Únor 2009 a císařský řez

Právě proto, že jsem už jednoho měla, kvůli tomu, že mám drobnější pánev vzhledem k velikosti miminka a i k mé prodělané operaci oka a kvůli tomu, že mám lehčí vrozenou srdeční vadu. Takže se toho nasbíralo víc, tak bude v mém případě šetrnější císařský řez... Ale alespoň se na ten den D budu moci psychicky připravit, když budu dopředu vědět kdy...

Tak to jo,to je každopádně lepší!!! A s tou psychickou přípravou to máš úplnou pravdu.Já si to zatím nějak nemůžu ani připustit,do porodu scházejí nějaké tři týdny,strašně to letí. Tak budu držet pěsti!!!

Díky moc.I na Vás budu myslet, jak to nakonec zvládnete...

Určitě to všechny zvládneme bravůrně,tím jsem si jistá!!! Hlavně,ať z toho všichni vyvázneme zdraví,to je to nejdůležitější!

Důvody k císaři jsem popsala výše... První miminko bylo také císařem, takže i to je jeden z důvodů, proč zase. Ty bolesti opravdu příjemné nejsou, ale dá se to zvládnout. V duchu si pro sebe zanadáváš, zatneš zuby a řekneš si, že přeci nejsi takový srab, abys to nezvládla, když to zvládá tolik maminek kolem Tebe:-) A malou můžeš vidět hned, pokud nebudeš mít narkózu. Já jsem si zvolila jen epidurál a po celou dobu mi anestezioložka říkala, co se mnou v tu daou chvilku "vyvádějí" a Lucinku mi hned ukázali a mohla jsem si ji pohladit, i když na bříšku jsem ji neměla. A pak mi ji nosili pravidelně na JIPku na kojení, takže jsem se i po císaři krásně rozkojila a vydrželo nám to téměř 2 roky:-) A možná to bude znít sobecky, ale více jsem si odpočinula, když mi ji na noc brali i na normálním pokoji, abych měla sílu to vše zvládnout. Ovšem s mým souhlasem:-) Jinak tentokrát bych také chtěla jen epidurál - je to celkově šetrnější jak pro mamču, tak miminko...

ahoj, to jsi napsala moc hezky! Někdy holt není zbytí a na císaře se musí. Taky si říkám, že prostě zatnu zuby a nějak to zvládnu, to miminko bude takový můj hnací motorek :cc): Akorát jsem srab a bojím se, že mě špatně napíchnou epidurál a moc nestojím o to slyšet dění kolem sebe, takže jsem spíše uvažovala o celkové narkoze. ještě si nechám poradit od Dr. Taky už se moc těším na ten den, zatím nevím, kdy to bude, to se dozvím za týden a pak se budu jen těšit a bát... :a:

To jsem ráda, že to bylo pro Tebe povzbuzení. Mám výhodu, že zhruba vím, do čeho jdu, ale tu bolest budu muset zvládnout jako Ty. A miminko není motorek, to je doslova motor:-) A pro mě byl motor i to, že z JIPky šla dříve mamina, která ale prodělala císař až po mě, protože zvládla chodit dříve než já. Řekla jsem si, že to jsem teda pěkný hrdina, opřela jsem se do toho a za půl dne jsem šupajdila za ní:-) Uvidíš, my ženský zvládneme úplně všechno. Matka příroa nás zaplať Pán Bůh v tomhle štědře obdařila, narozdíl od našich drahých poloviček :s: Ale Ti zas mají vlohy pro něco jiného...

tak to máš pravdu, kdyby měl rodit manžel, tak jsme asi bezdětní :) . určitě mě miminko taky bude hnát se rychle zotavit, snad to zvládneme co nejlépe. myslíš, že je rozdíl v zotavení když máš celkovou anebo epidurál??Já někde četla že i s epidurálem se musí cca 12 hodin jen ležet a nehýbat se. A bolela tě potom hlava?

