Máte někdo zkušenost s anestezií u dětí?

16.06.2014

Ahoj maminky,
chci se zeptat, máte některá zkušenost s anestezií u dětí? Nám bude za týden 5 let a máme teď ve čtvrtek jít na ošetření zubů v anestezii, protože mu minulá dr zuby zanedbala tak, že i když syn spolupracuje, nejde to ošetřit jinak. Chtěla bych vědět co mám očekávat, jak na to děti reagují, popř. jak dlouho vaše děti v anestezii byly, nám totiž řekli 2,5 hodiny a mě to přijde strašně dlouho :-( Moc všem děkuji!!

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahoj
tak jsem slíbila, že napíšu jak to probíhalo a tak činím. Měli jsme jít na řadu ve 12:30, ale vzali nás déle, protože rodiče chlapečka co byl před námi si jeli nakupovat a nestihli se vrátit do 10 minut, když je sestra volala :00: tudíž chlapeček ne brečel, ale řval jako když ho na nože berou, bylo to jak po anestezii, tak tím, že ho tam konejšila cizí sestřička, kterou nikdy neviděl. Pro mě nepochopitelné, protože já se nehnula dál než o ulici od té budovy, klepalo se mi tělo jako když mi vyrvali srdce :r: No nic...takže nás vzali po jedné hodině, anestezioložka velmi příjemná paní, vše vysvětlovala, Lukymu řekla, že mu dá masku jako kosmonautovi, on se těšil. Jakmile jsem ho položila, začal dýchat z masky, ale pak začal různě kroutit nožičky, pak ručičky a máchal kolem sebe a pak ještě z posledního vědomí vyslovil: Já jsem moc statečný! :-) No to mě dostalo maximálně, rozbrečela jsem se jako blázen. Pak už nám řekla, že nás nevnímá a my odešli, já na záchod kde jsem asi pět minut brečela a pak že si půjdeme dát něco k jídlu. Podruhé jsem viděla manžela brečet, resp. měl slzy v očích. Poprvé když se Luky narodil a včera. Šli jsme do restaurace, manžel si dal jídlo, já do sebe vpravila jen trochu polévky, nešlo to. Pak jsme chvíli chodili kolem budovy a šli tam zpět, kdyby to náhodou bylo dříve. Opak byl pravdou. Pod narkózou byl 3 hodiny a 10 minut. Pak nás anestezioložka zavolala, takové obavy co uvidím, jsem ještě nezažila. Ležel na posteli, v pusince měl ještě trubičku, ale po chvíli jí sám vykašlal, v ruce ještě kanylku, očička měl zalepený protože nefungují slzné kanálky, tak tam měl mastičku. Hladili jsme ho a mluvili na něj, už vnímal, ale nekoukal. Pak jako miminko co se snaží pást koníky zvedl hlavičku a byl zmatený, tak jsem mu chytla hlavičku a nasměřovala na mě a pořád opakovala že dlouho spinkal a vše je v pořádku, že je náš šikulka. Díky tomu ani nebrečel, hned jsem mu vyndala nová autíčka, měl radost a jelikož měl vyschlý krček, tak jenom zachraptěl, že je chce rozdělat a to už jsme věděli že je vše dobré. Pak si ale všimnul kanylky, tak jsem na ní držela ruku, aby to neviděl a manžel volal sestru, jestli to může vyndat. Hned mu to vyndala a byl klid :-) Pak jsme tam byli asi půl hodiny a jeli jsme domů. Nic mu netrhali, opravili 7 zubů a vytáhli 3 nervy. Prý to byla makačka. Po cestě domů měl ještě takové nekontrolovatelné pohyby, i večer doma, to si chtěl stoupnout a levá nožka ho moc neposlouchala, ale jinak v naprosté pohodičce. Večer už se krásně smál a pošťuchoval mě, ale já byla ta nejšťastnější máma na světě, že už mě zase zlobí :-)
Všem co dočetli, máte můj obdiv a hlavně děkuji za podporu a cenné informace, díky kterým jsem se mohla připravit na různé situace! Díky!

záleží, jestli anestezii myslíš jen lokální umrtvení při vědomí, nebo celkové uspání po dobu zákroku. Každopádně mu určitě pro něj srozumitelnou cestou vysvětli, co jej bude čekat - před samotným zákrokem, po něm, jak to bude po probuzení, co se asi bude dít a že bude mít třeba v puse krev nebo někde hadičky. Ujisti se, že chápe, co to znamená a zvládne to. Pokud by měl třeba nějak velký strach, tak je dobré jej třeba namotivovat - pokud to zvládne bez breku a bude dělat, o co jej zubařka požádá, tak třeba dostane nějakou drobnost nebo tak něco.
Když mi bylo 8 let, čekala mě operace srdce, proběhlo to v pohodě už z toho důvodu, že mi mamka kompletně vysvětlila, co a kde mi budou dělat a hlavně proč, co mám čekat před operací - na ekg, ultrazvuk a odběry jsem byla naučená od mala, ale tady jsem poprvé měla napíchané ruce na kanyly, všechna ta předoperační vyšetření, to, že se nesmí před operací jíst a pít. Taky jsem dopředu věděla, že se probudím na přístrojích, zaintubovaná a že mám čekat, že to bude bolet a budu muset brát hromadu různých léků. Výsledek byl, že během dvou týdnů v nemocnici jsem řvala jedinkrát, a to když mi tahali drény (1 cm tlusté hadičky), které vedly až k srdci a zarostly mi do masa. V anestezii jsem byla asi 8 a půl hodiny, po probuzení a vytažení hadičky z krku jsem měla šílenou žízeň, ale vždycky mi řekli, že ještě nějakou dobu pít nesmím (nevím, jestli se to týká i operace zubů, ale tohle osobně pro mě bylo dost nepříjemné). Byla jsem trochu zpomalená, prostě oblblá tím vším, co do mě nacpali, ale rozhodně se to dalo zvládnout.

Čauky,neboj,to zvládnete,není to dlouho-viz.níže.Určitě pak bude plakat,neví,co se dělo,pokud mu budou trhat-tak možná bude plivat krev-přichystej si plín´ku a kapesníčky do kabelky a na doma Nurofen nebo něco,ať ho to nebolí.Asi ti pak bude spinkat,držím palečky.

Odběr kategorie Máte někdo zkušenost s anestezií u dětí?

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky