Strach z nového, neznámého
Ahojky holky, termín porodu se neodvratně blíží, mně se asi přiblíží dříve, než bych chtěla, protože kvůli těhotenské cukrovce, která se mi horší a horší, mi chtějí porod do dvou týdnu vyvolat. V pondělí si jdu lehnout na 24hod. glykemický index do nemocnice a také bych se měla dozvědět, kdy že to mám podle nich rodit...Mám z toho všeho najednou hrozný strach, myslela jsem, že budu mít přirozený porod, tedy že budu rodit, až bude chtít jít malá sama ven :( Ještě se uklidňuji tím, že mám už hlavičku úplně dole a tudíž podle dr. mám dobré dispozice k porodu, tak třeba bude malá rozumná a ze strachu bude chtít jít dobrovolně a sama :) Teď když je to všechno tak blízko, tak začínám mít i myšlenky typu, že už nikdy nic nebude jako dřív (což je logické a musela jsem s tím počítat). Když vidím film, kde je zamilovaný pár, který se miluje a prožívá takové ty romantické, vzrušující chvíle, tak mám najednou strach, že už to s manželem nezažiju. Možná je to umocněno i tím, že manžel je v zahraničí (kde jsme oba pracovali) a já jsem "na porod" tady v ČR. Stýská se mi, chtěla bych se k němu přitulit, ale nemůžu. Ráda bych věděla, jestli takové "úžasné" depresivní myšlenky mám jen já a hlavně, jestli se mýlím a budu i s mimčem zažívat to, co jsem zažívala před tím...Nějak to na mě najednou doléhá a i když se na mimčo moc těším, tak je to spojeno i se strachem z neznáma, z toho jak to bude, jestli budu pro manžela přitažlivá,....Já vím, jsou to hlouposti, ale nějak mi ty myšlenkové pochody nejdou zastavit :r:
In reply to těhotenská cukrovka by Belineas
Ahojky, já si inzulín naštěstí nepíchám a ten cukr se mi začal horšit teď ke konci (jak to zpravidla bývá), ale diabetoložka řekla, že už nemá cenu nasazovat inzulín, že je to zbytečné. Zvláštní je, že ten glykemický profil mi dopadl výborně a to i odběr ze žíly, který měl ukázat, co se mnou dělal cukr v minulých třech měsících. Nevím kdy máš termín, já ho mám "oficiálně podle MS" 25.11. a včera na UTZ mi řekla dr., že máme také něco málo přes 3kg a prý je to v normě, tak bych si z toho nedělala hlavu. V úterý jdu na kontrolu, tak se prý s dr. domluvíme (podle toho, jak to bude vypadat) na bližším termínu porodu...Ale prý buď příští, nebo přes příští týden. Tak jsem zvědavá. A tobě nechtějí vyvolat porod dříve, když to nepříjde samo? Také přeji, ať ti to vše dopadne co nejlépe ;)
In reply to Ahojky, já si inzulín by Garis
Já mám oficiální termín 2.12. Bylo mi řečeno, že bych neměla přenášet, ale nic víc. Můj pan doktor mě totiž převedl do fakultky, kde bych měla rodit a tam mají takových maminek asi víc, takže jim to asi přijde normální. No uvidíme, jsem prvorodička, tak nemám s čím srovnávat a to mě znervózňuje. Docela bych to chtěla mít za sebou, i když z toho všeho mám hrozný strach. Tobě přeju, ať se Ti vše vydaří :)
Tak můžu tě uklidnit, nejsi v tom sama. Já už bojuji s takovýma myšlenkama taky nějakou dobu. Termín měme za pár dní, takže se to stupňuje. Já mám naštěstí manžela u sebe, takže se stále u něho ujišťuji že je všechno při starém a on mě musí stále uklidňovat. Na malou se hrozně těšíme. Taky mám strach abych nebyla protivná a on mi nakonec neutíkal z domu. Je to ale asi opravdu normální. Opravdu příjde něco nového do našeho života a k tomu ještě ty zatracené hormony :dance: . Tak ti držím palečky ať to vše v pohodě zvládnete a s manželem jste co nejdříve spolu.
In reply to Tak můžu tě uklidnit, by bubli2
Děkuji :) No právě, myslím, že kdybych měla manžela u sebe a mohla se "ujišťovat" o tom, že mě stále miluje a milovat bude a takové to uklidňování, že vše bude skvělé,atd..., tak je to také jiné a necítím se tak, jak se cítím. Sice se ujišťuji přes skype či telefon, ale to je jiné, když ho nemohu obejmout, když vedle mě nespí,...No jo no, hormony dělají své :)
dobrý je, že si to všechno uvědomuješ. :) Mě tohle vůbec nenapadlo a pak mě hormony rozhodily natolik, že jsem měla opravdu děsný a dlouhý šestinedělí (fakt delší než šest tejdnů). Najednou jsem měla strach ze všeho, i že mě manžel přestane mít rád, když se chovám tak příšerně. Že se neumim postarat o malýho (nešlo nám kojení), že jsem strašně unavená a vypadám hrozně. :) Ale neboj, je to jenom v psychice, teď se Ti stejská a tim je to umocněný. A pro toho, kdo Tě miluje budeš vždycky přitažlivá, navíc budeš máma, budeš přetejkat něhou. Na tyhle nový pocity se těš, láska k dítěti je opravdu vyjímečná. ;) Vzrušující chvíle zas zažiješ, až se dá tělo do kupy a nemusí to trvat dlouho. :a:
No uvidíme, sice si to uvědomuji už teď, ale třeba to po porodu bude ještě horší :jawdrop: Ale doufám, že ne...Jo asi určitě je to umocněno tím, že se mi stýská po manželovi a že ho tady nemám. Na miminko se opravdu moc těším, ale je tam i takový ten strach, jaká budu máma, jak to všechno bude a tak. Každopádně jsem docela ráda, že nejsem sama, koho trápí/trápili takové myšlenky, stavy a že se budu moci těšit i na to, co "bývávalo" :c: Děkuji moc :)
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Ahoj budoucí mamčo, čtu si tu Vaše komentáře a musím přiznat, že mám velký strach z porodu a co přijde po tom. Mám taky těhotenskou cukrovku, píchám si inzulín (14-9-12-4jednotky). Při každé kontrole mi něco přidají, protože hodnoty cukru stále nevyhovují. Do termínu mám ještě min. 3 týdny. Chtěla jsem se Tě zeptat, kolik si pícháš Ty, že ti asi budou muset vyvolávat porod dříve. Dnes jsem byla na kontrole a ještě mě paní doktorka překvapila, že už máme přes 3 kila, zdá se mi, že to je dost 3 týdny před porodem. Jinak přeju, ať Ti vše dobře dopadne:-)