špatne ho vychovávám????

Ahoj holky, mockrát vám dekuji za parádní rady:-)))))))))))))) sjem ráda že nejsme špatná matka a že je to asi jen období a já delám co je vmých silácha snad h to prejde, samo že musí mít hranice, jinač mi bude skákat po hlave a kopat do me, to nesmíme pripustit. škoda že ta postýlka na nás nezabírí a gratuli všem kterým zabírá, jak sjem psala vydrží tam i hodinu a dokonce rád, proste se v té psotýlce uklidnuje, není to pro neho trest, takže budu muset najít jiný trest, ale to fakt nevím jaký. a gratuluji Kyti k jejímu tehu :cc):

Ahoj. Našemu Kubovi je 18 měsíců. Když není po jeho, předvede záchvat vzteku jako blázen. Včera jsem ho rvala do kočárku na hřišti plným dětí a rodičů snad čtvrt hodiny. Nechtěl tam bejt, propínal se, ječel, kopal, no krása. Ostatní maminky na mě s porozuměním koukaly, takže mám pocit, že všechny děti jsou v tomhle věku stejný a projde si tím skoro každý. Doma je s ním taky dost těžký pořízení. Na zákazy nereaguje, plácání přez zadek se směje a jde tu zakázanou věc udělat hned znova. Když mu to zakážu víckrát nebo ho odněkud, kam nesmí, sundám, spustí jekot a dupot. U nás doma je prostě pořád jenom slyšet ne, to nesmíš, to se nedělá a potom hned strašnej Kubův řev. Jako trest, když to Kuba opravdu přežene ho dáváme do ohrádky a nevšímáme si ho. To se uklidní. Ale stejně když ho s tý ohrádky vyndám, tak jde a znova klidně udělá tu věc, za kterou v ohrádce byl. Ale i když je takhle divokej a neposlušnej, tak jsem ráda, že není aspoň zlej na ostatní děti. K těm se chová docela hezky. Ale třeba to taky přijde. Prostě musíme tohle období vydržet, pak už jenom pubertu a potom se budem smát my jim, jak si nevěděj rady se svejma dětma :s: .

ahojky, to nebude výchovou, já to měla taky a taky nic nezabíralo. To je prostě období, kterým si musí projít. Jen je škoda, že to nemají všechny děti, protože mně teda moc nepřidávalo, když mě malá uhodila a jiná maminka, která to u dítka nezná, ti řekne, že máš nevychovaný dítě. Na Verču neplatilo nic, teď už je větší a stačí jí vynadat. Prostě to je období. Přeji silný nervy.

ahoj, je to období, povaha a i tím že je to kluk....Taky jsem si tímto prošla. Naštěstí tato agresivita přešla Ondru celkem rychle-rychleji než stekání a histerický pláč. Bouchal děti, kousal je, házel hračkama, kamenama, píchal klackama a bochal snima děti po hlavě, šťípal. Kolikrát jsem si myslela že budeme přes teplé počasí doma protože to bylo fakt děsné. Styděla jsem se za něho. Maminky se na mě hodně ošklivě koukali. Já se vždy omluvila a ze hřiště jsme odešly-když někomu ublížil, ale ten pocit-to bych se do země propadla. Neříkám že se děti neškádlí-to ano, ale tohle byla cílená likvidace všech dětí okolo :00: . nevim přesně kolik Ondrovi bylo když toto začalo, ale vím s jistotou že ve 2letech a něco ho to přešlo. nyní se s dětma moc hezky hraje a i je vyhledává. O malé dětičky rád pečuje a je starostlivej :///: . Ale to období bylo hodně složité. Nepomáhalo vysvětlování, dávání přes ručičku nebo přes zadek-prostě děsný...Je pravda že na Ondru spíše platí tresty tipu. Budeš zlej a jdeme domu. Takže když něhoho uhodil-já věděla že si to to dítě nezasloužilo, tak jsem sebrala bábovky a šly jsme. Sice celou cestu řval, plazil se po zemi a vřískal, ale nepolevila jsem.... :a:

Ahojky ,jednou jsem koukal na Sama Doma a tam zrovinka řešily tuto problematiku,byl tam chlapec hyperaktivní a vztekloun,ta paní zřejmně nějaká odbornice na tuto problematiku říkala že,žádné plácání a křičení ani nic nezabere,možná dočasně,říkala že nejlepší je vzít oblíbenou hračku,nebo věc a zabavit dítěti až jakmile se uklidní dát mu ji a pokud když mu hračku vrátíme a začne znovu,opět zabavit tak dlouho až se uklidní a pochopí že to dostane až bude vklidu.Já to u své dcery taky jednou skusila,ale ona je zase natolik chytrá že raději šla do pokojíčku a až se uklidnila přišla se omluvit,ona je taková prdelka co si nerada rozhádá rodiče :j) ,ale nevím jak to zabírá u ostatních dětí,kamarádkla má taky kluka a je to to samý,nic nezaírá může na něj křičet,ale on stojí a kdyby mohl tak se ji ještě vysměje.No držím palečky a snad to přejde,teda pevně tomu věřím.Tak hodně sil a pevné nervy ;)

Ahojky,taky myslím,že je to věkem,pomalu se blížíte do období vzdoru a myslím,že záchvaty vzteku se budou jen kupit :( S tím nic neuděláš,jen poradím jedno a to nepodlehnout tomu,co si vydupává :) I za cenu toho,že hysteráky vyšvihne v krámu nebo na ulici :( Oni totiž si to rychle zapamatují a když podlehneš,budou to zkoušet víc a víc.Jinak poradím ti,určit si hranice a přísně je dodržovat.Aby bylo jasné,že tohle smí a tohle ne.Pokuď to poruší následuje trest-to už je na tobě jaký.Ale zase důsledně dodržovat a domluvit se i s ostatními členy rodiny,aby ty mu to třeba nepovolili a tys ho pak za to netrestala.Rok a půl staré dítě už pochopí co smí a co ne.Postýlku bych jako trest nepoužívala,pokuď to nezabírá,nehledě na to,že mu k ní pak můžeš vytvořit odpor a on tam nebude chtít spát.Je to složitý,ale myslím,že to je jediné,co ti může pomoci :(

ahoj,ráda bych Ti pomohla,ale žádnou radu nepřináším,já jsem si prošla vším co tu popisuješ i horšími věcmi,měli jsme doma TYRANA a přešlo to prostě jen tak zničeho nic věkem,když jsem tu psala co tu provádí,tak mě všichni posílali na nerulogii a teď je mu 18 měsíců a je z něj úžasnej malej chlapeček co poslouchá skoro na slovo,já ty jeho výstřelky většinou ignorovala a snažila se odvéct pozornost,protože když jsem to kolem 12 měsíců ustavičně řešila,byla jsem já i manžel na pokraji nervového zhroucení :s: Prostě to jen tak přešlo...