tchýňka..
Holky, já Vám nevím, ale já snad nikdy nebudu tak hnusná tchýně, která bude nesnášet svou snachu jen proto, že ji odvedla jejího milovanýho synáčka.. To snad není možný, já ať udělám co udělám, tak je to blbě, její synátor a můj přítel v jedné osobě kdyby se jí s prominutím vys....na hlavu, tak mu ještě poděkuje.. Takovou omezenost jsem fakt dlouho neviděla. Já se snažím koukat na svý děti objektivně, vyjmenuju z fleku mraky jejich nedostatků, tak bůh chraň, abych dopadla někdy podobně. Já se jí svěřuju jak magor a prosím spíš o radu, jak na něho a ona to stejně použije proti mě, že se k němu mám chovat tak a tak, že na to jdu blbě, že to s ním neumím, on je přece dokonalý, co to po něm pořád chcu..Já jsem rozhodně nebyla ta, která chtěla dělat rozbroje. On je u ní i 3x za den a teď při naší větší hádce se k ní dokonce na dva dny odstěhoval.. Když jsem jí řekla, že je to od něho dětinský, tak jsem špatná já, prý když na něho jen řvu nebo s ním nemluvím, tak ať se nedivím, že jde k ní..Tak já nevím, když se naštvete na chlapa, jak to řešíte vy?? Asi taky ječíte či nemluvíte vůbec, ale snad se hned nebude chlap stěhovat k matince..Jo, a že sem k nám chodí přítel stejně jen kvůli malýmu..No, to je fakt síla.. Už do porodnice chodila s tím, že malý se mojemu nepodobá, že nemá jeho hlavu, oči, nic..Ze srandy prý koho asi je??! A to je furt něco. Ona mě prostě nesnáší a když se mnou něco řeší, tak zásadně v meilu..do očí nic. No, v rámci zachování klidu v rodině se musím krotit, jinak by slyšela... Omlouvám se, ale musela jsem se někde "vyblít"...a je mi smutno z toho všeho.. :r:
In reply to ahoj, a vy bydlíte s by JaMiOn
Taky děkju za názor.. Jak správně tušíš, je to jedináček. Taky jsem se už rozhodůa, že pro rady rozhodně chodit už nebudu. V baráku s ní naštěstí nebydlíme, ale je od nás tak čtvrt hoďky chůze.. Takže dost blízko..
Je mi líto, že musíš tímhle procházet. Máš pravdu, je to od něj dětinské. Pro tebe kudla do zad, pro "maminku" posílení ega. :( Že si ti chlapi někoho hledají, když se nedokážou odpoutat od mámy. :\/: Zkus si to od ní nenechat líbit - jestli to jen trochu jde, tak ji nějak odpálkuj a už se s ní raději o ničem neraď, pak má pocit, že s tebou může cvičit. Taky mám tchýni paní Nejchytřejší a pěkně křivou, ale můj přítel byl naštěstí vždycky při mně, ty to asi budeš mít těžší...
In reply to Je mi líto, že musíš by Amanitae
děkuju za povzbuzení, je to přesný, je to pro ni posílení ega a pro mě kudla do zad... :( Vystihlas to.. Příště už s ní vážně konzultovaz nic nebudu, jsem pak za blba..
fuj...já si říkala, že jestli budu taková tchýně, nechám se zastřelit...
ten "můj" se mě nezastal a na vánoce zůstal se svojí "rodinou" matkou a ségrou...protože já předtím udělala dusno, dovolila jsem si nesouhlasit s tím, že 1. Matiskovy vánoce budeme slavit s celou jeho famílií (ségra přijela ze zahraničí ještě s přítelem)...v domě, ve kterém bydlíme (patří jeho ségře a matce...takže ségra tam jezdí "domů" ) a já jsem tam na návštěvě...no a jsem ta špatná :-(
takže nejsi v tom sama...asi by bylo lepší si místo chlapa najít ženskou
tak to tě lituju, máš doma výstavního mamánka, u nás je to tak že když se pohádáme, tak nás zase udobří náš malinkej, podíváme se na něj jak se na nás směje a hned zapomenem že jsme se vůbec hádaly :-)
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
ahoj, a vy bydlíte s tchyní v jednom baráku? no málokterá maminka snese kritiku na svého syna. Moje tchyně je dobrá ženská a dá se sní vyjít. Je jí sice 65 ale tím že chodí ještě do práce a stýká se s mladšíma ročníkama je to docela moderní stará žena. Ale moc dobře vím, že když si začnu stěžovat na jejiho syna (mého muže) tak sice chápe mou stížnost a přitakává mi, ale v její tváři a očích vidim, že se jí to moc nelíbí. Do ničeho se nám nemontuje-říká že si to všechno musíme vyřídit samy-za což jsem jí vděčná.
Tvůj přítel je normální srab a schovává se za máminou sukni. Neni ještě dospělej. To bude až se bude umět mamince postavit a bude prosazovat svou rodinu. Je to takovej mamánek a maminka trpí syndromem opičí lásky. Nepíšeš jestli je to její jediné dítě. Pokud ano, tak oto je to smutnější a nikdy se to nezmění. Takže pevné nervy...
Jo a určitě bych přestala kní chodit pro rady a přestala bych jí i říkat stížnosti na tvého přítele.