strach z porodu a bolesti-maminky prosim napiste

My byly stvořeny pro to, abychom to zvládly :///: Nedivím se, že máš takové obavy. Já je měla taky. Ale vždycky jsem si řekla, že když to zvládlo Tolik ženských, tak to zvládnu taky :\x: A taky že jo :C]]: A to jsem měla bolesti od tří od rána ( to bylo spíš jako když chceš na velkou a nejde to :///: ) a Lucinka se narodila až druhý den o půl druhé ráno. Bolesti byly postupně silneší a pod odtoku plodovky, ve čtyři odpoledne to byl mazec :00: Ale zvládla jsem to bez epidurálu :C]]: Věř mi, že jak se to malé narodí, v tu chvíli tě všechno přestane bolet a jak uvidíš ten uzlíček, tak si řekneš, že ta bolest za to stojí. Možná kdyby sis u porodu tolik nevytrpěla, tak ztratí to svoje kouzlo. ;) Zvládneš to uvidíš :dance: Držím palečky

Ahoj, já rodila před 16-ti dny, tak to mám čerstvě. Můžu tě naprosto uklidnit, že se to vydržet dá a než mi píchli vodu, tak ty bolesti asi ani nebyly tak nesnesitelný, jak jsem si představovala. Jako bolelo to hodně,ale ty pauzy mezi kontrakcema byly tak úlevový, že mi to nakonec nepřišlo. Ano, křičela jsem, ale věděla jsem, že tomu stejně nejde zabránit a představa, že každou chvilku to bude byla skvělá. Podle PA jsem měla porodit tak po 16hod, což od rána nic moc a malá nakonec vylezla 14:23, takže nakonec to dokonce bylo rychlejší...Jsem živý důkaz, že to jde, protože mě se třeba líbí tetování, ale v životě bych do něj nešla-protože mám panickou hrůzu z bolesti. Dokonce jsem během kontrakcí v bolestech ani jednou nevyslovila epidural, a víš proč?Protože mám panickou hrůzu už jen z té stříkačky :///: Nabídli mi, že mi píchnou jakousi injekci, která trošililinku pomůže od bolesti a já ji odmítla, proč si asi domyslíš :s: :s:

Ahoj,
myslím, že obavy z blížícího se porodu má asi každá těhulka, někdo se bojí víc, a někdo míń.
Napíšu Ti svůj názor co se týče porodu a bolesti při něm.
Porod opravdu bolí, a to hodně, můžeš při něm i hodně krvácet, ale věř, že všechno se dá vydržet a překonat. Porod přežila už spousta žen, rodí se další a další děti, tak to není rozhodně tak strašný zážitek, jak se Ti může zdát. Porodní bolesti se nedají asi s ničím srovnávat, je to prostě nesrovnatelné s ničím, ale o to hezčí je pak ten výsledek - zdravé miminko v náručí.
Zkus se na to podívat i z té lepší stránky. Ten den, kdy přivedeš na svět svoje dítě, bude možná pro tebe opravdu jeden z nejtěžších a nejbolestivějších dnů v životě, ale uvidíš, že až ti mimčo dají poprvé na bříško (pokud tedy budeš rodit přirozeně), tak všechny tyhle pocity co máš teď vystřídají jiné,daleko hezčí a intenzivnější a naopak porod se najednou stane pro tebe nezapomenutelný a nejsilnější okamžik v životě. Vždyť co může být pro maminku krásnějšího než mít poprvé na bríšku čerstvě narozené miminko, které ji předtím rostlo 9 měsíců v bříšku, kopáním jí dávalo najevo, že žije a že se těší až ho bude maminka chovat v náručí?
Beru to aspoň podle svých pocitů po porodu, protože to jsem prožívala tak neskutečně silné okamžiky štěstí, radosti a úlevy, že to mám za sebou, že se to nedá ani popsat. Věř, že v tu chvíli opravdu ta bolest nebo jiné menší komplikace bude to poslední, na co budeš myslet.
A co se týče toho samotného porodu, tak hodně záleží právě na přístupu, jaký k tomu máš. Když se toho předem moc bojíš, tak to pak asi z toho budeš mít fakt jenom špatné zážitky, ale když si budeš říkat, že porodem dáš přece nový život miminku, co v sobě nosíš, a že porod je prostě nezbytná věc, ke které patří všechny ty nepříjemnosti, prostě když na to budeš koukat spíš pozitivně, tak to nebude tak strašné.
Manžel byl se mnou u porodu, prožil se mnou obě doby porodní, byl pak se mnou na sále, když mě doktor 50 minut šil, držel v náručí našeho syna a jsem opravdu ráda, že to se mnou všechno prožíval. Myslím si, že díky tomu, že byl u porodu, si mě začal víc vážit nejen jako ženy, ale i jako matky, která mu porodila zdravého syna, a to je to nejdůležitější.
Myslím, že teď v tobě hodně pracují těhotenské hormony, kdy všechno prožíváš víc než jindy, ale věř, že přirozený porod (pokud nenastanou nějaké náhlé komplikace) patří k nezapomenutelným okamžikům v životě, a když budeš držet své miminko v náručí, uvědomíš si, že to všechno stálo za to (budeš už ovládaná těmi mateřskými hormony, které tě napumpují pořádnou dávkou štěstí a na to špatné rychle zapomeneš).
Rodily už miliony žen a miliony žen čekají druhé, třetí dítě, takže to znamená, že první porod je rozhodně neodradil od dalších dětí, spíš naopak, chtějí ten nádherný pocit po porodu zažít znova.
Možná bych Ti doporučila ještě nečíst si tolik popisů porodu, nedívat se na porod na internetu, aby ses zbytečně neděsila předem. Každá maminka prožívá svůj porod jinak, každá snáší bolest jinak a opravdu nemá cenu se předem zbytečně trápit a strachovat.
Myslím, že ty pravé porodní kontrakce pozná snad každá těhulka, nebo to aspoň intuitivně vycítí, že se nejedná o poslíčky, ale už o porod.
U mě ze začátku kontrakce připomínaly silnější menstruační bolesti, které postupně sílily v křeče v podbřišku a intervaly mezi kontrakcemi jsem měla v pravidelných intervalech nejdřív po 10 minutách a pak po 5 minutách.
Křížové bolesti zad se mi přidaly ke stahům až poslední hodinu před porodem, kdy mi začalo mimnko teprve sestupovat níž do porodních cest, ale vše se dalo vydržet. Až když jsem byla otevřená na 4 prsty, tak mi doktor píchl vak blan a pak mi odtekla i plodová voda. Díky injekci s oxytocinem jsem si pak zažila pěkně bolestivou půlhodinku, kdy jsem se ze 4 prstů otevřela na 9, ale kontrakce jsem měla téměř nepřetržité a hodně silné, že jsem se na lůžku jen svíjela bolestí. Ale o to dřív jsem pak už byla aspoň otevřená a samotné tlačení u mě naštěstí trvalo jen čtvrt hodinky a Honzík byl na světě.
Tak doufám, že jsem Tě mou dlouhou odpovědí moc neunavila, jen jsem se trochu vypsala ze svých pocitů. Pokud jsem Tě trošku uklidnila, budu ráda.
Tak si užívej zbytek těhotenství a porodem se opravdu předem netrap.
Pa :a:
________________________________
http://alenkasuchankova.blog.cz/

Ja se taky bala,taky jsem nevedela jak vypada kontrakce a hlavne jsem se bala toho,ze nebudu vedet kdy do porodnice,ze porodim doma. Mela jsem strasny strach z bolesti, zle ji znasim,bala jsem se ze tam omdlim. Ale kdyz to prijde, budes pripravena a budes presne vedet co delat. Ja myslela ze budu hystercit a vse,ale nakonec se nam povedla krasna holcicka a kdyz mi ji daly na brisko,necitila jsem zadnou bolest a i siti(co pry boli nejvic jsem zvladla bez chyby,protoze jsem myslela na malou,ze ji tam tatinek foti a popisuje a ze pak uz bude u me...zvladnes to...hodne stesti.papapa
http://kacirecek.rajce.idnes.cz/

Jsem na tom stejně, tak jsem ráda, že jsi tady hodila ten příspěvek. Kdy máš termín? PA nám na předporodním řekly, že, když budeme psychicky v pohodě, tak porod bude rychleji probíhat. Ale jak to udělat, že? Vím,že budu pěkně zmatkovat a nebudu ani vědět jak dýchat...A ještě říkaly, že máme čekat jen ty nejhorší bolesti, že tím, že na to budeme čekat a pak se mimi narodí, že uvidíme, že to tak strašné nebylo.... (???)

ahoj, nevim k čemu bych své kontrakce přirovnala. Ze začátku je to v pohodě ale jakmile začnou být kontrakce častější tak je to pěknej fičák. Jinou takovou bolest jsem nezažila a doufám že nezažiju :///: . Ale porod jsem přežila a za 3 roky jsem šla rodit podruhé. Zdá se mi že druhý porod byl horší co se týká bolestí. I když jsem si myslela že horší už to být nemůže-bohužel bylo a opravdu jsem byla ráda že to mám za sebou.
Beztak ti nezbyde než to vydržet když budeš rodit za pár dní nebo týdnů. Zvládneš to jako jsme to tady zvládli všechny. Musíš doufat že takové bolesti mít nebudeš a že porod bude rychlí. Neni to sranda ale určitě to miminko zato stojí. Uvidíš až to budeš mít za sebou jak budeš štastná a pyšná maminka..... :a:

Ahojky, tak ted uz si tu bolest ani poradne nepamatuju, ale kdyz si vzpomenu na ten den, tak vim, ze jsem mela bolesti strasne a nastup kontrakci hrozne rychly. Bolelo to jako snad 100x vetsi bolest nez pri menstuaci. Kdyz kontrakce prisla (v tom nejbolestivejsim stadiu), tak jsem brecela, plazila se po zemi. Neslo mi je rozdychavat, fakt byly hrozne bolestive. Lamala jsem manzelovi prsty. Kdyz jsme dorazili do nemocnice, tak me hned sestricka brala na vozik a odvezla na pokoj. Vysetrili me a dali kapacku a rekli mi, ze jakmile dokape, tak mi pichnou epidural....ja se na ni divala pri kazde kontrakci a prislo mi to jako vecnost. Po hodine od prijezdu do nemocnice jsem dostlala epidural a byla to velka uleva. Ja porak opakovala anesteziologovi jak je skvely a supr. Ale ja kontrakce citila i presto, ze jsem mela epidural. Samotny porod ne, ale protoze bobka vytahovali vakuovou pumpou a ja byla nastihnuta jako kure, tak jsem rada, ze jsem ho mela. Diky epiduralu jsem mela nadherny porod a cekani s manzelem na miminko bylo super. :-)

Amelie, ja byla a jsem presne, jak ty...Nebudu ti lhat, boli to desne a krec do lytka me rafla asi 3 minuty po vytlaceni naseho Lukaska na svet, ale tu jsem temer nevnimala, jak jsem byla vycerpana a stastna :) Nejde to k nicemu prirovnat, snad... znasob si nekolikrat velmi bolestivou krec pri menstruaci nebo vysekavani 8 z celisti... Ale bacha, pokud budes rodit prirozene, tak telo zaridi, ze se ti do mozku budou dostavat urcite podnety a ty zaridi vylouceni endorfinu a jeste nejakeho hormonu a ty to pak ZVLADNES :)! Neboj, zvladly jsme to vsechny, nebudes jina.
Ja mela taky desnej strach, co me ceka a neumela si to predstavit, tak te naprosto chapu. Pokud mas ve svym muzskym oporu, tak ho rozhodne vem s sebou! Me to strasne moc pomohlo, nepripadal jsem si tak ztracena a nemozna. Navic PA a doktor budou jiste profici a podrzi te. Bez tehle 3 lidi bych tam snad hystercila jeste dnes.
Pokud ti budou porod vyvolavat Oxytocynem, tak to pry boli jeste vic, ale TAKY se to da zvladnout!
Ja ktera se div v noci nebudila hruzou, co me vlastne ceka, muzu svobodne prohlasit, ze porod je nadherna vec a jeste, kdyz me propousteli z porodnice, tak jsem kyvla primari, ze se tam vratim.
Ted jsem 5,5 mesice po porodu a vylozene se tesim, az budu znovu prozivat ty vsechny bolesti a utrapy a radosti a stesti a nervy pri druhem detatku ;)
Tak jsem to ze sebe vysypala, zni ti to aspon trosku srozumitelne, kocko? ://:

Každá bolest vnímáme jinak, to nelze srovnávat. Já třeba nevěděla, co to je bolest při MS. Mě u porodu vůbec nebolelo břicho, bolest mi šla ze zad do konečníku a ze spodu do pochvy. Silné bolesti jsem měla jen cca hodinu. Jinak jsem moc chtěla rodit přirozeně a za každou kontrakci jsem byla ráda a věřila jsem, že mě posunula blíž ke kýženému konci. Taky jsem si říkala, že těch pár hodin (u mě celkem cca 23hod) je strašně krátká doba v životě.
Ničeho se neboj, miminko ven musí a Ty s tím už nic jiného nevymyslíš. Držím palečky, ať můžeš na porod vzpomínat stejně pěkně jako já.

Lištička Kačka + Matýsek

nebuj rychle zapomeneš.u každého je to fakt jiný.dokonce i já u každýho těhu jinak a i potřetí jsem e děsně bála...držím pěstička.r.

ahoj podle me si s tim zbytecne lames hlavu-)me hendka rupla voda z niceho nic v posteli a okamzite kontrakce po trech minutach...do hodiny sem je mela uz po jedny minute a takhle to bylo asi ctyry hodiny....pro me to byla bolest opravdu neuveritelna...ja sem proste zatla zuby jinak to nejjde nez to pretrpet..ale kazdy to ma opravdu jinak ..vim ze se bojis ale urco to zvladnes levou zadni-)

babetaslingrova@seznam.cz
NEKDO SLABSI NEKDO VETSI NEKDO KRATCE NEKDO DLOUHO..TO SE NEDA RICT ALE ZVLADNES TO JAKO KAZDA..