Třetí večer doma a stále nemám na nic klid

tak to ti věřím, že se ti chce pořád brečet. V tomhle jsem asi podobná povaha... nevím, jestli to dokážu říct na rovinu - když vím, že tím můžu někomu ublížit a tak to v sobě dusím a tlačí se to ven aspoň jako slzičky....
Naštěstí mám takovýho chlapa, kterýmu to řeknu, jak to je a on to přetlumočí ;) Zkus to tedy přes manžu.
Držím palečky, ať máte brzy klídeček a ty žádný slzičky a stres... pusinku Barborce a paapaaaaa

ahoj zizalko, vitej mamino!!! :a: vim presne, o cem mluvis, u nas to bylo stejne :00: musis jim dat jasne najevo, ze chces mit klid. vzdyt si barborku jeste uzijou. :k:

tak to mi něco připomíná :00: asi druhej den po příchodu z porodnice se u nás sešlo snad celý příbuzenstvo, mě bylo do breku, pak už to nešlo zadržet, vybouchla jsem a zhádala jsem se s maminou, protože ta to všechno završila ještě tím, že mi řekla, abych nebrečela a byla ráda, že mají všichni o malou zájem. U dalšího děcka už budu chytřejší, zamknu a nikoho sem měsíc nepustím :s: :s: :s:

jo to znám, u mě taky furt opruzovali, byla jsem pěkně nepříjemná

ono to ustoupí žížalko,oni si oči nabyží a dají pokoj,vím co si prožíváš a měli by ny tebe brát ohledy potřebuješ hodně klid a spíše odpočívat a né se věnovat Barborce a ještě návštěvám,vydrž prtka vydrž :c:

chudinko, my tu měli taky pár návštěv a já byla tedy na prášky..:-(

mě zase vadí... už ted že celá manžovo rodina chce abych to stihla do 12.7. odrodit... protože jedou na dovču.. to chápu... ale řekla jsem že pokud porodím tak jeden den nebudu chtít návštěvy...jen pokud se na to budeme cítít, ale oni že přijedou hned.... a že budu ráda až je uvidím.. a budu se moct pochlubit.. atd. Tak jsme si s manžou řekli ...takhle né...!!! Prostě jim to řekneme až se na to budu cítit...a s návštěvama to udělám stejně... :girl: , a já bejt tebou tak jim to prostě řeknu narovinu.... měli by to pochopit a pokud né.... tak se možná nafouknou.. ale ono je to přejde...časem neboj... držím pěsti...rozjezd s malou máš trošku složitější...ale vše bude o.k. časem... :h: :h: :h: :h: :h: :h: :h: :h: :h: :h: :h: :h: jerabina

tak z toho mam taky strach, moje mama odrekla doktora aby byla k dispozici hned jak se maly narodi...v rijnu... ale ja ji tady nechci, nemame uplne nejlepsi vztahy, ona se hned urazi, nechape muj humor, musim si davat pozor co rikam.... nedej se, ja se ltaky nedam a reknu ji at k nam nejezdi... bydli daleko a kdyby prijela, tak urcite minimalne na 2-3 tydny a to ji nesnesu!!! drzim ti palecky at to zvladnes v pohode.... :°: :°: :°:

Zizalko, ja te uplne chapu. Ja jsem doma uz skoro 14dni a je to porad stejne. Uz jsem z toho naprasky, ale je mi blbe, jim to rict, aby se neurazili. Nemam na nic klid a uz mi to opravdu zacina lest na mozek. Nejradeji bych bydlela nekde na druhem konci republiky. Nejlepsi jsou ty "babickovske" rady a strach, aby byl malej dost oblecenej. Akorat z toho uz mel potnicky.
Dnes nasi rikali, ze neprijdou a odpoledne volali, zda muzou prijit na koupani. Nedokazu rict ne, mamce by to bylo lito, ale uz to nezvladam. Malej je hodnej, takze jsem odpocata, vyspana, tak mam uz chybi jen klid a soukromy.
Pokud prijdes na nejakou taktickou vymluvu, dej vedet.

musiš jim vysvětlit že ted v 6neděli musiš mit klid chudaku ještě že nas nikdo neopruzoval

ahoj , já jsem měla úplně to stejný...malej je zlatko , ale pořád jsem brečela....to zvládneš....vydrž a od 1 měsíce se to vše urovná