Epidurál je prý šetrnější k miminku, nepřenáší se do něj žádné látky a není "oblblé", ale jinak je to asi hodně podobné. Já můžu povídat jen o epidurálu. Určitě si o tom otevřeně promluv s lékařkou, ať Ti to vysvětlí - i pro a proti a uvidíš, pro co se nakonec rozhodneš. Hlava mě po tom nebolela, jen mi potom stoupl hodně tlak, ale ten mi už začal stoupat před císařem - rozjížděla se mi prý pravděpodobně preeklampsie. Takže jsem pak půl roku brala léky na vysoký krevní tlak - Dopegyt. Jinak ještě další úsměvná věc. Měla jsem potom šílený hlad a hned jsem se ptala sestřičky, jestli budu moci něco jíst. Jaké bylo mé zklamání - v den císaře kapačky, den po pouze tekutá strava - polévka.Říkaly mi, mamko, co byste chtěla :) Vždyť jste prodělala operaci břicha. Takže jen co jsem mohla jíst, tak jsem se do toho pustila - nemocniční, nenemocniční sttrava. Měla jsem hlad a to je nejlepší kuchař :)

Jo, s lékařkou si promluvím a uvidím co mi řekne. S tím hladem to je vtipný, jájsem docela žrout a mlsoun, takže se toho taky hrozím. od půlnoci nejíst před operací a pak skoro dva dny NIC!!To mě zničí - to v nemocncii fakt nechám všechna kilečka, co ted poctivě nabírám :) :hu:

jo, jo. Kilečka půjdou dolů. A pak další kojením. Já jsem dlouhým kojením zhubla na 46 kg, ale to už jsem si říkala, že by se to mohlo zastavit a před druhým těhu jsem začala na 48 kg. Teď mám 59 kg. A baštím teda všechno a přibírám 2 kg měsíčně, první tři měsíce jsem nepřibírala...

Já jenom chci reagovat na to zotavení když máš celkovou a epidurál. Po celkové stejně ležíš 12 hodin,dávají ti kapačky,takže stejně musíš ležet tak jako po epiduralu a taky to břicho hodně bolí,takže maximálně zvládneš překulení na bok. Moje známá,co prodělala obě dvě varianty, říkala,že už by na celkovou nešla,že ten epidural je nádherný v tom,že vidíš mimčo hned,vlastně skoro jako při přirozeném porodu s epiduralem.

Já vím, jenže já mám fakt děsný strach, že mi epidurál špatně píchnou, budu něco cítit,apod(a že takové případy tu holky popisovaly a jeden znám osobně), prostě jsem srab, ale radši to zaspím. Akorát mě mrzí, že malou uvidím až později. Takže říkáš, že rekonvalescence je stejná??Stejně se musí ležet cca 12hodin a bříško bolí tak jako tak. ještě se poradím s doktorkou. ještě se tě zeptám možná na blbou otázku, ale když mi začnou jontrakce dřív než stanovený termín, nehrozí, že by třeba malá se tlačila ven a císař by "nestihli ůudělat????

Tak to hrozí vždycky,ale vem si to tak,že mi praskla voda v šest,v sedm jsem byla asi na příjmu a až v osm mi dělali císaře,až na stole mi začaly mírné bolesti. Neboj,vše se stihne tak jak má!!!

To jsi mě uklidnila, jsem prvorodička a asi fakt řeším pitominy. takže říkáš v pohodě vše stihnem? my to máme do nemocnice 15minut maximálně,tak by to mělo být v pohodě :cc):

To každopádně stihneš,kdybys měla třeba porodnici hodinu cesty autem,tak bys třeba mohla mít strach,ale takhle určitě ne. ;)

Doktorka dneska přesně vyjádřila to, co jsem slovama nedokázala popsat: Je mi malé moje tělo :s: JINAK S TÍM CHRÁPÁNÍM TEĎ ZATÍM PROBLÉMY NEMÁM, ALE V PRVNÍM TĚHOTENSTVÍ MI MANŽEL TAKY ŘÍKAL, ŽE NA NĚJ V NOCI FUNÍM, ŽE MUUSÍ SPÁT ZÁDY KE MĚ. žE TO BYLO JAK NA VĚTRNNÉ HŮRCE :s: :s:

:one: Přesně tak, jak píšeš... jsme na tom podobně... :s:

:s: :s: :s: opravdu hezké..a sedí..tak nějak se cítím... mám pocit, že více se nafouknout opravdu nemůžu.. :s: :s: :s: