Tak vám po skoro 3. měsících popíšu můj porod

Začalo to 6dní po termínu...začala jsem špinit, tak mě přítel odvezl do porodnice a už si mě tam nechali... tak jsem byla v porodnici už dva dny předem, byla jsem pořád napojená na ozvy, doktoři tvrdili že se neotevírám, tak do mě cpali tablety na otevření a pořád nic...v den porodu do mě zase cpali tablety na otevření a nějakou infuzi na vyvolání porodu... byla jsem tam už od 06hod rána, za celý den tohoto trápení, přičemž jsem měla kontrakce pravidelné a hodně silné už po 3 minutách jsem se otevřela jen na 4prsty a už se nedařilo,,,v 17hod mi praskal voda..dali mi klistýr a řekli že budu rodit přirozenou cestou a houby...už jsem to tak nevydržela že jsem si řekla o epidurál, ten mi píchli v osm hodin, únavou jsem usla, spala jsem asi půl hodky, přítel byl celou dobu u mě- zlatíčko, při každé kontrakci jsem mu drtila ruku..... probrala jsem se asi kolem půl deváté a bolesti (šílené) opět začali, už jsem nevěděla co mám bolesti dělat, skoro jsem se plazila po zemi...prosila jsem je at mi udělají císař...že jim podepíšu cokoliv, ale oni že né...že to tak nejde..že to je porod a musím ho vydržet...a byla jsem pořád napojena na ozvy... a najednou ten přístroj začal řvát, kolem mě plno lidí a potom už mě odvezli na sál a už šli na věc..Mireček se narodil ve 22.50hod...zdravý jak řípa...hned ho dali tatínkovi do náruče...já se vzbudila až ve 02hod ráno, ještě omámená a vůbec jsem nevěděla co se děje...nejednou přišla sestřička, řekla: gratuluji maminko, máte krásného, zdravého syna a odvezla mě na pokoj...tak jsem hned volala příteli abych věděla kolik váží a měří a jaký je a jestli má všechny prsty a ruce a nohy atd....byla jsem ještě mimo...potom jsem usla a až v pěz ráno mi přinesli Mirečka na kojení....byl naprosto úžasný a krásný a jak se na mě koukal...no nejnádhernější pocit, který jsem kdy zažila....všem maminkám které se bojí porodu bych chtěla říct: Nebojte se, je to sice bolest šílená, ale potom ten nový živůtek který Vám dají do náruče všechny rány zahojí a už si na ně ani nevzpomenete...
,