součet tohoto týdne

ahoj Dalinko, aspoň se bude tvýmu synkovi usínat s úsměvem na rtech. my se s manželem vždycky nasmějeme, když toník začne klábosit.
koukám, že už budete slavit skoro opravdický narozeniny :-) :k: takže mamko napeč mrkvovo-brokolicovo-špenátový dorty, ať je mejdan dokonalý :s:
a proti pneumokokovi zatím očkovat nenechám, nechci ho takhle mrňavýho zbytečně zatěžovat nějakým svinstvem. někde jsem četla, že nejohroženější jsou děti, které bývají v kolektivu, tak to budu řešit až půjde toník do školky

už jsem taky klidnější - cvičení zvládáme oba a teď ho i víc zajímají věci okolo, tak se snaží k nim dostat

Jste šikulky oba dva... neboj, oni ho ty hračky donutí k pohybu celého těla :one: Kristýnka teď denně posiluje na hrazdičce :c:

Ahoj Sisino, určitě v pohodě bude, nevím, jestli je to cvičením, ale už má i celkem rád bříško a snaží se sám přetočit, takže určitě všechno brzo doženem

tak to je veliký pokrok moc chválím je vidět že je to šikula sisina a Matějíček

konečně si všiml, že má krapet jinej rozhled a že je to mnohem lepší, než zírat do stropu :s:

no Matěj to má taky rád ikyž teď se mu zamlouvá pohyb a doleze si kam chce ale jinak strašně rád se tak i vozil v kočárku že všude viděl ;) a co jinak jsk se vede sisina a Matějíček

jůů, tak to stahujete docela rychle, Rozárka je šikula a ty taky, když s ní tak pěkně cvičíš.
taky jsem přemýšlela (navazuju na tvůj odkaz), kde jsme s mužem udělali chybu, ale spíš to asi bude individualitou dítka, protože rozhodně nemám pocit, že bychom ho zanedbávali. a na ty rehabilitace jsme taky zašli dřív, než by si něčeho všiml doktor, ale abych byla upřímná, tak jenom díky tomu, že nás dotlačilo okolí, kterýmu se toník "nezdál"

U nás to bylo naopak. Mamka i sestra mě uklidňovaly, že každé dítě je jiné a k tomu mi samozřejmě řekly spousty příkladů dětí - kdy lezly, chodily apod. Chybu jsme nikde neudělaly :n: , jen jsem si potom zpětně přehrávala v mysli průběh porodu a na některé věci jsem se ještě ptala ségry, která tam byla se mnou. Na nic jsme nepřišly, všechno opravdu proběhlo tak, jak mělo. To víš, že se neubráním srovnávání s bráškou. Ale každý je opravdu jiný - např. Rozárka je větší smíšek :!k: a Tobiáš byl víc ukřičený vztekloun :§) už jako mimino. Rozárka má už 8 zubů, zatímco Tobiáš měl jen dva. Rozárka už umí paci-paci, pá-pá, jak se má, jak je veliká, "indiána" apod. To brácha uměl až někdy ve 14 měsících. Takže se mi zdá, že se teď prostě vyvíjí víc psychika na úkor fyzického rozvoje. Tobiáš zase v jejím věku už pochodoval kolem nábytku.
Myslím si, že se svým dětem věnuji maximálně a hlavně se snažím pomoci tam, kde jim něco nejde :qu: . Takže s Rozárkou cvičíme a s Tobiáškem zase procvičujeme výslovnost. A jak mě potom těší jejich zlepšení! :h: Prostě jako každou maminu!

jak říkáš, každý dítko je jiný ;) když se na rehabikách paní ptala, jaký bylo těhu a porod, tak říkala, že se ani nedví :s:

Hurá!!!!!!!!!!!! Dnes, kdy má právě 11 měsíců, začala konečně používat nožičky na odstrkování a plazí se!!!!!!!!!! Mám strašnou radost - další viditelný pokrok!!!!!!!!!!!!!!!

máš recht, taky se tim nechci moc zabývat.....ale stejně poočku sleduju, jestli má pěstičky nebo ne :n:
no a očkování bychom měli stihnout do 5. prosince.....to je za chvilku, tak uvidíme