Samota.... | Moje těhotenství.cz

Samota....

Obrázek uživatele Katamba

Tak je to skoro měsíc, co máme doma Verunku. Co jsme přišli z nemocnice domů, připadá mi, že jsme se s přítelem odcizili, já jsem na všechno sama, jsem ráda, že Verunku mám, miluju ji, všechno se točí kolem ní, ale občas bych potřebovala podporu ze strany přítele, taťky Verunky.....doma jen slyšíme, že nemá chvíli klid a už to ani jiné nebude, teď zas, že ani ven se nikam nedostane, přitom je to tím, že je pořád v práci..nebo ve škole....Je mi to všechno strašně líto, myslela jsem, že na to všechno budeme dva......když se jdu večer koupat a chci, aby se občas kouknul na Verču, připadá mi, že ho to obtěžuje...........možná je to jen můj pocit....nevim, nevim...... Ne :§) :§) :§) :r: :r: :r:


Obrázek uživatele klara matejckova

ahoj jsem maminka 4 leteho chlapecka a ted kazdou chvili me to ceka zase...uplne tve pocity chapua byla jsem na to skoro stejne.ver mi bude lepe!!vydrz!!oba si zvyknete a date prostor malicke...nic ho neobtezuje,jen si ti nasi chlapici musi zvykat...opatruj se a pamatuj bude lip...klarca

Obrázek uživatele martina_l

Ahoj, ja mela uplne stejne pocity a dokazu si predstavit jak ti asi je, ale vydrz..uvidis, ze se to podda. Pro nas nebylo zezacatku vubec jednoduche si na malou zvyknout. Najednou ti do zivota prijde jeste nekdo jiny a vsechno se obrati naruby. Ze dne na den..Vsechno se toci okolo miminka a neceho se clovek musi na chvilku vzdat. Je to velka zmena, hlavne pro taty. Potrebuji mozna jen vic casu to vsechno vstrebat.

Prvni dva mesice to bylo tak, ze o malou jsem se vetsinou starala jen ja. Muz byl cele dny v praci a nekdy i o vikendu pracoval. Mela jsem pocit, ze se sam trosku snazi schovat pred tim vsim, co miminko prineslo. Bylo mi to lito, hodne me to mrzelo. Moc jsem ho v tu dobu potrebovala; jeho podporu, ale ja jsem nikdy nebyla zvykla si rikat o pomoc a take jsem pak mela ten pocit, ze ho vlastne obtezuji. Ale pomalu jsem to zkousela. Snazila jsem se dat mu najevo, ze na nej nezapominam, ale bylo to narocne. Hodne jsem plakala.

Ted, kdyz budou male skoro 3 mesice, je to mnohem lepsi. Uz vic komunikuje, smeje se, zacina si "povidat"..predtim to bylo opravdu jen o tom prebalovani a krmeni. Navic my jsme meli prvni dva mesice samy plac a uspavani na rukou, tak to bylo pro nas oba dost vysilujici. Uvidis, ze se to zmeni, pockej az bude Verunka jeste o mesic, dva starsi..

U nas to byl vazne chaos a trvalo nam obema, nez jsme si na malou zvykli a naucili se fungovat vsichni spolecne. Dej tomu jeste cas ;).

Drzim moc pesticky a kdyz budes potrebovat popovidat, budu rada, kdyz napises :).

pa M

Obrázek uživatele Slunce123456

Ahojky nejsi na tom sama...
muj přitel je od pondělí do soboty od rana až do deviti do večera v praci...
takže společnej den travíme spolu jen v neděli jsem s toho vynervovana ...
moje mamka bydlí 40km od meho bydliště takže se vidíme tak jednou za 14 dní...
tak chapu co cejtíš ja jsem na tom stejně ještě mám aspon toho maleho prdelku je mu 6tt,- ten mě aspon pořadně zaměstná...
až bude leto tak to bude lepší budemo moc courat a hrát si ...
musíme vydržet...

Obrázek uživatele Slunce123456

Ahojky nejsi na tom sama...
muj přitel je od pondělí do soboty od rana až do deviti do večera v praci...
takže společnej den travíme spolu jen v neděli jsem s toho vynervovana ...
moje mamka bydlí 40km od meho bydliště takže se vidíme tak jednou za 14 dní...
tak chapu co cejtíš ja jsem na tom stejně ještě mám aspon toho maleho prdelku je mu 6tt,- ten mě aspon pořadně zaměstná...
až bude leto tak to bude lepší budemo moc courat a hrát si ...
musíme vydržet...

Obrázek uživatele Katamba

Říkám si pořád, že je to asi jen nějaká deprese, že nás má určitě rád.....ale honí se mi hlavou samé kraviny....

Obrázek uživatele MATYG

ahojky. Nebuď smutná. Jsi ještě hodně citlivá,ale to bude lepší. Oni to někteří chlapy berou tak nějak jinak. Manžel má naši Verunku hrozně rád, hraje si s ní pěkně a Verča je spokojená, když je s ním,ale co se týče přebalování, koupání, tak nic moc. Přebalí ji, pokud mu řeknu a nekoupe, jen se dívá. Zjistila jsem, že je nejlepší se neptat a neprosit, prostě mu ji vrznu a nic neříká. Ono jim to nedochází, co to pro nás je. Ať si uvědomí, že ty se taky nikam nedostaneš a ještě hodně dlouho a pokud ano, tak bud s malou a nebo na ni budeš pořád myslet, když ji bude někdo hlídat.Já jsem byla na malou celé 3měsíce úplně sama. Manžel jezdil daleko do práce a nebyl celý týden doma a nikdo ani z rodiny mi nepomáhal. Ale ted už je manža doma a moje mamka je taky už kousek, tak je to hned lepší. Taky jsem měla pocit, že jsme se odcizili,ale musí jeden z vás udělat ten první krok. Uložte večer malou a udělejte si hezký večer. :k:

Obrázek uživatele JaninkaU.

Ahoj, třeba se t to jen zdá v rámci poporodní deprese.Určitě vás má obě přítel moc rád a třeba toho na něj je najednou moc-práce, škola, miminko...Dej mu prostě jen čas a uvidíš, že se to zlepší

Obrázek uživatele JaninkaU.

Ahoj, třeba se t to jen zdá v rámci poporodní deprese.Určitě vás má obě přítel moc rád a třeba toho na něj je najednou moc-práce, škola, miminko...Dej mu prostě jen čas a uvidíš, že se to zlepší