Teda co mě ještě čeká....
Tak se z toho musim trochu vypovídat. Je mi pořád jen do řvaní. Teda spíš nevim jestli víc do řvaní nebo vzteku. Včera jsme oznámili přítelovo rodičům, že se chceme vzít a že jsme se předběžně zarezervovali i termín, protože to chcem stihnout do porodu, tak jsme si vybrali květen -lásky čas. Měli jsme velkou radost, na všechny ty přípravy jsme se moc těšili. Jenže ouha. Přítelovo matka nám ztropila vyloženě scénu, že nám v květnu na svatbu nepůjde, že jsme se zbláznily a kdesi cosi. No já byla jak opařená. Musím podotknout, že mam termín v srpnu, takže červenec už nepřichází v úvahu a v červnu se ze svých osobních důvodů vdávat nechci. Nejdřív mi to bylo strašně líto,ale když její ultimáta pokračovali, tak do mně vjel vztek, takže jsem chtěla raději hned odjet, ale přítel že ne, at se zklidníme obě a takové. Stejně se nic nevyřešilo. Jen já byla ještě víc nasr... Přeci mi nikdo nebude diktovat, kdy se máme brát???? No jenže když jsme pak jeli domů, tak se mi v autě udělalo zle a jelikož jsem půl roku po infarktu, tak mi přítel odvezl raději doktoru. Protože jsem měla obdobné příznaky jako před tím půlrokem. Tam mi teda natočili EKG, dali diazepam na uklidnění,protože jsem byla strašně vyklepaná. EKG naštěstí nic neukázalo, tak mi jen dali kapačku a 3 hodiny jsem tam odpočívala. No holky, jde na mne vztek ještě ted. Já jsem s přítelovo rodičema nikdy neměla nějaký extrovní vztah,ale tohle ho asi zabilo úplně! Nevim jestli jsem to napsala srozumitelně, opravdu mnou ještě lomcuje vztek. Nevim co by dělali, kdyby měli třeba miminko na svědomí!!!! Holky, dík za vypovídání.
In reply to Hlaně ať je mimi v by kokoladka
Ahoj, jj je to přesně tak jak říkáš. Svatba už je zrušena, protože nám to prostě tak otrávila, že bychom si to stejně pořádně neužili. Ale nikdy jí to nezapomenu, ten šrám už tam bude napořád, že ona zapříčinila to, že budu svobodná matka(neříkám, že je na tom něco špatného,ale já to chtěla prostě mít tak jak se to má). Vždycky jsem se tomu moc bránila. Každopádně mě u nich jen tak někdo neuvidí. Jen když na ní pomyslim, tak mi vře krev. S přítelem se už nehádáme, ale stejně tam jistý napjetí. Jen ted řešim, jak se teda Nikolk bude jmenovat. Na jednu stranu bych chtěla po tatínkovi, ale na druhou se mi zas nelíbí, že bych se já měla jmenovat jinak něž moje mimi. Nevim ani kolik mam času to vyřešit. Kdy se musí na matriku apod. Ale nějak nemam sílu to moc řešit. :( Ach jo.
In reply to Ahoj, jj je to přesně tak by ZuzankaK.
To se ti nedivím, na tohle bych taky jen tak nezapomněla a byla pěkně naštvaná hoooodně dlouho :€{€: S mojí budoucí tchýní udržuju nepravidelný styk (cca 2-3x za rok) a nemůžu si to vynachválit :€s€:
Hlavně mezi tebou a přítelem ať se to uklidní ať mimísek pozná že se na něj těšíte a máte ho rádi :cc):
A můj názor: nechala bych mimískovi tvoje jméno a oba si ho změníte až bude po svatbě, jen s tou matrikou to už ti neporadím, v tom už se nevyznám ;)
Ale neber to jako že to tak musíš udělat, jen je to můj názor, jak bych to řešila kdybych v tvé situaci byla já :)
Držím palečky ať se vše uklidní a vydaří se k tvé spokojenosti :s: :a:
In reply to To se ti nedivím, na tohle by kokoladka
Musím si to všechno pořádně promyslet, aby mi to třeba jednou nebylo líto a tak, ale samozřejmě si každého názoru cením. ;) Hodně se to ve mně pere. Když už si myslím, že to bude dobrý, že to nejhorší přebolelo, tak se to zas za chvíli probudí. Je to děs. Chce to prostě čas. Jinak přítel je jinak fakt zlatíčko. Hezky se o mne stará, když si jen trochu postěžuju, že mi něco bolí apod. tak hned okolo mne skáče, nenechá mi nic dělat apod. Takže i když tady v té situaci nebyl úplně při mně, tak vím, že mě miluje. Vidím na něm, že se snaží a toho si moc vážím. To jen taky trochu na jeho obhajobu, abych z něj neudělala úplnýho hajzlíka - to vůbec ne. Vím, že se na Nikolku mooooc těší. :h: :c: Kdykoli se zmínim, že zrovna kope, hned přiběhne a chce to taky cítit a má takový plamínky v očích. Určitě to spolu zvládnem, věřím tomu. Můj táta říká, že čím těžší začátek, tím lepší konec. Uvidíme. ;) Měj se hezky, papa a děkuju. :)
Vůbec bych se s ní nebavila jen bych jí sms oznámila, že jsi kvůli ní musela pak jet k doktorovi, že jste ani nedojeli domu. Klidně si udělejte svatbu kdy chcete a kde chcete a jen a jen podle sebe. :k: Komu se to nelíbí, nemusí tam být. ;) Navíc, je to vaše svatba, nenech si do ní kecat od lidí, kterých se netýká!
Já nechala takto kecat mou matku a extchýni do svatby a byl to 2. nejhorší den v mém životě zatím. I jsem se sama unesla, páč už jsem to tam nemohla vydržet. :s: Teďka 24.4. se budu zase vdávat. Jsem mírně nasraná už teď, moje matka se snažila opět si diktovat jaká bude má svatba, tak jsem jí naprosto stroze řekla, že ona bude pouze host a nemá do toho co kecat. A to doslova. Pak se se mnou půl hodiny nebavila, pak jo, ale o jiných věcech, druhý den to zkusila znovu, což jsem už vyletěla, že jestli ještě cekne co si smím na své svatbě jak udělat, tak jí tam nechci. A je zatím klid. :!k:
:a:
Samozřejmě existují různé fámy o tchýních, ale ani se tomu nedivím, když některé si za to můžou samy, takže jen tak vtipy nevznikly z ničeho nic. Ale co...Nevím zda té tvoji tchýni šlo právě o tu ošklivou pověru nebo o co, ale budu předpokládat, že ano. Tak bych tě chtěla jen trochu uklidnit, že květnové dny jsou pro utvrzení vaši lásky sńatkem ty nejkrásnější a věř mi, že pokud by se mělo něco stát, stane se to i v červnu nebo v lednu. A čím více si toto přísloví bude někdo brát k tělu, tak si to přivolá a nebude to zrovna květnem. Drž se a mysli na to, že tchýně s tebou naštěstí žít nebude. A manžela si snad časem zpracuješ k obrazu svému, ale ne proti ni. Na jednu stranu se musí respektovat, přeci jen je to matka budoucího manžela, ale ne poslouchat, dělejte věci jak to s budoucím manželem cítíte. Hodně štěstí a hladím bříško. Evik
In reply to No jo tchýně by Blasnyfka
Ahoj Evi, bohužel jsme se kvůli tomu včera pohádali i s přítelem a to hodně. Já si prostě nenecham nikým řídit život, přála bych si, aby můj partner stál při mě, ale bohužel se to moc neděje a to mi mrzí. Takže to vypadá, že žádná svatba nebude. Protože já se nebudu nikoho doprošovat, aby tam šel a přítel se bez svých rodičů neožení. Naštěstí moje rodiče stojí za mnou. Nejprve se snažili nám domlouvat, všechno po dobrém apod. ale když jsme jim pak řekli, jak to všechno proběhlo, tak usoudili,že to je opravdu přehnané a že to by si ke mně jako k těhotné a ještě se všemi komplikacemi neměli dovolit. Ono je totiž něco jiného říct svůj názor a nebo udělat hysterickou scénu. A musím podotknout, že moji rodiče, nejsou z těch co svoje dítě budou hájit za každou cenu, ale musí vědět, že je právo na mé straně. Snad je to srozumitelné. Jinak miminko moc moc hladím, protože teď pořád kope, chudáček je tím asi taky rozrušen, protože takhle moc nikdy ještě nekopalo. Tak ho pořád hladím a utěšuju, toho broučka našeho.papa
Ahoj, no tak to je teda budoucí tchýně. Takhle tě vytočit, že se nestydí. Můj kamarád se ženil v květnu a já ho jen ze srandy popichovala, že v květnu se nemá a tak. Víš co mi na to řekl? Že to se říkalo kdysi, když ještě lidi makali ručně na poli. Protože když se ženská v květnu vdala a pak hned otěhotněla, tak o to většinou přes léto na poli přišla. Kvůli tý dřině. Takže si myslím, že ty na poli určitě makat nebudeš ne? A takhle bych to řekla i tvý skoro tchýni :P
My se brali v listopadu a taky se na to nikdo moc netvářil, ale nikdo mi teda do očí nic neřekl a bylo to perfektní. Dokonce v ten den vykouklo :€s€:
Přeji ti ať se to v klidu vyřeší.
hlavně se kvůli nim nerozčiluj,vím,že se to snadno řekne,ale pořád musíš myslet na mimi a to je nejdůležitější.
Se svatbou v květnu to znám,sice teď nemáme v plánu se brát,asi za rok,ale když jsem někde řekla,že se mi líbí květen ze všech měsíců nejvíce,tak to bylo křiku,ježišmarjáá svatba v máji na máry atd.
Pochopila jsem že asi radši uděláme svatbu v dubnu nebo červnu,ale u tebe je to jiné,pokud máš své důvody proč svatbu nedělat v červnu,tak si zatím stůj,a přítel tě určitě podpořá a spolu to vyřešíte.
Držím palečky aby ti už bylo dobře a měli jste svatbu podle tvých přání.
Měj se hezky a pěkný den.Alča
Zuzi...držím pěstičky,ať to dobře dopadne... :one: ,já bych se taky vdávala v květnu,líbí se mi ten měsíc,ale mamina to taky furt vytýká...ale já na pověry nevěřím... :€): mysli na miminko a ono to nějak dopadne,neboj... :a:
hlavně klid, jediný na co teď mysli je miminko...
snad je tvoje "skorotchýně" rozumná ženská a dojde ji že mohla ohrozit tebe a svoje budoucí vnouče... doufám už jenom kvůli vám, že se jí to rozleží v hlavě a ještě si to promyslí a s květnem bude souhlasit a svatby se zúčastní a bude to jeden z vašich nejradostnějších dnů, užijte si to a hodně štěstí do budoucna :)
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Hlaně ať je mimi v pořádku, nenech se už vyšokovat :w: Jinak je to teda pořádná tchýně, ale opravdu můžou jen poradit, ale rady jen na vyžádání :) Myslím že tím květnem to bude asi jak se k tomu váže ta hloupá pověra - že svatba v máji do roka máry - ale to už teď neplatí, nevím jestli to říkám dobře ale asi to souviselo s tím, že tenkrát nevěsta buď už dítě čekala nebo se počalo brzo po svatbě a tím pádem porod vycházel nějak leden - únor, a to umíralo nejvíc prvorodiček nebo že to bylo v zimě - tak že ty mimča nebyly tak odolný, teď fakt přesně nevím, ale je to fakt pověra :w: :w:
Moje kamarádka měla svatbu taky v květnu - bylo krásně, všude to kvetlo a tak. A oni jsou taky spokojený - dokonce i s malým Filipem asi 1,5 roku mu je, toto letí :€s€:
Ale kvůli hádkám nebo nějakému dusnu, hlavně mezi tebou a přítelem, tak možná svatbu odložte a budete mít o jednoho svatebčana víc :\x: