Tak jsme zpátky z porodnice:)

Tak jsme jeli v pátek ráno 22. 8. na kontrolu v rovnym 39tt, a doktorka že to vidí, když ne dnes, tak o víkendu určitě a jestli cítím stahy? Tak jsem říkala, že jo, ale že nejsou nijak pravidelný ani silný, ale že se mi po různu objevujou celej tejden, zvlášť za chůze.. tak mne poslala na monitor, že uvidíme, ten tam něco nakreslil, a doktorka, když si to pak prohlídla, tak že prej by si mne tam radši rovnou nechali, tak manžel volal svojí sestře, porodní asistentce, že teda už, tak nám vyzvedla doma tašku a jela za náma, my mezitim střídavě leželi v přípravný mstnosti na monitoru a ráchali se na míči ve sprše, po který se nám stahy konečně zpravidelněli a porod se začal opravdu rozbíhat, i když pořád pomalu, pak nám švagrová píchla antibiotika proti streptokokům, po kterejch mne pálilo v puse, v dlaních a prestech na rukou a taky dole v pipince, a pak mi píchla taky něco na urychlení a připravila nám porodní sál, kde sme leželi a chodili dalších pár hodin, pak nám píchly dolsin, po kterym se nám točila hlava a zpívali sme si, že "chtěla bych tančit jen protančit noc a den..." a pak jsem zas chodila manžel za mnou vozil kapačku :00: to bylo asi tak dvě hodinky fajn a stahy byť silnější byly snesitelnější,.. a švagrová se divila, že mne to pořád nějak moc nebolí... to se změnilo, když mi kolem půl šestý píchly vodu, udělalo to šplouch a hned v zápětí přišla kontrakce při který jsem se zkroutila až pod postel... chvíli jsem manželovi drtila ruku na posteli a on mne zpod ní pořád dokola vytahoval.. pak jsme se zase chvíli ráchali ve sprše.. no možná i hodinu, to bylo lepší, tam se to dalo líp snýsta, pak sem zas vylezla na postela ležela jsem na boku a manželovi málem uhryzla pár prstů... a pak jsem řvala, že se mi chce tlačit.... a docela si oddechla, když mi to po chvíli dovolily. chvílijsem tak tlačila na boku, s nohou zapřenou výš a pak si mne otočili do polosedu a radili mi jak mám tlačit a ať se nevysuluju řvanim, nadechnu se zatnu zuby tlačim... tak jsem tlačila ani nevim kolikdalších kontrakcí a v mezi čase brečela" "Helenko, Helenko, já už to nevydržim..." a pak najednou slyšim doktorku, jak říká, "Mám ramínka!" a najednou byl klid, a pak jsem napůl mimi slyšela: "Je to kluk!" bylo 21:12 a já jsem jen tak vyčerpaně ležela, a oni mi ho dali na bříško a já na něj čuměla jako puk a manžel taky :c: Pak šel manžel s miminkem koukat se jak ho Hela ošetřuje a mne mezitim doktorka šila a šila, s umrtvenim, takže to skoro nebolelo, to až pak ráno a další dny a ještě pořád se to hojí, ale den ze dne je to lepší a miminko je nádherný,akorát v noci a první den po porodu blinkalo natrávenou krev, protože se nalokalo plodovky s krví, tak jsem o něj měla docela strach, ztratil dost na váze, ale pak začal pít jak o život, a krásně přibírat, dva dny po propuštění měl na kontrole o 110g víc, než když nás pustili, takvoje je to žroutík, občas se přepije a pak toho kus vyhodí, ale evidentně furt přibejvá:)někdy mám pocit, že mne sní:)
tak a už jdu spát, nať si trochu odpočnu, než se mimi vzbud, a ať se manžel nezlobí, že tu vysedávám moc dlouho:)