UTZ v 6+6

ahoj,nám taky v 7tt nebylo vidět srdíčko a v 8tt už ano,bylo jako zvon,tak uvidíš...držíme palečky

Ahojky, ráda bych ti napsala něco povzbudivého, ale bohužel i já mám takovou hořkou zkušenost..... Před první dcerkou jsem otěhotněla, ale v 6. týdnu jsem spontánně potratila. Pak jsem otěhotněla znovu a mám třiletou holčičku. Ale když jí byl rok, tak jsme se rozhodli, že jí pořídíme sourozence a následoval sled několika otěhotnění a následných potratů, teď už ani nevím, kolik jich bylo. Na revizi jsem byla celkem 3x, několikrát to odešlo samo a na revizi jsem nemusela. Loni na jaře jsem se dozvěděla znovu, že jsem těhotná, na gynekologii jsem chodila necelých 12. týdnů, než mi v nemocnici oznámili, že ty necelé tři týdny v sobě nosím pouze prázdný gestační váček, který sice svou velikosti odpovídá týdnu, ve kterém jsem se nacházela, ale plod v něm zcela chyběl. A to mi dělali několikrát testy na HCG a to také úměrně rostlo, nic nenasvědčovalo tomu, že je něco v nepořádku, pouze na UTZ byl stále vidět jen ten váček. A to už jsem si myslela , že nezvládnu. Brečela jsem pořád, zhroutil se mi svět. Začala jsem si myslet, že miminko už mít nikdy nebudeme. Dcerka měla teď v prosinci tři roky, takže toto mé trápení trvalo asi cca 2 roky. Takže opět následovala revize, já jsem zahořkla vůči všem těhulkám a začala jsem být alergická na všechny kočárky, které jsem potkala. Upnula jsem se ještě více na dceru. Pak mi navíc přišla zpráva od mé nejlepší kamarádky, že čeká miminko. A to už jsem si řekla, že takhle žít nemůžu, že se holt musím smířit se svým osudem, že jedno dítko mám, další dvě od nového manžela (Za ty dva roky jsem se rozvedla s bývalým manželem, našla si nového přítele a loni v létě jsme se vzali) a že musím žít svůj život takový, jaký je, že někteří lidé nemají děti vůbec. Ale nijak jsme se při sexu nechránili, řekli jsme si, že tomu necháme volný průběh. Já jsem na to přestala myslet, začala jsem si hledat práci. Pak následoval další pozitivní těhutest a následně menstruace a to jsem si už řekla, že už je konec nakupování testů a myšlení na ovulaci a jakékoliv myšlenky na mimčo jsem si prostě zakázala. Pak ale jednou jsem šla do města okolo lékárny a vzpomněla jsem si, jak jsem bláznila s nakupováním testů a tak a najednou jsem si uvědomila, že mám dostat MS, ale vůbec nic tomu nenasvědčuje. A tak jsem si ze zvědavosti jeden test koupila. Ale předem jsem si řekla, že pokud bude negativní, nebudu z toho smutná. Tak jsem si ho hned po příchodu domů udělala a ejhle - okamžitě naskočili dvě čárky. Nevěřícně jsem na to koukala, připadala jsem si jak zpadlá z měsíce. Asi za 10 dní jsem šla k MUDr.ovi a ten těhu potvrdil - viděl váček a už naštěstí i žloutkový váček a tak.... A teď jsem v 28. týdnu a těšíme se na svého synáčka každým dnem víc a víc. A to jsem ještě před zjištěním těhu byla na preventivní prohlídce, Dr. viděl v děloze váček, tak mi brali HCG a bylo negativní. Byla to pro mě další naděje a další zklamání. Sestra mi řekla, že se jedná o nějaký pseudogestační váček. A za týden jsem zjistila těhu. A proč ti to píšu? Abys věděla, že v tom nejsi sama, že to je sice nepříjemné, ale naděje umírá přeci poslední a jednou to určitě dopadne! Zatni zuby, o to víc si potom užiješ úspěch!!!! Třeba to ještě dopadne dobře, k otěhotnění přeci může dojít až těsně před MS a nemusí být ještě nic vidět, moc bych ti to přála, jak píšu, mám podobnou zkušenost a dopadlo to tak, jak to dopadlo. Každopádně držím pěstičky, ať to dobře dopadne! Určitě napiš!!!