S.O.S.-maly tyran

25.06.2009

TAK HOLKY A TED POTREBUJU RADU OD VAS CO MATE VIC DETICEK:
Kdyz se mala narodila,tak ju Patrik bezvadne prijal...aspon jsem si to teda myslela,ale holky co se deje poslednich 14 dnu me dostava vazne na kolena Pláč jsem totalne v ritce a vubec nevim jak se mam chovat...strasne zlobi...A NORMALNE DAL VIKTORCE FACKU :w: :w: nevidel,ze se divam a dal ji facana jak hrom,mela chudink otlaceny prsty na tvari....za dva dny ji dal zase pres ruku,protoze ho skrabla,ale ja jsem mu 10 krat rekla at k ni nechodi,ze je mala a nema cit v rucickach :( a holky ted se podrzte:pred chvilou jsem prebalovala malou a dobehl Eda (pes) a mel trochu mokry zada,tak jsem si ho zavolala a ptam se ho co mu udelal...on,ze nic..tak rikam,nelzi me nebo dostanes na zadek a on,ze me to nerekne ,ze dostane na prdel,tak jsem mu slibila,ze nedostane,ale at me nelze a rekne me to:ON HO NORMALNE POCURAL :w: :w: chapete to?proc to dela?ja uz nemuzu :r: ja ho miluju,volala jsem i mamce jestli delam neco spatne a ona ze ji prijde ze ne..mazlim se s nim,kupuju mu pomalu to co male,aby si neprisel osizenej a on takhle :n: nezlobte se za roman,ale j jsem z toho vazne v riti: :r: chtela bych zpatky myho malyho hodnyho chlapecka :h:

Kliknutím vložíte smajlíky:

víš ono je to těžké, dětičky prostě potřebují pozornost a když se jim nedostává dost tak dělají všechno proto aby té pozornosti bylo více......
Když mi kdysi moje babička vyprávěla, že sestra mého tatínka, asi po čtrnácti dnech co se narodil chodila a prosila ať ho hodí na hnůj, že ho nechce.......smála jsem se
tak já mám zatím mimíska jen jednoho - malou 3 měsíční Angeličku

ale moje sestra má dětiček 5....a z toho první tři chlapce měla hned po sobě dnes 21,19,17 let......pak ca. 7 letou pauzu a dvě děvčátka dnes 2 a 10 let....
Procházela si tím samým co Ty teď, ....a řešila to tak, že je zapojovala do běžných prací - sice pak měla dvakrát tolik práce ale fungovalo to,pomohl i švagr - tatínek, snažila se věnovat všem dětem - ale je to samozřejmě velice těžké, protože to nejmenší potřebuje více pozornosti než větší dítko. Starší dítka si pak připadají odstrčená a dělají vše proto aby se jim dostalo více pozornosti. Když nejmenší spinkalo, rozdělila čas mezi ostatní a nebo společně četly a hrály si....atd
Také tam padaly facky mezi dětičkami, kolikrát měly kousek - dílek hračky v uchu, kolikrát bylo rozmontované rádio nebo video, těch bonbónku co místo v puse skončily v nose, kolikrát se přetahovaly o jednu hračku (i když ji samzřejmně měli spousty), koli toho spolikaly a sestra se pak hrabala v jejich hovínkách za jejich asistence, kolikrát si sedly pod stůl a prostě nechtěly vylézt, dělaly naschvály no a jednou dokoce prostřední chlapec přišel za maminkou že tatínek koukal sousedce na prsa - no pravda to nebyla, ale maminka mu v tu chvíli přeci naslouchala, ne? Div z toho neměly rozvod.....
No ale pak to sestra vychytala, udělala si vlastní systém a bylo to v pohodě....
No ten systém si ale musí přijít každá maminka sama, víš.......

Asi jsem moc neporadila, ale myslím že to čím právě s malým procházíte je absolutně normální když jsou dvě a více dětiček......
papa Lisa

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

taky vsazim hodne na skolku,uz aby bylo zari ;) a s tema pocitama to znam,ve me se to taky silene mele...

Ahojky,mám doma to samé.Já mám Patrika 3 roky a Kubíka 5 měsíců.Upoutává na sebe pozornost,i když se mu taky snažím hodně věnovat,kolikrát mi příjde,že se mu věnujeme víc,než Kubíkovi,ale i tak je to takové.Asi si musí bobci zvyknout,že teď to bude už zkrátka jiné.Třeba mi Páťa dělal to,že při kojení přišel,že chce kakat a samo,že se mu nechtělo,ani se nevyčůral.No a teď jsem ho před pár dny načapala,jak seděl u Kubíka a jezdil po něm s autem.Takže nervy pořádné.

