Roční dítě a hysterický záchvat

ahoj, mojí princezně ja 22 měsícu a od roka taky záchvatý v postýlce řvala ahučela třeba 2 hodiny něž jí došlo, že už z ní nemůže (podotýkám zuby nic, přebalená po mlíku.. prostě vše ok) co se týče záchvátů... začala se vztekat absolutně kvůli všemu... a dost často přišla a kousla nás... pak pochopila že nás teda ne tak začla kousat gauč, polštář ... a prostě vše co je po ruce a když nic po ruce není tak se kousne vzteky sama... ale když se začne vztekat nepomůže nic.. doktorka řikála at ji polijeme studenou voudou to zabralo asi trikrát na začátku a pak už nic... takže jedině dát ji do postýlky a přivřu dveře(má tu větší do šesti let a má odděláný šprucle)... když se po pul hodce vyvzteká vyleze a příjde k nám jakoby nic.

...nechci to zakřiknout, ale příjde mi, že poslední měsíc je toho už mín... tak snad se to ještě zlepší...

moje babička si se mě dělá srandu, že nezvládám jedno a brzy máme mít druhý, ale prostě to není výchovou... prostě to má v povaze, že je vzteklá (ja taky byla cholerik, ted už sem se dost sklidnila...a oba jsme s manželem paličatý a on ještě k tomu opravdu vytrvalej, když mu o něco jde.... takže u nás to bude asi tím :-D) snad bude to druhé klidnější :-D

a jo nech dítko vyřvat... v tom vzteku nic nepomůže.. teda aspon ne u nás :-D ... prostě dát jí do vedlejší místnosti a ignorovat, protože čím víc má pozornosti tím to trvá dýl a i je to pak častější

no prostě to začíná být osobnost :) obě mé děti se začali vztekat kolem roku a u nás je to jasné-žádné vyřvávání teda nepraktikuju,ale když je to nutné,tak jedem i přes řev.Tudíž,pokuď je to možné,nechávám dělat,co chtějí oni,pokuď ne,je po mémj-jako odjezd autobusem,za ruku u silnice,v kočáru,pokuď někam spěcháme... no,jsem ochotná se domluvit,ale když mi o něco jde,tak přes to nejdede vlak,i kdyby se na hlavu postavili :s: jinak teda starší u nás v posteli spal do 2,5 let-ve své nespal od půl roka a mladší od cca 11 měsíců spí taky u nás ;) tím se odbouralo večerní řvaní :///:

Ahoj, jestli tě to potěší, tak máme doma to samé, možná v něčem horší. Jako malý usínal sám, od nemoci v 8měsících uspávám, ale je to jen cca na 10minut, což nechat vyřvat trvá podstatně dýl. Máme staršího syna 9letého a malý mu sdává hroznej kopr, kouše ho, vyhazuje mu jeho hračky, schovává ovladač od televize. S kousáním jsem třeba bezradná, zkoušela jsem mu dát, když někoho kousne, jablko nebo něco a nezabírá. KOuše i děti na hřišti, jakmile se mu něco nelíbí, tak chramst. Vzteká se taky jak čert, jakmile není po jeho, prohýbá se, válí se po zemi, křičí, kouše vše kolem sebe. Je mu rok a nikdo ho to neučil. Od narození se mu snažím být při ruce, nemám ohrádku ńic. chodí si po bytě jak se mu za chce, šuplíky kramaří, místa kam jsme nechtěli aby lezl, jsme tomu uzpůsobili a jinak muže všude. Hrát si vydrží sám tak 5-10minut, max. jinak chce nosit, abych si s ním hrála a tak. A to nemluvím o tom, že jsou věci které jsou zakázané a stejně je dělá. Pes kvůli němu může jíst a pít, jen když malý spí. Já uklízím taky až když spí, nechtěla jsem to tak dělat, ale jinak to bohužel nyní nejde. Doufám, že to čas spraví, až se uklidní tohle sebeuvědomující se období. A tobě přeji ať to taky brzy přejde. A o kolik je sourozenec starší? nejde třeba dělat věci společně ve třech? Spaní, hraní, uklízení? Náš malý třeba dává věci do pračky a pomáhá mi, když mu řeknu, tím pádem si s ním hraju a i uděláme věci co potřebuji já. Těžko se radí, když každá jsme jiná a máme jiné priority a neseme si něco ze svého dětství. Takže ať ti bude radit kdokoli cokoli, stejně si to uděláš po svém. A v tomhle případě si myslím, že fakt pomuze jen ten čas. Kámošky malá to také dělala a teď, když jí byly dva to jako mávnutím proutku přešlo. A je zlatá :). Tak držím palce a pevné nervy :a: