tuk tuk), ale co se týká chování přes den tak taky většinou mi visí na noze a dožaduje se pozornosti, samo si s ní hraju, hodinu dopoledne pak jdeme ven, pak oběd, spinkání, pak si hrajem pak jdem ven a pak chystám večeři a uklízím a to mi právě visí na té noze a vykřikuje, jinak ještě ráno když snídám tak jí ukážu hračky s čím a jak si hrát ale většinou jí to vydrží dvě minuty a visí mi u židle.. to samí když obědvám. Ještě je pěkný vztekloun, převlíkání je boj kdo z koho, dneska sme stříhaly nehty na nohách, no hrůůůza, přítel jí držel ruce, ona rudá vzteky, ufff. V kočárku se jí taky líbí to je nejhodnější, ale taky bych chtěla s ostatníma maminkama na lavečku, ale to ji nebaví, vydrží chviličku v kočárku ale jak ji vytáhnu tak si jednou obtapká lavečku a chce na kolena a když ji nepustím na kolena tak řev řev a řev, a musíme odejít a já sem z toho smutná, ostatní roční děti bud už běhají sami nebo s maminkou za ručičky nebo se drží lavečky a křoupou něco a povídají, no je to těžký... sama nevím jestli se mám zbláznit ted nebo až potom, ale ty večery to je spása a balzám na pocuchané nervy, spinká krásně celou noc, občas podávám dudel. Ona už hodně věcem rozumí a už hodně prosazuje svou osobnost nebo jak bych to popsala, musíme vymezit ty hranice co může a co ne, ona ale většinou ví ale zkouší a hlas a řev má pořádný a tu sílu co má, tyjo ale jinak je to náš koblížek, sem zvědavá co napíšou ostatní mamky, taky se potřebuju přiučit :-) tak hodně štěstí snad se to zlomí

In reply to by Zelvicka84

Ahoj, tak to ti strašně závidim, faktem je, že největší kámen úrazu je asi to spaní, protože jsem pak podrážděná, večer chodim spát v osm hodin s ním, je to fakt síla. Navíc náš vztah s přítelem jde taky do kytek, protože na sebe nemáme čas...jedno s druhým. Teď toho lituju, že jsem nebyla tvrdší když byl miminko..teď nevím co s tím, nemám na to sílu...:-( Jinak my se taky vztekáme, on teda už cupitá, za ruku jako drak, sám jen doma,nebo venku opatrně, dneska jsem ho měla na šátku, protože je jako neřízená střela a je mu jedno že si namele, ale pak řev..a to je taky ono, poznal že se může hýbat, uplně sám ale nejde, nebo jo a hned si namele, takže já fakt nestíhám vůbec nic. Ostatní maminky práci stihnou během toho co jim děti spí, ale já? :-/ ach jo...já bych potřebovala někoho, kdo k němu nemá citový pouto, aby měl nervy ho naučit spát, my s přítelem to nedáme...

In reply to by monlik

no tedka už je to těžký s tím uspáváním to věřím, malá měla před 14dny rýmu takže jsem s ní seděla u postýlky aby se vůbec nešmrdlila a nemusely sme jí znovu odsávat nos protože to byl taky dost velkej boj. Zvykla si na to a když byla zdravá, řvala v postýlce tři dny, čtvrtý den už nic, první den byl nejhorší to řvala fakt dost a dlouho, ale zvládla sem to ale byla sem hotová (já ji neuspávala nikdy přesně podle té metody ale chodila sem za ní podle svého uvážení - no dost často, ited když spadne dudu a slyším knourat tak za ní jdu podám dudu pohladím), pak to bylo lepší a třetí den už jen něco kunkala, ale to je proto že si to pamatuje že takhle usínala jen si zvykla že maminka najednou byla u postýlky a ted není. Po obědě malá spinká ve velké posteli ale to je horší, jak tam s ní nejsem, za půl hodiny je vzhůru a už neusne a do večera je nehorázně protivná nevyspaná, když ležím s ní, dokáže spát i dvě hodiny, kdy sem tam otevře oko zaknourá a já pohladím a spíme dál obě:-) takže i tohle mi dodává dost energie. Můj problém ovšem je že jsem nervák a jakmile jsem nevyspaná tak na ni zařvu, ale jak jsem v pohodě mám trpělivosti na rozdávání, jak píšeš všechno souvisí se vším - je to pravda. S tím uspáváním já mám dvě starší segry co maj děti a udělala tuhle chybu, a podruhé už ne, takže já to věděla a byla na to připravená to je moje jediný štěstí. Vztah je třeba taky hýčkat to rozhodně ano, oba potřebujete nějakou společnou chvilku a odpočinout, ale jednoho dne se v noci malej budit přestane ale kdy to bude to nikdo neví, jak na to aby se nebudil to fakt nevím.
S přítelem naší malé občas říkáme doktor zloun :-) hehe ale je to myšleno ve srandě samozřejmě

In reply to by Zelvicka84

Moc děkuju za to, že ses podělila i o své zážitky, u nás s tou postelí je to taky tak, že se bojim aby z ní nespadl, protože cestuje, když necestoval, tak jsem odešla a pracovala jsem to co jsem potřebovala, ale teď už to nejde no. Nějak to musíme zvládnout, v každém případě děkuju za to, že jsi mě vyslechla a něco i poradila. Měj se hezky a ať ti malá krásně roste. Pa a dobrou

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka