Smutek

:n: :r: :n: :r: život není ani trošku spravedlivý :n: :n: :n: a v boha - v toho se opravdu věřit nedá :w: :n: :w: :n: :w:

a řeknu to na rovinu, jsem z toho úplně v prdeli, to prostě není možný, co se stalo a bohužel stává :r: . Já debil jsem ještě před nedávnem uvažovala, jestli kupovat ten monitor dechu, bylo mi líto peněz, ale už ho mám doma. Prostě zdraví je nejdůležitější, není to žádné otřepané klišé a teď po přečtení té smutné události bych si nejradši nafackovala za to, že jsem přemýšlela nad zasranýma 2 a půl litrama. Omlouvám se za ty výrazy, ale kromě hroznýho smutku mám i vztek, pořádně ani nevím na co, ale dost mě to dostalo a myslím, že už se mnou dnes nic moc nebude.... :r: :r: :r:

Je to opravdu hrozné a ani si to neumím představit, brečela jsem asi hodinku když jsem si to včera přečetla a když nato myslím, tak se mě ženou slzy do očí. Je to opravdu nespravedlivé. Kdejaké feťačka, alkoholička a já nevím co ještě mají zdravá miminka a nestarají se oně a ty co jsou normální a děti chtějí, tak jim to nejde nebo oně přijdou. Taky říkám, že kdyby byl někdo nahoře, tak to nedopustí.

Dobré dopoledne, já jsem si to přečetla až dnes a brečím tady nad svojí spící holčičkou..... je to hrozný...... vůbec nevím, co bych dělala...... :-(

včera když jsem to dočetla už jsem ani nedokázala reagovat na ostatní příspěvky,cítila jsem se hrozně,vůbec tu maminu neznám a bylo mi celý den tak smutno jako by se měn to týkalo,ale ano týkalo se mně to jsme tady jako rodina a dokážeme se vcítit do situace jaká nastala,ještě teď mi je z toho hodně ouzko,dokážeme to právě proto že máme ty své drahé mimísky a nedej bože kdyby se s nima něco stalo tak by se nám zhroutil svět.stačí jen nepatrná změna v chování,zvýšená teplota,nechuť k jídlu a každá mamina se hned bojí o toho svého drobečka.V situaci co je kacka bych nechtěla být a o to cítím větší bolest že jí nemůžeme ale vůbec pomoci,od včerejška si pořád prohlížím malého a říkám si jak jsem štastná maminka že je takový jaký je.mám tři děti někdy se na ně moc zlobím,když zlobí,když si neuklízí,když se hádají ale neuvědomovala jsem si jaké prkotinky to jsou,vždyť my se musíme radovat že jim nic není a když přijde nějaká ta horečka tak to spraví paralen,miluju je nadevše a je smutné že si to člověk uvědomí až po nějakém neštěsttí,kacenko drž se. :w: :w: :w:

je to priserny..je mi z toho hrozne...chtela bych ji nejak pomoci...ale to asi nejde..me rekli na jipce kdyz jeste nevedeli co malemu je ze by to mohli byt metabolicke vady a ze nektere nejsou slucitelne se zivotem,takze jako ze by mohl umrit..uz jen pri tehle slovech sme s Tomasem rvali jak zelvi samozreme nas napadali ty nejhorsi veci...bylo to strasny a tak si ani nedokazu predstavit jak se ona citi kdyz se ji to stalo...

holky to je hnus. ani nevím co na to říct. :\\: :\\: :\\: :r: :r:

já jsem z toho taky ještě mimo. Už dřív jsem přemýšlela, že kdyby se maličký něco stalo, tak já bych šla taky. Nezvládla bych to tady bez ní. V těhu mi to ještě tak nepřišlo, ale od tý doby, co jsem jí viděla prvně, tak už bez ní nedokážu bejt. Děti by neměli umírat dřív než rodiče. To neni dobrý. Už zase brečim, jak si na to vzpomenu, tak jsem hned naměkko.

já jsem se včera z toho nemohla zpamatovat, nedokážu to pochopit, a kdyby se to stalo mě, tak to asi fakt umřu, je to šílená bolest, ani to nejde popsat, fakt stašnééé :r: :r: :r: :r: :r: :r: :r: :r: :r: :r:

Taky jsem si tohle rikala......nekdo ma deti tyra je a chova se k nim odporne a i je kolikrat zabije a lidi,ktery po miminku touzi jim se stane takova tragedie....... :r: :r: zivot je krutej a nespravedlivej.

Já m ám z toho taky pořád nějakou depku a pořád na to (hlavně na ně) musím myslet!!!!! :r: :r: :r: :r: :r: :r: :r: :r: :r: :r:

Ježiš...co se stalo?? Nic nevím??