tak mám za sebou revizi, odhlašuji se a předávám vedení seznámku

Noo páni, jsem ráda, že to mělo dobrý konec :-)

Ahoj lolonko, už jsem v klidu, neberu to jako tragédii, prostě se stalo, život jde dál a nás teď čeká spousta pěkných chvil, mezi tím nějaká vyšetření a až to vyjde příště, bude to určitě v pořádku, nějak to teď cítím:)

Ahoj Moni, podle kartářky se nám narodí holčička do října 2013. Pojedu nakonec do Indie a bohužel jen se ségrou, protože manžík nedostane tak dlouho dovču, ale já jí mám zase asi o 4 týdnů víc než on, takže se vydám ještě pak někam s ním, teď vymýšlíme, kam pojedem. Začnem se snažit opravdu nejdřív na podzim po všech vyšetřeních, tak by se to do toho října dalo stihnout:)
Díky moc, měj se a doufám, že až příště budu těhu, budu sem moct napsat, že prostě vím, že tentokrát to vyjde, přesně jaks to měla teď. Mě to tušení vždycky zatím chybělo a potvrdilo se..
Měj se krásně, K

děkujeme, už jsem úplně OK, byla to tentokrát rychlost. Drží mě to, že vím, že to jednou vyjde:)

neboj určitě ano, kamarádka na tom byla podobně dva potraty v krátké době, potom změnila doktora ten ji něco zjistil už přesně nevím co nasadil ji nějaký hormonální injekce a hned jak mohli tak na to vlítli a zadařilo se hned na poprvý :s: dneska už mají rok a půl starou holčičku tak určitě nevěš hlavu to půjde

noooo, tak ty injekce jsem ted taky měla,byla to taková moje naděje, takže problém bude asi někde jinde, ale určitě se to na vyšetřeních zjistí:)

presne tohle bych taky napsala :k: :k: :k: :k:

moc díky:) přesně tak to máme v plánu. Bez vyšetření do toho znova určitě nejdu, už to stačilo.
Měj se hezky a díky,K

děkuji:) a neplakej a užívej si těhu:) je mi už mnohem líp, už se mi teď během dopoledne podařilo přes facebook zorganizovat sbírku starých dek a peněz na 20 kg pytel granulí pro útulek, tak mám hned lepší náladu. Aspoň někdo z toho vytěží, bez revize by mě to nenapadlo:))

jj, na genetiku určitě půjdem, to už mám s doktorem domluvený a určitě ještě hematologie a zkusíme i léčitele jako takovou pojistku, že jsme fakt udělali maximum. Ještě si zkusím vydupat lázně. Máma dlouho nemohla otěhotnět, pak jí poslali do lázní a dva měsíce po nich jsem byla počata:)
Díky moc a měj se hezky:)

Díky moc :) jo nasranost je fajn, dostaneš to tak ze sebe velmi rychle :s: teď je to možná takový těžší v tom, že vím, že na chvíli snažení přerušíme. Před tím jsem si říkala tak fajn, počkáme dva měsíce a skočíme na to znova. Teď vím, že než budeme mít všechny vyetření a než budu cítit, že je tělo připravený to zkusit znova, do toho prostě nepůjdem. No aspoň si užijeme tu dovču:)
Měj se pěkně a ať se daří a v bříšku roste krásné zdravé mimi :k:

Obdivuju sílu, kterou v sobě máš, je větší než touha po miminku, což je správně! Je mi jasné, že smutníš, ale nepodléháš tomu, jako mnoho a mnoho jiných. A tak by to asi mělo být :k:
Tak hodně štěstí v životě a děkuji za přání.

děkuji:)

Ahoj, jo hned jsem si na tebe vzpomněla, četla jsem tvůj příspěvek. Taky to tak mám, naštvaná na celej svět, na to, jak feťačky donáší zdravý děti, jak se děti narodí idiotům, kteří je týrají a tak a my prostě nic nic nic. No bylo to tak i minule, vyvztekala jsem se, začla si užívat věcí, co jsem jako těhotná nemohla (mimochodem už jsem za dopoledne stihla obarvit vlasy a napatlat se samoopalovákem :s: )a za chvíli bylo líp.
Měj se fajn, držte se a určo se tu jednou potkáme jako šťastné maminy :k:

:-) Taky jsem si stihla připravit na španělštinu, přečíst resty a udělat si pěkně nehty:-)
Přijde mi, že už jsem dobitá a ted mám síly na rozdávání.
Jo a vitaminy, bylinky a zeleninu na ty 'ženský věci' tu už mám rozvrženou na týden dopředu hehe.
Tak at je vám fajn na cestách :k:
Zuzka

Ahoj Ivet, to je bohužel život, strašně mě štve ta hrozná nespravedlnost, ale co naděláš, vyvztekám se a bude líp:) Hlavně tobě držím strašně pěsti do kontroly, už musíš být pěkně nervózní:) Občas sem mrknu, abych věděla jak se vám daří. A jaký to pro vás bylo, do toho jít po čtvrtý? měla jsi strach, nebo jsi prostě cítila, že to bude dobrý a vyjde to?

Tak ono to bylo neplánované a hodně nečekané, sex byl s ochranou, v září nás mělo čekat umělé oplodnění (protože muž měl hodně špatné výsledky ze spermia, skoro 89% spermií má nějak rozdvojenou hlavičku a to způsobuje postižení plodu a tedy i předčasné potraty - příroda se prý holt takhle zbavuje těch špatných jedinců, na jednu stranu je to možná lepší teď, než se pak stresovat ve druhém trimestru a váhat, zda si postiž.dítě nechat či nee). Ale náš prďola si prostě nějak prosadil svou a rozhodl se, že nás takhle překvapí, koukala i Dr.! Od začátku jsem věděla, že to bude dobré, ikdyž jsem si několik dní taky poležela okolo 10tt v nemocnici, kvůli krvácení a křečem, ale zvládli jsme to. Pak nastaly další problémy ohledně špatných výsledků na vývojové vady ve 12tt. Rozhodli jsme se počkat na pupeč.krev do toho +/- 20tt, tu nám odebrali a opět výsledky ne zrovna super. Dr.i příbuzní byli pro přerušení, prý bude dítě hodně postižené a nezdálo se jim ani srdíčko malého, k tomu jsem psych.i tělesně kolabovala i já. Bylo hrozné to rozhodování, když prcínek tak krásně kopal a mával na každém ultrazvuku. Pak mi manžel řekl, že je to naše dítě a že ví, že bude v pořádku a že i kdyby nebylo úplně zdravé, že je naše a že ho nedáme. Tak jsme oznámili Dr.,ať těch testů už nechají, že si malého stejně necháme. Pak mi ale Dr. na další kontrole řekl, že nevidí srdeční akci a že je plod mrtvý a že vyvoláme porod. Blázen! Já věděla, že je to ok, tak jsem pomalu na reverz utekla z ordinace, v čekárně popadla nechápajícího manžela za bundu a řekla, že jedeme jinam, že tady jsou blázni! Dr. na nás kříčel, že jestli dostanu otravu, apod. že si myje nad vším ruce, že nechápe, proč tak vyvádím, že je to příroda, a bla bla bla. No, každopádně jsme dojeli i s tou plodnou zprávou od bývalého Dr. do nemocnice v Brně. Tam nechápali, co po nich chci, když si přečetli lékař.zprávu, co jsem s sebou měla. Já ale křičela, že vím, e je mimi v pohodě a že chci vyšetřit od Dr. Gerychové, že věřím jen jí. No, zavolali ji, vyšetřila mě a... Mikulášek byl samozřejmě v naprostém pořádku :-). bytek těhu jsem dochodila u ní, když jsem pak rodila, chodila se na mě koukat. Fakt super ženská. Po porodu jsem ak bývalému Dr. donesla malého ukázat a on nechápal, kde jsem vzala to děcko a jak to že je v pohodě (není ani postižený a srdíčko má také v pořádku).Ťuk, ťuk, ťuk! Všechno je to jenom o víře a takovém tom tušení, že to tentokrát bude v pořádku (nyní to tušení nemám, u Mikuláše jsem ho prostě měla). Každopádně nevěš hlavu, čtyřka je šťastné číslo :-). Jo a jen opravím, že nejsem Iveta, ale Karolína :).

No, a to mám za sebou ještě předčasný porod /potrat/ okolo 20tt (5.měsíc). Byly to dvojčata, 2 holky (kvůli placentě a také tomu, že mě bývalý přítel surově zmlátil, shodil ze schodů a pak do mě v mezipatře ještě kopal, kdyby se jeho rodiče nevrátili dřív domů, tak bych tu už asi nebyla, holky se už zachránit nepodařilo - bylo to hrozné, pořád to krapet bolí, ale na druhou stranu jsem i ráda, že s tím člověkem nemám nic společného a že jsem mohla začít nový život). Možná to vyzní hrozně, ale až svého syna považuji za své první dítě, ty nezdary předtím si prostě nepřipouštím a na nic z toho, co bylo, se snažím nemyslet. Ani to nejde, protože pak bych se zbláznila. Všechno se dá přežít a všechno zlé je k něčemu dobré. Kdybych si neprošla peklem, nepotkala bych svého muže a neměla bych teď to svoje modrooké zlatíčko :€s€: .

No ty brďo, čumim jak vejr. Teda hlavně nad tím, jak jsi se držela instinktu a nedala jsi syna pryč. Po tolika negativních kecech nevím, jak bych to ustála já. Ale máš pravdu, ta intuice je silná věc. Ted jsem tomu taky moc nevěřila, raději se nechlubila potajmu těhotenstvím a bum, je to pryč...U synka jsem byla úplně v pohodě a klidu.
Ty dvojčata jsem zažila naprosto stejně. 20tt porod, špatná krev, holky to byly.. a přesto považuju až synka za své první dítě, přesně... K nim se vracím jen ve vzpomínkách, jako coby kdyby, ale rozhodně nemají jméno, jak tomu někdy bývá. Teda ale skopat těhotnou ženskou, to bych asi vzteky zvracela nad takovym chováním.
Jsi borec!!

Tak to Kateřinka s Kristýnkou měli i pohřeb a mají i svůj hrobeček, ale já tam za nimi nesmím chodit. Jsou v rodinném hrobě expřítele, pohřeb i hrob byl nápad jeho rodiny, chtěli si tím uspokojit dušičku a jakoby se tím nějak omluvit, očistit si svědomí nebo tak něco. Nevím, jak jim to pomohlo či nepomohlo. Neřeším to.

no ježiš, tak pro tohle nemám slov. Ty jo přeně jak říkáš, vím, že to muselo být hodně těžké, ale buď ráda, že s tím chlapem nemáš nic společnýho. Dělám s pachateli a poškozenými trestných činů a takové svazky vedou do pekla. Je super, že máš teď skvělou rodinu a vybojovaného Mikuláška:) Jinak před tím jsem dělala v domově pro mentálně postižené, takže taky vím, že se to prostě dá zvládnout a mají stejné právo na život jako my všichni ostatní. A kdybych cítila to kopání, asi bych neměla sílu k přerušení. Ale v té situaci jsem nebyla, třeba bych reagovala jinak. A v žádném případě lidi, kteří se rozhodnou pro potrat, neodsuzuji. I tak to pro ně musí být hodně těžké.. Drž se a doufám, že máš pro nás dnes dobré zprávy:)

:n:

Ty jo, já musím říct že jsi neuvěřitelně statečná ženská. Smekám před tebou. To jak sis mikuláška vybojovala. nemám slov.

To by udělala každá matka přeci.

Přiznám se, že já bych na tohle asi sílu neměla. Byli a jsme s manželem rozhodnutí, že kdyby mělo být miminko postižené, že si ho nenecháme. Asi je to drsné napsat to takhle na tvrdo, ale ráda bych pro celou rodinu naprosto plnohodnotný život a teď když už jednu dcerkou mám, bych ji nerada zatížila tím, že druhé bude potřebovat mou péči 100násobně víc, než by ji kdy potřebovala ona.

Tak každý máme jinou povahu. Já s postiženými dětmi byla ve styku od mala (moje mamina pracuje s těmito dětmi a já za ní často chodila). Mým problémem je jen to, že je mi těch dětí moc líto, ale nevěřila bys, jak třeba ty s down.syndromem si umí užívat života, příjde mi, že jsou jiní jen na pohled (vzhledově), jinak že jsou jako my. Ale já to mám holt takhle zažité a proto to takhle beru. Ale pokud bych 100% věděla, že porodím a to dítě by v bolestech stejně po pár dnech zemřelo, tak to by byla jiná volba.

Já tě chápu, rozhodně nijak neodsuzuji postižené či rodiče, kteří se rozhodli proto, nechat si postižené dítě, obdivuji je.
Já osobně ale nemám takovou odvahu se do výchovy a celoživotní péče pustit, proto jsem napsala ten komentář výš. :k:

Ano, tam oni vyberou jen ty zdravé spermie a těmi oplodní vajíčka a pak slesují jejich vývoj a tobě do dělohy zavedou jenom ta zdravá a schopná. Jinak vyšetření chlapa vřele doporučuji, navíc u nich je odběr materiálu velice snadný a pro někoho i příjemný (ikdyž ten mlj z toho měl depku a trvalo mu to děsně dlouho, prý se nemohl soustředit). Další pak proběhli v klidu doma za mé asistence a do centra se jen odvezly a bylo to.

Ahoj, mockrát děkujeme za povzbuzení, určitě se vše v dobré obrátí:) Přeji také hodně štěstí :)

To je mi líto :r: a moc držím pěstičky, aby to příště vyšlo. :k:

děkuji:)

ahoj bylo by to fajn, z dovči si ho ale asi nepřivezem, budu mít antinu, aby se mi tam neudělaly cysty a ono taky trochu hrozí, abychom si nepřivezli nějakýho střevního parazita, to by s prďolkou nešlo moc dohromady. Takže si to načasujem nějak pěkně po dovče:) Měj se hezky a díky:)