Těhotenská deprese
Ahoj holky, chtěla jsem se Vás zeptat, zda jste se některá z Vás také setkala s těhotenskou depresí? Léčila jsem se na deprese před otěhotněním, brala jsem léky, co mi pomohly. Ale vysadili jsme je s doktorkou, když jsem zjistila, že čekáme mimi. Vše bylo v pohodě a nádherně mi to šlo i bez léků. Ale teď se to začalo zvrtávat. Přišla velká řada dost stresových situací a mě se to "rozjelo". :r: Bojím se opět začít brát léky, teď v těhu. Nejsou studie, zda to škodí či ne.. Má doktorka mi říkala, že maminky na antidepresivech má a berou nizoučké dávky, ale já prostě nevím. Bojím se, aby to miminku neublížilo a zároveň, aby mu neubližovaly mé deprese, které sílí.. Už pláču každý den, mám pocit hrozné samoty a neporozumění s partnerem, ač je to bezva chlap, ale poslední dobou mám pocit, že dělá vše jen blbě a k mému trápení (vím, že mám ten pohled už zkreslený..ale v tu chvíli to nevnímám), jsem vyčerpaná, přestává mě těšit spousta věcí, co mě bavila, jsem fyzicky unavená tak, že mi dělá problém domýt i nádobí a vše mi je líto a nejraději bych nic nevnímala :$$: , jenže díky myšlenkám mi nejde usnout..a zas pláču. Máme rizikové těhu a já bych kolikrát nejraději odcestovala nejlépe na dovolenou pro jednoho..nejlépe Maledivy či opuštěná chatička na venkově, kde bych mohla relaxovat jen já a mimi. :e): Cítím akorát velké nepochopení a vnitřní prázdnotu, zároveň ohromné výčitky, že to ubližuje maličkému a nejde mi s tím už tak hravě bojovat.. A partnera moc miluju, ale teď kolikrát jako kdybych ho nemohla vystát, za to co mi dělá...za to, že se na to vše cítím sama.. Přitom se to snaží chápat,ale bohužel mu to asi nejde tak, jak bych potřebovala a občas udělá přesný opak toho, co potřebuju. Přijdu si zoufalá..nejraději bych si zatáhla závěsy a nevylézala z postele, beztak mě teď vyčerpává skoro vše, ale vím, že to je špatně a jen to přikrmím... Tak se násilím nutím vstávat a občas jít ven. Máte některá z Vás podobnou zkušenost?? Jdu k doktorce ve středu, bojím se těch léků v těhu, ale zase nechci "mrzačit" miminko mými depresemi..říkám si, že se to třeba zlepší a stačí jen se nehádat s partnerem..Jenže zrovna tento týden byly hádky asi 3.. :( Mám pocit, že nebýt okolí, které mě živí řečmi, co jen deprese umocňují, bylo by mi lépe a nechci kvůli nim začínat, když bych to jinak zvládala, nebýt těch keců..ale bohužel s tím okolím žiju v jednom baráku.. (tchýně, švagr..). ://: Nevím, co teď, chci jen to nejlepší pro maličké. Zítra začínáme 16tt a přeji si jediné, už abych měla termín porodu a malé nemuselo snášet mé stavy, ale aby bylo venku, kde mu třeba bude líp..
In reply to určo prášky ber, já je v by reina
AHojky, našla jsem tenhle tvůj příspěvek, a chtěla jsem se zeptat, jaké prášky bereš, a jestli kojíš? Já se léčila z deprese před těhotenstvím, v těhotenství jsem vydržela bez prášků, ale te'd, 3 měsíce po porodu už cítím že to "nedávám". Plně kojím, tak nechci přestat, ale to s antidepresivy asi nejde že? Před těhotenstvím jsem brala Esprital, ten mi sice pomohl, ale je to opravdu silný lék a navíc jsem po něm přibrala 10 kg, tak nevím, jestli se vrátit k osvědčenému co mi pomohl, nebo zkusit něco jiného...
In reply to Ahojky by Petruska1312
po espritalu má žravou snad každý :) já po něm taky solidně přibrala :)
teď beru dalsan, a ono některé prášky se dají brát i při kojení, ale v nižší dávce...
zkus se poradit se svým psychiatrem, měl by ti něco doporučit...
In reply to po espritalu má žravou by reina
Díky moc za radu a přeji hodně štěstí :-)
In reply to Díky by Petruska1312
Také beru Dalsan, ale to teď v těhotenství. Při kojení budu dokud to půjde bez léků, pak je kdyžtak s dr. nasadíme. Ale bojím se toho samého,abych mohla i nadále kojit. Dalsan mi teď v těhu neto neuvěřitelně pomohl! No a jak to bude dál po porodu uvidím. Snad to vydrží co nejdéle! Přeji Ti,aby se Ti co nejdříve ulevilo! A miminku ať je také dobře a je krásně zdravé! :) A i kdyby nešlo kojit dál s léky, tak nezoufej! Lepší je maminka v pohodě a dát mlíčko umělé, než aby mimi cítilo, že jsi v depresi. ;) HOdně štěstíčka a zdravíčka!!!
In reply to Také beru Dalsan, ale to by andilek83
Děkuju moc, tobě přeji také jen všechno dobré. Já mám vždycky největší krizi když napadne sníh... Tenhle čas to je mazec, a pak ještě leden... Zatím jsem to ještě rozdýchala, snažím se jíst hodně ryb a vitamínů, tak uvidím. Ale jestli to udeří silněji, už nebudu váhat, je pravda že mimi to nesmí cítit, že jsem v depresi. Takže ještě jednou, přeji hodně štěstí a hlavně zddraví pro tebe i tvé miminko, a krásné Vánoce :-)
In reply to určo prášky ber, já je v by reina
Já byla na Karláku, před těhu, ale asi si všichni myslí, že když jsem byla v nemocnici, vyjdu opravená jako hodinky a bude ze mne silná žena bojovnice, co se ničeho nezalekne... ;) Ale ač jsem se o to snažila, nějak to nejde...a jen teď slyším (naštěstí ne od partnera,ale jednu dobu se k tomu málem přidal), jestli chci jako trápit mimnko, že už nejsem sama, tak ať se koukám vzpamatovat a přestat ho trápit a stresovat... To je něco strašnýho...jako kdyby mne bavilo malé trápit! Akorát si v tu chvilku vybavím, když toto řeknou, jak se asi musí cítit a je mi ještě hůř, protože mám výčitky, tak těch řečí slyším ještě víc.. Partner už pochopil, naštěstí. A s těmi léky hold asi nic nenadělám.. Chtěla jsem to moc zvládnout bez nich! A měla jsem dobré vyhlídky,ale pak začaly různé stresy a hlavně rodinná krizovka...vše provázely tyto řeči a spousta jiných a já už to přestávala zvládat...Možná mít větší oporu a ne takovéto prostředí, bylo to taky jinak, a to mě moc mrzí.. Hodně moc.. Ale co nadělám, co se stalo, nejde vrátit. A máš pravdu, že než se propadnout ještě hlouběji, je lepší AD opět nasadit. :) :+^*:
In reply to Já byla na Karláku, před by andilek83
něco ve stylu: to zvládneš, je to v pohodě, jsi silná, vzchop se, snaž se.... jojo, přesně tyhle řeči já fakt miluju, a vraždila bych za ně
partnera jsem poznala v bohnicích, takže ví, o čem je řeč, a oba poznáme, když je tomu druhému zle, a raději mu jdeme z cesty. a hlavně oba víme, že jsou situace, kdy prášky jsou nutnost.
no a těch stresových a krizových situací... mám bohužel taky spousta. manžel dělá problémy, teď nás čeká soud kvůli otcovství, ale on napsal žalobu na popření otcovství takovým způsobem, že se to prostě protáhne, a dokud nebude vyřešené otcovství, tak nemůžu ani zažádat o rozvod, protože by stejně nerozhodli, dokud nebude vyřešené otcovství... prostě "legrace"
a do toho "klasika" - finance, práce, bydlení, dluhy... takže si dokážu velmi dobře představit, o čem je řeč....
já myslím, že kdyby ty léky byly opravdu nebezpečné, tak by ti je doktorka vůbec nenabízela, a vzhledem k tomu, že jsi už za tím nejrizikovějším obdobím, tak já bych si myslela, že tobě i miminku bude líp, když je budeš brát, třeba se to za pár týdnů zase srovná natolik, abys je mohla zas vysadit :k:
In reply to já myslím, že kdyby ty by ha.nka
jo, to je pravda..navíc je berou i jiné maminky. Asi moc plaším...pro mě je to vymodlené miminko a bojím se asi víc,než bych měla, abych mu tím nějak neublížila...už taky beru Zyrtec a občas Ascorutin, tak nechci aby toho bylo tolik.
určo prášky ber, já je v těhu nebrala, doktorka mi je taky vysadila, a skončila jsem v bohnicích... teď je malá na světě a konečně mám prášky... ale ideální to není, zase hledáme ideální prášky co by mi pomohly
pořád lepší maminka na práškách, než maminka co udělá nějakou hloupost. a já už od toho daleko nebyla