In reply to by kockral

no vidis,ja mam Patrika 4 roky a Viktorku 3 mesice...jinak to na zacatku zkousel taky,ze vzdycky nejvic chtel,kdyz jsem maliou krmila,ale dikybohu uz pochopil,ze neuspeje,ze malou proste nakrmit musim :( jsem rada,ze v tom aspon nejsem sama...nejhorsi je,ze ho tak miluju a zaroven se pristihnu jak se treba tesim az si ho vezmou nasi na dva dny...driv jsem plakala,kdyz jsem bez neho byla jen jednu noc a ted jsem kolikrat rada,ze neni doma a pak z toho mam strasny depky,ze jsem spatna matka :( ach jo,netusila jsem,ze to bude az taaak tezky

In reply to by lenkaxxx

Máme přesně ty samé pocity,já kolikrát na Patrika tak vyjedu,že potom z toho i celý den bulím,protože se kolikrát přistihnu,že si říkám,aby raději byl někde jinde. Kolikrát se nemůžu dočkat večera,až ho okoupu a půjde spát. Jo,to je život,musíme se všichni navzájem sehrát,snad to bude den ode dne lepší a lepší,lépe řečeno měsíc od měsíce. A na takovéhle depky už trpívám od druhého těhu,protože jsem kolikrát musela Páťu od sebe odstrkávat,když třeba chtěl po mně skákat,nosit se atd. To mě taky vždycky příšerně mrzelo. Musíme to vydržet,určitě to takhle nebude pořád. Co vím,co je pro něho nejlepší,tak když ho zabavím,že jsme třeba venku celý den,to většinou nic takového nevymýšlí.

Já ti asi neporadím..jsem ve stejné situaci,teda podobmé..jen u nás se nejedná o ubližování..mám skoro 8letou dceru..do jejich 6 let jsme byli jen já a ona..bydleli jsme u mých rodičů..její tatínek se o ní nezajímal a ted je po smrti..když jí bylo 6 let našla jsem si přítele a nastěhovali jsme se k němu neb jsem s ním čekala miminko..vše docela šlo,jen dcera nechtěla spát sama v pokojíčku,trvalo to dlouhý půl rok než se to naučila..pak se vloni narodil syn..celkem to šlo,jen začala více chodit na vikend k mým rodičům,byla na ně od mala fixovaná...ted jsem znova těhotná,každým dnem můžu porodit,ale stalo se to,že dcera musela na delší dobu k mým rodičům a ted se jí nechce domů..ví,že na ní nemám už tolik času jako když byla sama a ona to strádá a vyhledává to u mých rodičů..chodí do první třídy..mluvila jsem i s dětskou doktorkou,co mám dělat..rada zněla že jí mám dát čas,ydlíme ve stejném městečku,máme to kousek od sebe..ublížila bych jí kdybych jí poručila že má jít domů...ted bude mít prázdniny,tak mám na tom po porodu zapracovat..dr.říkala že to je pro děti některé strašná psychika..mít někoho jen pro sebe a pak se musí dělit...zatím tomu nechávám volný průběh..taky se to týká mého přitele..má jí rád,říká mu tati,ale nechce ho poslouchat,ze mě má takovou kámošku..z něho respekt,protože já vždy povolila ..on né a to je to proč také nechce být s námi...tak se drž..papa

In reply to by elimon

:( no jo je to prace s detickama,ja prave nevim jak se mam poradne chovat...kazdej me rekne at mu dam poradne na zadek,ale me proste nebavi porad ho rezat,kdyz vidim,ze to nepomaha :( nikdy jsem nebyla zastancem vychovy bez davani na zadek,nekdy to proste potreba je,ale kdyz vidim,ze to nepomaha.......jinak ja si nedovedu predstavit,ze bychse divala jak ma muj syn bliz k nekomu jinemu nez ke me,musi to byt pro tebe taky hodne tezky,ale neboj,moje mamka rika,ze deti jsou jen chvilku a v dospelosti zjisti,ze pro ne opravdu chceme jen to nej :) moc dekuju za povzbuzeni a drzim palecky ... :a:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

:) moc dekuju za radu,on se moc snazi me pomahat a je pravda,ze vetsinou mu vysvetluju,ze je mala moc mala,aby me s nou pomahal,ale myslim,ze treba namazat zadecek by zvladl :? vyzkousim to...jinak uz jsme s nim sedeli a domlouvali mu..vzdycky zacne plakat,ze Viktorku miluje a ze uz zlobit nebude a pak udela dalsi krpu :( no snad to brzo prejde..dekuju za radu ;)

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka