Super víkend ikdyž náročný - aneb jak jsem se zničila ;)

Nazdárek holky, tak pomalu víkend za námi. Nevím jestli mám říct už nebo konečně ;)
V pátek jsem vyfasovala suplování prvňáků a už v těch 12 jsme lezla ze školy taková dost načnutá (kdo to neskusil nepochopí, co je 27 prvňáků 11.září ;) :s: ) Kolem šesté měli přijet naší, tak jsem jela koupit rohlíčky na snídani, vyvenčila pejska s tím že si pak na hoˇku schrupnu a pustím se do úklidu a vaření... No po půl hodince mi spaní překazila pošťačka (budiž jí odměnou, že donesla zápis z katastru - po 14 dnech - někdy to jde i rychle - takže máme ofi garáž ;) a dala mi i dopis pro manžela). Tak jsem se vrhla na koupelnu (celou ji vydrhla). Pak jsem uvařila polívečku a upekla dva štrůdly :hu: , volal manža že jede domů (bylo něco po třetí), tak jsem se vrhla na hromadu prádla kterou jsem vyžehlila (všecku - sem se nepoznávala :s:) Manža si měl odklidit svůj pracovní bordel a nějaký nevybalený věci. Jenže čtyři hodiny, pět hodin a on nikde... No nic začala jsem vařit véču pro naše, došly brambory, náhradní ve sklepě - no jo, jenže klíče si miláček nechal v autě... Grrrr!!! začal mě chytat celkem vztek, naši tu měli být každou chvíli v bytě bordel a manža nikde (chybělo mi vytřít až odnese ty věci) Miláček dorazil o půl šesté :jawdrop: ://: :n: , vysvětlujte to těhotenským hormonům - no chudák to schytal - za tu zácpu fakt nemohl (Pražáci zcela jistě pochopí ;) ) Tak jsem ho i sebe začla honit jak nadmutou kozu, díky tomu, že naši zabloudili, tak jsem to stihla... Sice manža sedící s ledovým klidem na sedačce a pijící pivo a říkající, vidíš já ti říkal, že to zvládneme byl málem synem smrti :00: :s: :///: Kolem osmé jsme jeli za mamčiným strejdou, kterej nás překvapil protože se nám minulý měsíc oženil (s paní žije x let a je strašně fajn), takže jsme tam byli asi až skoro do půlnoci, doma jsme si otevřeli vínko - i já jsem si dala ;) :#~: Spali jsme v o býváku a naše jsme uložili do ložnice - chudák pesan byl z toho v pasti a vůbec nechápal, kde se má jako usádlit na spaní a pořád pochodoval sem a tam... Do toho se Emča rozhodla, že když celej den hezky spinkala, že si dá ve dvě ráno v mým břiše fotbalovej zápas (odehrála oba poločasy a já šťastná o půl čtvrté usnula abych šla v šest na wc) :'zz): Naši měli druhej den dopoledne nějaký školení, tak jsme se s mamkou domluvili, že si dáme sraz na Chodově a půjdeme na oběd... Nám už se domů nechtělo, tak jsme vyrazili do Sparu, že koupíme lehátko pro Emču (měli v akci za 999,- - ale vyprodaný, tak bude v týdnu) za to jsme jí koupili 4 krásný bodynky (jedna za 34,90 :\x: ) , to už se mi začaly ozývat záda a bolet ťapky... Vyrazili jsme směr Chodov, že si projdeme nákupák a pak půjdeme na oběd... No tenhle nápad měla asi polovina Prahy taky... Tolik lidí jsem snad v životě neviděla a pak je prý krize :s: :s: :s: :jawdrop: :sick: Tak jsme sedli do kavárny a čekali na mamku (ledová kávička byla mňam mňam) a z nudy jsme začali počítat kočárky - za 30 minut jsme jich napočítali 128 :00: :jawdrop: - nepochopila jsem, venku hezky, teplo tak akorát - a matky s děckama v obchoďáku a ještě se některé rozčilovaly, že to ty děti nebaví... Naštěstí mi oběd spravil náladu, dodal trošku energie, mamka se chtěla podívat do IKEA, tak jsme vyrazili (proč ne, když ji máme chvilku od baráku) - tak jsme potkali tu druhou půlku Prahy - ty lidi jsou jak magoři, neustále do mě někdo šťouchal, asi třikrát do mě vrazila jedna mamina s kočárkem do břicha a ve finále mi přejela mou oteklou nožičku, to už jsem zařvala au - místo toho aby řekla pardon, tak se na mě koukala pohledem, co tam lezu... Potom jsme zvládli ještě návštěvu tety kousek za Prahou a domů se vraceli, tak kolem deváté... No samozřejmě únava a těhotenský hormony zapracovaly na jedničku, takže jsem se v autě rozbrečela, že nechci rodit, že mám strach, že mě nikdo nemá rád a milion jinejch důvodů... Myslím, že mě manža chtěl v tu chvíli asi v lepším případě vysadit v tom horším uškrtit (protože mi tenhle stav vydržel asi půl hodiny) - nejdřív mi nadal, že se chovám jak malá (no měl pravdu), ale pak mi doma obkládal nožičky ledovýma ručníkama a nosil mi čajíček... V noci jsem se vzbudila zpocená jak :pig: a s teplotou, takže kolem mě obskakoval, ale dneska mi je až na stav totálního vyčerpání dobře ;) Skoro celej den jsem prospala a po mém miliontém ujištění, že už mi je fakt líp, manža odfrčel na služebku...
A zítra do práce... (ale už jen 3 týdny ;) )